Paní Záborská odcházela z pracovního jednání z výškové budovy, kdy byla nucena použít výtah. Výtahem sjížděla z horního patra domu, když se výtah nejdříve zasekl a následně nekontrolovaně sjel z druhého patra do přízemí. Následkem toho byla kromě mnoha odřenin a boulí zlomená noha a vykloubené zápěstí. Paní Záborská skončila na 2 měsíční neschopence.
Paní Záborská nahlásila pracovní úraz svému zaměstnavateli a předpokládala, že nenastane žádný problém. Její zaměstnavatel však k překvapení paní Záborské řekl, že se o pracovní úraz nejedná, protože paní Záborská nebyla v práci, ale na cestě domů. Proto by měla paní Záborská nárok uplatnit po společenství vlastníků jednotek nebo po výrobci výtahu. Zaměstnavatel nezměnil názor ani po argumentaci paní Záborské, že z této schůzky nemířila domů, ale ještě zpět do kanceláře. Proto se paní Záborská obrátila na pojišťovnu D.A.S., u které si sjednala pojištění právní ochrany a požádala právníka D.A.S. o radu a o pomoc.
Po shromáždění veškerých podkladů byla pojišťovnou D.A.S. v této věci pověřena advokátní kancelář. Právník paní Záborské hned v úvodu odcitoval definici právního úrazu podle zákoníku práce:
„Pojem pracovní úraz definuje § 380 odst. 1 zák. práce jako porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Poškozením zdraví se přitom rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. Rovněž se jedná o případy, kdy zaměstnanec utrpí pracovní úraz pro plnění pracovních úkolů. Případem může být nespokojený zákazník, který napadne pracovnici reklamačního oddělení mimo pracovní dobu.“
pro formát flv není dostupný prohlížeč
Výklad pokračoval dál, kdy právník paní Záborské sdělil, za jakých podmínek odpovídá zaměstnavatel za pracovní úraz:
V případě této odpovědnosti zaměstnavatel odpovídá za splnění těchto předpokladů:
-
musí vzniknout škoda na straně zaměstnance, příp. pozůstalých, pokud dojde k úmrtí zaměstnance v důsledku pracovních úrazů,
-
musí se jednat o pracovní úraz,
-
musí existovat příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.
Paní Záborskou napadali další a další otázky, a vzhledem k tomu, že služby právníka hradila pojišťovna D.A.S., ptala se ho dál a on jí trpělivě odpovídal:
Jsou případy, kdy zaměstnavatel za pracovní úraz neodpovídá?
Především se jedná o případy, kdy si zaměstnanec způsobí škodu v důsledku opilosti či zneužitím jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Dále se jedná o případy, kdy zaměstnanec poruší bezpečnostní a právní předpisy, ačkoliv s nimi byl seznámen.
Jak je to s cestou do práce?
Zákoník práce výslovně stanovuje, že pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Jakmile však vstoupíme do budovy zaměstnavatele a upadneme např. na chodbě či schodech, jedná se již o pracovní úraz a zaměstnavatel za něj odpovídá.
Jaké jsou vlastně nároky v případě úrazu?
Zaměstnanci náleží především náhrada ztráty na výdělku, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcná škoda.
Dojde-li k nejhoršímu a zaměstnanec zemře následkem pracovního úrazu, je pak zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhradu věcné škody.
Do kdy je nutné škodu uplatnit?
Jedná-li se o škodu na zdraví a nedojde k odškodnění, nebo odškodnění není dostatečné, je nutné si dát pozor, aby se nárok nepromlčel. Zákon stanovuje dvouletou lhůtu pro uplatnění nároku u soudu. Tato lhůta běží ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že mu vznikla škoda, a o tom, kdo za ni odpovídá.
A co když zaměstnavatel zkrachuje?
Těchto případů se zaměstnanci opravdu nemusí bát, neboť každý zaměstnavatel je ze zákona účasten zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Pokud zaměstnavatel tzv. zkrachuje má poškozený zaměstnanec právo obrátit se přímo na pojišťovnu, aby mu škodu uhradila za zaměstnavatele. Rovněž situace, kdy zaměstnavatel řádně neplatí pojistné, nejde k tíži zaměstnance a tento se svého plnění domůže po pojišťovně. Pro zaměstnavatele však toto samozřejmě nezůstane bez následků a tento je povinen následně vyplacené plnění uhradit pojišťovně.
Na konci schůzky, která se nečekaně protáhla na 2 hodiny, odcházela paní Záborská od právníka s pocitem, že vše dobře dopadne.
Zaměstnavatel na základě argumentace právníka pojišťovny D.A.S. a stanoviska své pojišťovny, se kterou také celý případ konzultoval, uznal svůj omyl. Úraz řádně zadokumentoval jako pracovní a pojišťovna uspokojila veškeré nároky paní Záborské.
V této věci dokonce nebylo ani nutno vyvolávat soudní spor, tudíž paní Záborská na své peníze ani dlouho nečekala.
Komentáře
Přidat komentář