Rozdílný pohled na důchod podle demografie. Na co spoléhají Japonci, Turci nebo Francouzi?


			Rozdílný pohled na důchod podle demografie. Na co spoléhají Japonci, Turci nebo Francouzi?
24.3.2015 Ze života

Podle aktuální demografické studie skupiny Allianz „Zabezpečení, důvěra a solidarita“ žijí dnešní šedesátníci jako padesátníci v druhé polovině minulého století. Zjistila však také, že generační vývoj o to víc zatěžuje mladé lidi, jejichž důvěra ve státní důchodové systémy je velmi nízká. Navíc v některých evropských zemích nepovažuje mladá generace spoření za nejdůležitější. A i kdyby, většina mladých lidí v průzkumu, který studii předcházel, uvedla, že nemá dostatek finančních prostředků na zabezpečení na stáří. Zatímco v současnosti vydělává na jednoho důchodce 1,6 ekonomicky činných obyvatel, v roce 2040 se jejich poměr vyrovná a za 45 let už bude na jednoho penzistu vydělávat pouze 0,74 pracujícího, což rozhodně nemůže stačit.

 

Studie zkoumá různé pohledy mladší generace (ve věku 30 – 45 let) a také starší generace (ve věku 60 – 75 let) na stárnutí a důchod v různých fázích demografického vývoje. Studie se také zaměřila na otázku, jak se lidé připravují na odchod do důchodu a jaké faktory ovlivňují jejich pocit bezpečí.


Nejviditelnějším rozdílem mezi generacemi v různých zemích je jejich pohled na budoucnost. „Například v Japonsku, ale v Evropě třeba ve Francii jsou obě věkové skupiny pesimistické. Při úvahách o svých očekáváních na následujících deset let života jsou pouze čtyři procenta Japonců ve věku 30 – 45 let optimističtí. Naopak v Malajsii se téměř 60 % obou generací své budoucnosti neobává,“ uvádí Brigitte Miksa, expertka na důchodové systémy ve skupině Allianz.


Na otázku, jaké okolnosti jsou v životě nejdůležitější k zabezpečení jistoty, byla nejfrekventovanější odpovědí „peníze, úspory“, a to v obou věkových skupinách. V Japonsku tak odpovědělo 65 procent obyvatelstva, v Malajsii ještě o deset procent více. V jihoevropských zemích, jako jsou Turecko nebo Itálie, je zase nejdůležitější rodina. Bez ohledu na státní příslušnost si většina mladých účastníků studie, s výjimkou Německa, myslí, že nemá dostatek peněz na zabezpečení se po dobu důchodu.

 

„Pozitivní však je, že lidé napříč zeměmi i kontinenty vědí, co mají dělat – co nejdříve začít šetřit. Existují ale výjimky. Například mladí lidé z Francie a Itálie nepovažují spoření
za nejdůležitější. Tento postoj je dán tím, že evidentně nemají reálný odhad svých budoucích příjmů v důchodovém věku,“ doplňuje Brigitte Miksa z Allianz.


Je delší život šťastnější? Určitě, stačí mít dostatek úspor na to, aby i lidé v důchodovém věku mohli zůstat aktívními, mohli cestovat, sportovat, mít své koníčky a zájmy. S prodlužujícím se životem se totiž úměrně rozšiřují i životní vyhlídky a očekávání lidí. Střední délka života se posouvá a v mnoha zemích, a tak jsou plány a vyhlídky dnešních šedesátníků srovnatelné s těmi, které měli padesátiletí v druhé polovině minulého století.


Zvyšování průměrného věku společnosti vedlo napříč kontinenty k mnoha důchodovým reformám s cílem snížit zátěž na systémy sociálního zabezpečení. Alarmující zůstává skeptický pohled lidí na zabezpečení vlastních finančních rezerv. Současné negativní demografické předpovědi jsou však nezvratné -  mladší generace si to možná ještě neuvědomují, ale budou podporovat stále se zvyšující počet lidí v důchodovém věku.


„V současnosti na jednoho důchodce vydělává 1,6 ekonomicky činných obyvatel, do roku 2040 by se měl poměr vyrovnat a v roce 2060 už může na jednoho penzistu vydělávat pouze 0,74 pracujícího, což rozhodně nemůže stačit. Vlády všech zemí se s tím musí vyrovnat
a systematicky pracovat na efektivitě svých důchodových programů a lidé zase optimalizovat kombinaci svých příjmů v penzi,“ uzavírá B. Miksa.

 

Allianz pojišťovna

Zdroj: Allianz

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články