Co je dnes nejčastěji využívanou formou digitalizace z pohledu produktů v pojišťovnictví?
V produktové oblasti jde zejména o aplikace pro obsluhu zákaznického účtu. Dnes jsou běžně dostupné aplikace, kde má uživatel možnost obsluhovat své pojistné smlouvy, evidovat doklady s nahranými daty a úkony šetření pojistné události, nebo komunikovat s likvidátorem. Jako aktuální příklad mohu uvést třeba aplikaci 2coffee, kterou na INSURANCE FORUM 2023 představila Slavia pojišťovna. 2coffee je upravený produkt majetkového a odpovědnostního pojištění pro mladé lidi. Ve světe jsou využívány mnohem sofistikovanější produkty, například platformy Peer to Peer pojištění, postavené na vzájemných vazbách mezi pojištěnými, kteří vkládají peníze za pojistné do společného fondu, ze kterého je vypláceno pojistné plnění. V této oblasti technologie přináší zejména zvýšení uživatelského komfortu a zážitku.
Mohlo by vás zajímat: Online tržiště získávají na oblibě
Čím to je, že ve světě využívají sofistikované produkty a u nás se spokojíme zatím jen s aplikacemi?
Myslím, že to hodně ovlivnila historická zkušenost. Pojišťovnictví u nás získalo z přelomu tisíciletí špatné renomé a dodnes je to bohužel ještě znát. Pořád tento obor mnoho lidí nebere jako skvělý servis, ale jako nutné zlo.
Na konferenci INSURANCE FORUM 2023 jste se zmiňoval také o Embedded insurance, které pojistné produkty vkládají do nákupního procesu zákazníka…
Embedded insurance by mělo podle některých studií do roku 2030 narůst až sedminásobně. Jde o zabudování pojistné ochrany přímo do produktu nebo služby. Učebnicovým příkladem je aktuálně pojištění, které pro své vozy nedávno začala nabízet Tesla. Jde o pojištění, které si sjednáte jedním kliknutím na obrazovce palubní desky auta.
Důkazem rychlého rozvoje produktových inovací je i pojišťování digitálních aktiv. Před pár lety to byl ještě neexistující pojem. Jak se rozvíjí dnes?
Propojištěno je zatím pouze jedno procento trhu, takže potenciál je tady ohromný. A zájem je znát jak ze strany poskytovatelů pojistného krytí, tady opět narážíme na Peer to Peer pojištění, tak i majitelů těchto digitálních aktiv.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Filip Král
Na co mají největší vliv nové technologie?
Jak jsem již zmiňoval, tak v produktové oblasti digitální technologie přinášejí zejména zvýšení uživatelského komfortu a zážitku. Dochází díky tomu k efektivní cenotvorbě, vyšší dostupnosti pojistných produktů a k vytvoření podmínek pro dostupnost krytí u nově vznikajících pojistných potřeb nebo rizik. Když se vrátím k příkladu Embedded insurance a Tesle, tak tato automobilka dnes ví o řidičích svých vozidel úplně všechno. V každém vozidle má telematickou jednotku a díky ní získává přesné informace o tom, kdo, jak, kudy a jakým stylem řídí. Výši pojistného proto dokáže zcela přesně vypočítat pro každé konkrétní vozidlo, respektive jeho majitele. Efektivita takové cenotvorby je pak díky těmto „tvrdým datům“ maximální.
Naopak v oblasti procesů přináší využívání digitálních technologií zejména celkové urychlení stávajících procesů, menší chybovost, snižování časových a finančních nákladů a obecně tím dochází k efektivnějšímu způsobu zpracování požadavků a potřeb zákazníka v rámci celého cyklu pojistného produktu.
Co v posledních letech nejvíce charakterizuje změny v digitalizaci pojišťovnictví?
Automatizace procesů a využívání umělé inteligence. Jak při distribuci pojištění, správě smluv, tak i v likvidaci. Právě v likvidaci se k samotné automatizaci procesů využívá i umělá inteligence, která například analyzuje fotografie pro vyhodnocování a vyčíslování škod. Umělou inteligenci, ale již dnes vidíme v podobě různých chatbotů a voicebotů. Robot v současnosti se zákazníky nejen komunikuje prostřednictvím psaného textu, ale také si s nimi povídá. Velmi často už je dnes umělá inteligence napojená na tzv. machine learning, takže nepoužívá pouze to, co předtím někdo naprogramuje, ale dokáže se sama zdokonalovat. Neustále na sebe nabaluje nová data a informace a pořád se z nich učí. Tento model se využívá třeba v Call Centrech nebo při vyřizování stížností. Umělá inteligence je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zpráva IE: Přezkum S II jako příležitost ke zlepšení regulace
Zmínil jste se také o blockchainových technologiích…
Na ně jsou různé názory, ale jedno jim upřít nelze, a to je rychlost a důvěryhodnost procesu. Umím si představit autonomní likvidaci pojistné události z pojištění, které je postaveno na takzvaném chytrém kontraktu. V momentě, kdy poškozený nahlásí pojistnou událost se parametry pojistné události spárují s paramenty kontraktu a dojde k vyplacení pojistného plnění. A to celé proběhne bez jakéhokoliv zapojení likvidátora ve své podstatě okamžitě. Ve spojení s vteřinovými platbami by poškozený mohl mít prostředky z pojistného plnění na svém účtu do několika vteřin po nahlášení pojistné události. Využití této technologie pak vidím zejména při likvidaci drobných majetkových škod.
Dalším tématem Vaší prezentace byla platforma pro vývoj a testování inovativních produktů či procesu pod dohledem regulatorních a kontrolních orgánů, nazývaná „Regulatorní sandbox“. Ta už v České republice existuje?
Neexistuje. A je to velká škoda. Jde v podstatě o prostředí, ve kterém inovátoři, za dohledu regulatorních a kontrolních orgánů, testují řešení nových inovativních produktů a procesů. A to bez ohledu na to, zda jde o malý start-up nebo velkou pojišťovnu. Pokud by se k vývoji zcela unikátního produktu nebo procesu vyjadřovala třeba ČNB či Úřad pro ochranu osobních údajů a inovátor měl zpětnou vazbu, týkající se například legislativního rámce nebo dohledového očekávání, již při vývoji, ušetřilo by to spoustu peněz a času.
Děkuji Vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář