Psychická újma na zdraví: I takový je dopad kyberkriminality


			Psychická újma na zdraví: I takový je dopad kyberkriminality

Kybernetická kriminalita, jako je například vnikání do informačních systémů a jejich případné narušování a zneužívání, podvodné techniky používané na internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.) či kybernetická šikana, má v Rakousku za následek ročně stovky tisíc poškozených spotřebitelů. Dopady těchto zločinů jsou enormní. Škody jdou do milionů eur. Pachatelé přitom těží z vysoké anonymity internetu.

Počet oznámení kriminálních skutků v rámci hlavních oblastí kriminality, jako je vloupání do bytu/domu či hospodářská kriminalita, zůstává dlouhodobě na vysoké úrovni. Jiná je však situace v oblasti kybernetické kriminality. Zde se totiž v roce 2016 počet oznámených kriminálních skutků zvýšil o 30,9 % na více než 13 000 případů. Svaz pojišťoven Rakouska (VVO) je názoru, že dnes může být zasažen každý uživatel internetu, i když mnoho jednotlivců a podniků to nechce slyšet.


Mohlo by vás zajímat: Samoučící programy vstupují do pojišťovnictví. Slibují revoluci


Nejslabším místem je a zůstane člověk. Vzniklé finanční škody jsou enormní a dosahují ročně milionových hodnot v eurech. Z aktuálního šetření vyplývá, že u 24 % dotazovaných došlo v posledních letech ke kybernetickému kriminálnímu skutku a ke škodě. Pokud by tento závěr z daného výzkumu byl vztažen na rakouské obyvatele aktivních na webu, kterých je cca 4, 2 mil., znamenalo by to, že minimálně 1 mil. osob byl v Rakousku v posledních letech finančně nebo psychicky poškozen nejméně jednou kybernetickou událostí.  

Největší finanční škody byly podle informací poškozených osob způsobeny viry a podvody při dodávkách zboží a služeb. K obzvláště vysokým finančním škodám došlo u více než 2400 osob v souvislosti s krádežemi citlivých údajů. Průměrná výše škody činila u těchto osob zhruba 1200 eur. Také internetové podvody vedly k značným škodám. V této oblasti činila průměrná výše škody 480 eur. Internetovou kriminalitu však nelze omezit pouze na finanční škody. 72 % poškozených při škodních událostech pociťovalo též silnou nebo středně silnou duševní a emocionální újmu. Nejvyšší stupeň psychické újmy vykazovaly oběti kybernetické šikany a podvodných technik používaných na internetu.


Mohlo by vás zajímat: Kyberútoky nezvládá většina nadnárodních společností


Kybernetická kriminalita se netýká jen soukromých osob, ale také podniků. Podle příslušné studie KPMG 30 % dotazovaných podniků uvedlo, že byly již alespoň jednou poškozeny v důsledku kriminálního kybernetického skutku. Malé a střední podniky i velké koncerny musejí proto posílit přístup ke kybernetické bezpečnosti a pracovat s ucelenou perspektivou, aby se mohly účinně postavit čelem k výzvám kybernetické kriminality. Požadavkem dne je integrovaný a vyvážený přístup, který bere zřetel jak na technologie, tak na lidi a procesy. Na závěr tiskového sdělení je prezentován podle VVO nejdůležitější postulát:  „Kybernetická bezpečnost se musí stát konečně věcí šéfů“.

Zdroj: VVO

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články