Od parního stroje
V továrnách s parním strojem se energie rozváděla pomocí systémů hřídelí a kladek. Hřídel nemohla být dlouhá (zlomila by se kvůli krouticímu momentu), a tak všechny stroje musely být v těsné blízkosti parního stroje. Vlevo, vpravo, ale i v patrech nad i pod. Když přišla revoluce v podobě elektřiny, inženýři pouze vyhodili starý parní stroj a nahradili ho elektromotorem. Asi nikoho nepřekvapí, že samotné elektromotory nijak nezvýšily produktivitu podniků. Teprve po třiceti letech, kdy původní inženýři odešli do penze, mohla proběhnout strukturální změna. Nová generace přestala uvažovat v pojmech „centrální pohon“, a rozmístila stroje tak, jak to známe nyní: za sebe do tzv. výrobní linky kopírující přirozené flow výrobního procesu. Desítky let trvalo, než byla nová technologie využita skutečně efektivně a produktivita se zdvojnásobila. Poučení je zřejmé: nejdůležitějšími inovacemi nejsou samotné nové technologie, ale procesní, organizační a systémové změny, tj. promyšlené aplikace nových technologií v kombinaci s již existujícími poznatky, které často přicházejí až několik let po samotném objevu nové technologie.
Digitalizace je jen elektromotor
Když byly vynalezeny počítače a internet, objevilo se i jejich „primitivní“ využití v oboru pojišťovnictví: možnost kotace ceny pojištění on-line, následné uzavření smlouvy, klientské self-service portály, srovnávače/integrátory porovnávající nabídky v reálném čase. Digitální technologie ale nijak nezměnily obchodní model. A proto se nemohl změnit pohled klientů na pojišťovnictví, který je často plný nepochopení a nedůvěry. Podobně jako v minulém století, kdy došlo ke změně výrobního procesu v továrnách s elektromotory, je nyní možné změnit systém fungování pojištění na takový, jakému zákazníci mohou a budou rozumět. Oním magickým „šémem“ je Peer 2 Peer systém (P2P, sharing economy atd.). Paradoxně jde o návrat ke kořenům pojištění, které je založeno na solidaritě a společném sdílení rizika. Kolem nás je mnoho příkladů, kdy digitalizace vylepšila současné služby, ale teprve P2P princip znamená skutečnou změnu. Libovolné taxi si mohu objednat pomocí mobilního telefonu, ale teprve Uber mění podstatu modelu. Ubytování si v každém běžném hotelu mohu objednat přes internetovou aplikaci, ale Airbnb není jen aplikace současné hotelové sítě. Půjčit si peníze mohu u mnoha (digitálních a paperless) institucí, ale čím dál více klientů volí Lending Club, který není standardní finanční společností.
P2P v pojištění
Na konkrétních příkladech ukažme, jak vypadá využití P2P přístupu v pojištění. Začněme ale z opačného konce a vymezme si, co sem nepatří. Britská společnost Bought By Many na první pohled vypadá jako využití sharing economy. Lidé s podobnou potřebou pojištění tvoří skupiny a díky svému počtu získají výhodnější pojištění u tradičního pojistitele. Finální produkt ale je tradičním pojištěním, pouze cena je díky „objemové“ slevě výhodnější. Skutečné P2P modely teprve následují.
Model 1: P2P on-line broker
Psal se rok 2011 a v Německu byl představen první novodobý model P2P v pojištění. On-line zprostředkovatel přišel s myšlenkou: část pojistného svých klientů místo převodu do pojišťovny vložit do společné rezervy (dále jen „pool“). V případě menší pojistné události se využijí pouze peníze z poolu, u větší škody je výplata složena z pojistného plnění i platby z poolu. Pokud nedojde k pojistné události, je celý pool rozpuštěn mezi jeho vlastníky ve formě snížení pojistného pro další pojistné období. Jiný pohled na daný přístup se nabízí: u tradiční pojišťovny zajistím pouze větší riziko nastavením vyšší spoluúčasti a zvýšenou spoluúčast budu krýt z klientského poolu.
Pool je zatížen nižšími (nebo i nulovými poplatky), než kalkuluje tradiční pojistitel, a je spojen se 100% podílem na zisku. Výše zůstatku peněz v poolu je samozřejmě vázána na počet hlášených pojistných událostí. I v tomto parametru spoléhají tvůrci P2P platformy na pozitivní efekt: pool spolu sdílí skupina lidí, kteří se znají. Pravděpodobnost nemorálního jednání (pokus o pojistný podvod) je tak nižší než ve vztahu klient–pojišťovna. Při podvodu v P2P modelu „kradu“ peníze svým známým, ne cizí velké pojišťovně.
Více v článku: Revoluční Guevara se na pojištění dívá očima rebela
Model 2: P2P spoluúčast
V roce 2015 se objevil nový typ společnosti. Nabídka není spojena se zprostředkováním pojištění, ale soustředí se výhradně na vzájemné pojištění spoluúčasti. Ostatní principy jsou obdobné.
InsPeer, Francie
Služba dostupná od února 2015. Uživatel po registraci vyplní informace o svých smlouvách majetkového pojištění a vozidel. Člen může libovolnému jinému členovi nabídnout vzájemné pojištění spoluúčasti (jednu z hodnot 3–10–30–50–100 eur). Ten nabídku přijme (vznikne partnerský vztah), odmítne nebo navrhne jinou výši. V okamžiku, kdy dojde ke škodě, zašle poškozený informace o pojistné události, včetně výše spoluúčasti, společnosti InsPeer, ta nárok ověří a v případě souhlasu si vyžádá od všech partnerů poškozeného dohodnutou částku (maximálně ve výši spoluúčasti). Při výběru partnerů k vzájemnému pojištění se lze orientovat i podle dvou automaticky vypočtených ukazatelů v rámci členského profilu: ukazatel rizika (pravděpodobná doba v letech mezi dvěma pojistnými událostmi) a indikátor důvěry (jak daný člen plní své finanční závazky vůči svým partnerům). Služba je zdarma, v okamžiku pojistné události je účtován poplatek – 10 % ze shromážděné částky.
PeerCover, Nový Zéland
Služba nabízená od dubna 2015. Účastník si vybere výši spoluúčasti, kterou chce mít zajištěnu (výběr z hodnot 250–500–750–1000–15000–2000 dolarů) a vloží vklad ve výši pětiny pojištěné spoluúčasti. Lze si vytvořit vlastní skupinu z přátel a příbuzných nebo PeerCover doporučí již existující skupinu. Služba je financována z poplatku 100 dolarů za každou vyplacenou škodu.
Model 3: P2P ne-pojišťovna
V tomto modelu obchodní společnost bez pojišťovací licence vytvoří konkrétní „pojistné“ produkty pro své členy. Může jít i o krytí takových rizik, která jsou tradičními přístupy nepojistitelná, nebo jen omezeně, popřípadě za příliš vysoké pojistné.
TongJuBao, Čína
Obchodní společnost vsadila na P2P zajištění sociálních rizik: pojištění pro případ rozvodu, únosu dítěte (v Číně významnější problém než u nás) a pojištění situace, kdy jeden z rodičů musí opustit práci kvůli podpoře rodiny. Nový člen se může přidat k již existující skupině, nebo si vytvořit novou, složenou ze svých známých a přátel. Pokud se nestane v dané skupině žádná pojistná událost, vrací se 75 % zaplaceného vkladu zpátky. Více škod podobně jako v jiných P2P modelech znamená nižší či nulovou vratku zaplaceného poplatku.
Model 4: P2P pojišťovna
Teoreticky jedno z nejlepších řešení, které nepotřebuje prostředníky, zároveň však díky silné regulaci dlouhé čekání na první živé společnosti. Mezi očekávané nebo spuštěné projekty patří.
Lemonade, US (www.lemonade.com)
Pojišťovna ve fázi „coming soon“ se zatím nezveřejněným obchodním modelem. Kapitál poskytly fondy rizikového kapitálu Sequoia Capital a Aleph s aktuální investicí 13 milionů dolarů.
Uvamo, US
Podobně jako u Lemonade zatím nejasný obchodní model. Vodítkem může být fakt, že za start-upem stojí (nejen) Visar Nimani, bývalý Chief Technology Architect největší P2P půjčkové platformy na světě, Lending Clubu.
První klubová, Česko
Česká P2P pojišťovna s následujícím modelem: celý pojistný kmen tvoří jednu skupinu s nárokem na podíl na zisku dle předem daných pravidel. Vazba mezi členy je použita pro získání nových členů (limitovaný member get member přístup), kdy odměnou je vyšší podíl na zisku zohledňující přivedené členy.
Model 5: P2P samoorganizující?
Myšlenkovým experimentem můžeme dojít i k limitnímu modelu, kde není nejen žádný prostředník, ale ani poskytovatel. Jednotliví členové by sami definovali pravidla pojištění i výši pojistného nebo by volbou schvalovali, zda vyplatit, či nikoliv, pojistné plnění svému členovi. Obtížně představitelný model z pohledu tradičního tržního uspořádání má však prvního zástupce.
Teambrella, globální
Projekt z tohoto roku přichází s myšlenkou zcela samoorganizované struktury svými účastníky. Open source aplikace umožní registraci a komunikaci mezi členy. Aby autoři konceptu zcela minimalizovali platby třetím stranám, navázali finanční toky na měnu bitcoin.
„Disruption“ faktor
Po představení vybraných P2P modelů se můžeme vrátit k počátku článku a odpovědět na otázku: Proč má P2P přístup, na rozdíl od pouhé digitalizace, potenciál změnit současné fungování pojištění? Odpověď zní: Protože z pohledu zákazníka odstraňuje principiální problémy současného modelu pojištění. V Tabulce uvádím základní „bolavé principy“ tradičního modelu popisované slovy fiktivního klienta tradiční i P2P pojišťovny.
Pro CEO, CFO, CCO, …
Pokud řídíte pojišťovnu a zdá se vám, že P2P koncept je blízký systému podílových fondů, jste na správné cestě. Pro správné pochopení je třeba pojistné vnímat jako peníze svěřené vašimi klienty do obhospodařování. Své náklady musíte pokrýt z přesně dané části tohoto pojistného (obdoba management fee). A zcela logickým důsledkem je, že po konci účetního roku doručíte svým klientům zprávu o hospodaření „jejich“ pojišťovny s informací, kolik ze zbylých peněz po odečtení nákladů bylo použito na výplatu pojistného plnění a jakým způsobem jste mezi členy (své klienty) rozdělili zisk. Je pravděpodobné, že si kladete otázku, jak velký je potenciál P2P modelu, zda nepůjde jen o alternativní model, který bude existovat společně s tradičním. Odpověď lze nalézt v historii u jiných oborů. Nebudu opakovat příklad s Nokií, zajímavější je KODAK. V dobách největší slávy zaměstnával 145 300 lidí a nepřímo další tisíce lidí u napojených dodavatelů, odběratelů a prodejců. Kodak založil George Eastman v roce 1880. A po 132 letech (19. ledna 2012) vyhlásil Kodak bankrot. Bylo to jen několik měsíců před akvizicí Instagramu Facebookem. Za firmu o 15 lidech zaplatil FB 1 miliardu.
Pokud navštívíte obchod s fotoaparáty, opravdu nenajdete vyvážený počet digitálních a analogových přístrojů. Skutečný poměr znáte sami nejlépe.
Závěrem
Poslední tisková zpráva z Lemonade je personální: do pozice Chief Behavioral Officer nastoupil Dan Ariely, autor i u nás známé knihy Predictably Irrational (v češtině pod názvem Jak drahé je zdarma). Těm, kteří knihu četli, není třeba nic dodávat. (R)Evoluční změna v pojištění je totiž spojena s chováním zákazníků a jejich vnímáním pojištění, ne pouze s novou digitální technologií.
P.S. Můj syn neví, co je fotoaparát na kinofilm.
P.P.S. Můj druhý syn už ani nechápe, k čemu je kompaktní foťák, když stačí mobil.
Více se dočtete v novém čísle pojistného obzoru zde.
Autor: Martin Podávka
Chief Customer Officer
Allianz pojišťovna
Komentáře
Přidat komentář