Willis Towers Watson: Kybernetických rizik je stále více

„Dnešní geopolitická rizika působí podobně jako urychlovače při šíření požáru,“ varoval na Risk Summitu pořádaném začátkem června společností Willis Towers Watson Mathias Pahl, šéf divize korporátních rizik. Požadoval, aby se vnímání rizik „přenastavilo v hlavách“ odpovědných osob. Jako příklady neklidných časů uvedl obchodní konflikt mezi USA a Čínou, sankce proti Rusku nebo Iránu, jakož i stoupající rizika životního prostředí, konkrétně klimatických změn. Pojišťovací odvětví se musí přizpůsobit tempu změn a vyvinout nové produkty v oblasti risk managementu šité na míru.

Přitom musí být zohledněny tři podstatné aspekty: u risk managementu už nestačí dosavadní premisy a postupy; žádoucí jsou moderní metody. Dále musí dosahovat firmy lepších výsledků v transparenci existujících rizik. A konečně je třeba do uceleného konceptu implementovat lidský faktor. V souvislosti s aktuálními geopolitickými třenicemi musí být rizika posuzována ze všech myslitelných úhlů pohledu. Pahlův kolega Frank Hering připomněl, že stoupající kybernetická rizika se už dávno netýkají jen firem a podniků v průmyslových zemích, nýbrž celých států a společnosti v celé zemi.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Voda, voda, samá voda…

Na přetřes přišla otázka, jak je na tyto stinné stránky digitálního věku vyzbrojeno Německo. Martin Kreuzer, konzultant zaměřený na cyber risk u Mnichovské zajišťovny ve své analýze umístil naše západní sousedy ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě v oblasti digitalizace spíše do poslední třetiny žebříčku. „Standard 5G nebudeme mít v Německu celoplošně ani za tři roky,“ prognózoval tento expert. O něco lépe si podle něj vedou členové managementu firem. Ekonomika je nastavena v „obraně“ převážně dobře.

Došlo i na poselství směrem do politiky, kde ovšem proveditelnost kybernetických strategií naráží na potíže spočívající také v nedostatku vhodných kvalifikovaných odborníků. Jiné státy, především velké mocnosti, mají několikaletý náskok a jsou dávno schopné provést vlastní kybernetický útok. Tak se například podařilo ochromit jaderná zařízení v Iránu prostřednictvím „Stuxnet ViruS“ vyvinutého v USA. Příklad téměř úspěšného kriminálního kybernetického ataku přišel ze Severní Koreje. Ta se pokusila pro Kima o transfer miliardy dolarů z jedné banky v Bangladéši. Od amerického miliardáře, investora a vizionáře Warrena Buffeta pochází výrok, podle něhož se on sám kybernetické války bojí více než jaderné války.

Mohlo by vás zajímat: Teroristické útoky se změnily. Co je jejich cílem?

Rizika pro firmy přicházejí ovšem i ze zcela jiných sfér digitalizace: nasazení umělé inteligence nastoluje otázku garancí za produkt, jak zdůraznil ve svém referátu na summitu Philipp Reusch, zakladatel právnické konzultační firmy reuschlaw. Ručení je dáno, protože starý paragraf 823 Spolkového zákoníku z roku 1900 platí v zásadě i pro chyby a škody způsobené produkty s umělou inteligencí. Beze změny tak nese odpovědnost výrobce nebo provozovatel. Reusch doslova řekl: „Výrobci a provozovatelé jsou odpovědní i za překvapivé výsledky při implementaci umělé inteligence. Jsou povinni pravidelně produkty testovat, zkoušet a adekvátně tomu provádět jejich update.“

Pro pojišťovny by to mohlo znamenat, že nasazení umělé inteligence ve větším měřítku přinese nové obchodní příležitosti v oblasti pojištění odpovědnosti podniků.