Inflace se ve druhém čtvrtletí 2017 mírně snížila na 2,2 %. V horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB podle prognózy setrvá i ve druhé polovině letošního roku. Inflační tlaky v současnosti kulminují, když odrážejí zrychlující růst mezd i ekonomické aktivity. V následujícím období růst domácích nákladů zvolní díky zvyšování dynamiky produktivity práce. Ta bude ve vzrůstající míře vyvažovat vliv zrychleného růstu mezd a ekonomické aktivity.
Aktuálně již jen lehce proinflační působení dovozních cen se záhy změní na protiinflační. Tento vývoj bude odrážet utlumenou dynamiku zahraničních výrobních cen a posilující kurz koruny. Začátkem příštího roku se tak inflace sníží k 2% cíli ČNB a na horizontu měnové politiky se bude nacházet lehce pod ním. Jádrová inflace se přitom bude pohybovat stabilně kolem dvou procent.
Mohlo by vás zajímat: Ladislav Burián: Drony jsou nezbytnou součástí naší práce
Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí znatelně nad 3% hranici. Mírně nad ní se pak udrží i v následujících dvou letech. Ekonomika se tak bude nadále nacházet mírně nad svým potenciálem. Zvyšování domácí ekonomické aktivity bude taženo především robustní dynamikou spotřeby domácností, která odráží optimismus spotřebitelů v prostředí rychlého růstu jejich příjmů a nízkých úrokových sazeb.
Investice oživí, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. Ekonomika bude těžit z pokračujícího růstu poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Její pozitivní vliv na čistý vývoz však bude postupně převážen rostoucí domácí poptávkou a posílením kurzu. Stabilně rostoucí poptávka po práci se při stále zřetelnějším nedostatku volné pracovní síly projeví robustním růstem mezd.
Mohlo by vás zajímat: Červenec 2017: V Německu řádily velké povodně
S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu dalších dvou let. Návrat úrokových sazeb k dlouhodobě neutrální úrovni přitom bude zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděn pokračujícím kvantitativním uvolňováním ECB vytvářejícím tlak na posilování kurzu koruny.
Bankovní rada na svém srpnovém měnověpolitickém zasedání vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační, neboť kurz se může oproti prognóze v příštích čtvrtletích nacházet na slabších hodnotách, a to vlivem uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany.
Bankovní rada pak na závěr svého jednání jednomyslně rozhodla zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 0,25 %. Lombardní sazba byla zvýšena na 0,50 %, diskontní sazba zůstala beze změny na 0,05 %. Bankovní rada přitom konstatovala, že časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin, včetně kurzu koruny.
Komentáře
Přidat komentář