Co přinese novela zákona o pracovní neschopnosti?


			Co přinese novela zákona o pracovní neschopnosti?
1.2.2018 Téma

Novela zákona o pracovní neschopnosti přináší změny, které finančně pomohou nejen lidem v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Novela zavádí například dlouhodobé ošetřovné až na 90 kalendářních dní. 

Důležitou změnou v rámci novely zákona je vyplácení dávek u dlouhodobě nemocných. Do konce loňského roku denní dávky činily po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Od ledna 2018 dochází ke změně, kdy od 31. kalendářního dne trvání neschopnosti bude vypláceno zaměstnanci 66 % denního vyměřovacího základu, od 61. kalendářního dne pak 72 procent.

„Ačkoliv tyto rozdíly budou drobně zvýhodňovat déle nemocné zaměstnance, domníváme se, že nebudou považovány za diskriminační, neboť nárok na zvýšení nemocenské při delší pracovní neschopnosti vznikne každému zaměstnanci, který bude tuto podmínku splňovat,“ uvedla Alice Kubíčková, advokátka a ředitelka Komory právní odpovědnosti.


Mohlo by vás zajímat: Talanx kupuje tureckou pojišťovnu od Američanů


Statistiku počtu pracovních neschopností každoročně vypracovává Český statistický úřad. „Dlouhodobě platí, že nejvíce pracovních neschopností je evidováno v rozsahu 15 – 30 dní.  V současné chvíli nelze přesně stanovit, kolika nemocných zaměstnanců se dotkne navýšení nemocenské od roku 2018,“ dodala Kubíčková, advokátka a ředitelka Komory právní odpovědnosti. 

Benefity zaměstnavatelů jako výhoda při krátkodobém onemocnění

Výše uvedená procenta lze považovat za minima, která jsou zaměstnanci zaručena zákonem. Zaměstnavatel však může svým zaměstnancům poskytnout benefity, které jim buď nahradí ušlou mzdu, nebo jim nabídne určitý počet takzvaných sickdays, kdy zaměstnanec z důvodu krátkodobé nemoci zůstane doma, aniž by měl neschopenku.  

Například společnost Xerox svým zaměstnancům nabízí dorovnání nemocenské za 15 dní v roce. To znamená, že zaměstnanec nepřichází o žádné peníze ani v případě, že si u lékaře vezme neschopenku a zůstane doma. „Největší výhodu spatřujeme ve skutečnosti, že zaměstnanci nemusí ve chvíli, kdy jsou nemocní, docházet na pracoviště. Rychleji se tak uzdraví a nepřenesou nemoc na ostatní kolegy. Většina z nich říká, že mnohdy stačí jen nejít pár dní ven a nemoc je rychleji pryč,“ přiblížila nabízené benefity zaměstnancům společnosti Xerox Marie Proroková, HR manažerka.

Možnost připojištění po dobu pracovní neschopnosti

Pojišťovny vyplácejí plnění standardně až po ukončení pracovní neschopnosti. Každý si ale může sjednat pojištění nad rámec státem garantované nemocenské. Jedná se o pojištění pracovní neschopnosti a úrazové pojištění.

U pojištění pracovní neschopnosti vám v případě nemoci pojišťovna vyplatí sjednanou denní dávku po dobu vaší nemoci. „Uzavřít pojistku může ten, kdo není v pracovní neschopnosti a má nějaké trvalé příjmy. Denní částka závisí na tom, jak vysokou si ji člověk sjedná. Nastavení denního limitu řeší pojišťovna v návaznosti na výši platu,“ uvedl Marek Orawski z První klubové pojišťovny. 

Další možností je úrazové pojištění. To nabízí všechny pojišťovny, některé ale pouze v rámci životního pojištění nebo cestovní pojistky. Pokud je úrazové pojištění správně nastavené může pokrýt ztrátu příjmu a náklady spojené s úrazem a léčbou. „Pozor na nejlevnější cenu. Nízké pojistné obvykle znamená nízké pojistné plnění. Proplacení pojistky přichází až po skončení šetření úrazu, obvykle do několika měsíců po úrazu. Proto je dobré mít finanční úspory ve výši tří až šesti měsíčních platů,“ dodal Marek Orawski z První klubové pojišťovny.


Mohlo by vás zajímat: ESET: Turla cílí na informace z ambasád a konzulátů


Dlouhodobé ošetřovné nově i pro osoby samostatně výdělečně činné 

Od prvního února tohoto roku mohou také otcové nově pobírat nemocenské dávky, a to otcovské poporodní v délce trvání 7 dní, kterou je třeba vyčerpat během šestinedělí matky jejich dítěte.

Nově je také zavedeno dlouhodobého ošetřovné. Délku poskytování prodlouží až na 90 kalendářních dní. Dosavadní dávka (krátkodobé) ošetřovné se poskytuje jen úzkému okruhu osob výdělečně činných. Osoby samostatně výdělečně činné na něj nárok nemají. S novelou zákona se okruh příjemců rozšíří o další členy rodiny mimo domácnost ošetřujícího a na dávku dosáhnou i OSVČ. Avšak nebude možné zároveň ošetřovat a podnikat, či jako DPP či DPČ přivydělávat do 10 tisíc měsíčně. Stejně jako u nemocenské bude výplata činit 60 % vyměřovacího základu.

Nemocenská nově náleží všem hasičům, kteří se na ni dostali při výkonu jejich profese. Doposud se nemocenská poskytovala za předpokladu jejich účasti na nemocenském pojištění. Tedy dobrovolní hasiči podnikatelé na ni neměli nárok. Novela zvyšuje nemocenské za kalendářní den na 100 % denního vyměřovacího základu.

Co novela nemění?

Pokud jde o to, kdo nemocenskou vyplácí, jsou pravidla stejné. „Po dobu prvních 14 kalendářních dnů neschopenky zaměstnanec pobírá náhradu mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Tato náhrada však zaměstnanci nenáleží během prvních 3 pracovních dnů neschopenky, kdy je zaměstnanec v takzvané karenční době. V této době tedy zaměstnanci nenáleží žádné plnění. Nepobírá ani náhradu mzdy od zaměstnavatele, ani nemá nárok na nemocenskou. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti pobírá zaměstnanec nemocenskou od státu,“ uvedl Jan Bureš, advokát a partner v advokátní kanceláři LP Legal. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenské trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.

Alice Kubíčkova (Komory právní odpovědnosti)

Jan Burešem (AK LP Legal)

Marek Orawski (První klubová pojišťovna)

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS