Před necelým půl rokem jsem si kupovala nějaký kablík k mobilu. Prodavač rozpoznal, jaký jsem v této oblasti „odborník“ a rozhodl se toho náležitě využít. A já byla zvědavá, kam až zajde. Když vyčerpal nabídku všelijakých serepatiček a já stále chtěla jen ten kablík, vytáhnul opravdový trumf. Aby ze mne vymámil alespoň kontaktní údaje, nabídl mi účast v jejich „soutěži“. Výhrou mělo být vrácení ceny nákupu v případě, že se naši fotbalisté stanou mistry Evropy. Na tom by ještě nebylo nic špatného, kdyby… Kdyby dva dny předtím naši borci z turnaje nevypadli. Něco podobného udělat pojišťovací zprostředkovatel, to by bylo řečí…
Druhou zkušenost jsem udělala s jedním z našich mobilních operátorů. Potřebovala jsem si zařídit převod svého telefonního čísla. Důvodem bylo to, že jsem s ním šla „pod smlouvu“ svého zaměstnavatele, který má jiného operátora než jsem měla já. Zašla jsme tedy na prodejnu svého původního operátora, kde se mne ujal jakýsi „specialista“. Sdělila jsem mu, co potřebuji, a on že musí zavolat na jejich „kól centrum“ prý aby ověřil aktuálnost údajů v počítači. Když se konečně dovolal, tak mi dal „na ucho“ nějakého jejich „experta“. Podle toho, co mi ten člověk vyprávěl, to byl nejspíš „expert“ na pohádky, za které by se ovšem nestyděl ani Hans Christian Andersen. Dokonce i s obdobným hororovým zakončením. „Krmil“ mě neuvěřitelnými nesmysly a po mém zdůvodnění ukončení smlouvy mi rozčíleně sdělil, ať počítám s tím, že o číslo přijdu, až budu chtít od zaměstnavatele odejít. Kdyby něco podobného udělal nějaký pojišťovák… To by zase byl poprask. Už vidím ty titulky článků na webu a rozhořčené diskuze pod nimi…
Ne, vůbec nechci nepoctivce mezi námi omlouvat a jejich škraloupy bagatelizovat. Jen si myslím, že v pojišťovnictví není situace ani horší a ani lepší než kdekoliv jinde. Když je někdo „šmejd“ tak vás oškube, nebo jinak podvede při prodeji kablíku k mobilu, stejně jako při přenosu čísla k jinému operátorovi, nebo při sjednání pojištění. Tím nechci tvrdit, že se nemáme snažit situaci zlepšit. Jen to bude spíše „flikování“, než nějaké účinné řešení. V boji proti těm, co se vůči zákazníkovi neštítí žádné podlosti, jsme však většinou bezradní a bezbranní.
Tímto pesimistickým závěrem bych mohla své dnešní pojednání ukončit. Chtěla bych se s vámi ovšem podělit ještě o jednu zkušenost. Před pár dny jsem šla vypovědět svoje „dospořené“ stavebko. V duchu jsem se mentálně připravovala na obvyklou „obchodní řeč“ poradce ze stavební spořitelny s cílem mi vybrání naspořených peněz co nejvíce ztížit. Jaké však bylo moje překvapení, když vše probíhalo naprosto hladce. Poradce mi samozřejmě nabídnul různé varianty, přičemž jedna byla evidentně zaměřená na udržení peněz „ve skupině“. Ale neuchýlil se k žádným pokusům o manipulaci a odpustil si i věty o „jedinečných nabídkách“. A já odcházela s dobrým pocitem. Takže optimistický konec? Nejspíš ano. I když se nemohu zbavit pocitu, že jak „kablíkář“, tak i „pohádkář“ asi dosahují lepších „čísel“ než onen poradce. A jsou tedy také svými šéfy i lépe hodnoceni. Jestli právě v tom není jádro pudla…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář