Sloupek Kateřiny Lhotské: Je to sice dražší, ale zato…


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Je to sice dražší, ale zato…

Před nedávnem jsme si mohli na webu oPojištění přečíst o tom, jak se evropští pojistitelé dívají s odstupem času na zavedení regulace Solvency II. Absence jejich nadšení je zřejmá a padají i taková silná slova jako například, že její zavedení byla „kardinální chyba“.

Asi nejvíc pojistitelé kritizují nadměrné kapitálové zatížení a umělou volatilitu. Což se dalo čekat. To, že Solvency II udělá pořádný průvan na účtech jejich majitelů, muselo být přeci od začátku jasné úplně každému.

Navrhovatelé regulace však neponechali nic náhodě a přesně v souladu s požadavkem doby vymysleli oslí můstek, jak ji propojit s větší „ochranou spotřebitele“. Jinak by totiž nejspíš neměla naději na přijetí. Kritizovaná umělá volatilita, která úplně nenahrává stabilitě a udržitelnosti produktů, ovšem moc „ochranospotřebitelsky“ nepůsobí.


Mohlo by vás zajímat: ČNB a Zpráva o finanční stabilitě: Je pojišťovnictví ve formě?


Avšak se zavedením této regulace jsme se začali potýkat i s mnohem „přízemnějšími“ problémy. Například nám potichu a nenápadně zmizely některé ukazatele ve statistikách zveřejňovaných ČNB. A nejsou to nezajímavé údaje. Například se už napříště nedozvíme, jak velká byla v jednotlivých liniích nová produkce a kolik bylo jednorázů v životním pojištění. Tedy jak se daří distribuci, nebo nakolik je životní pojištění zkresleno vkladovými produkty. 

Obdobně nám budou chybět informace o tom, jaký je trend u výše nákladů na plnění u předčasně ukončených životních smluv. Jejich správnou interpretací se dalo usuzovat, zda lidé k tomuto kroku nepřistupují častěji než dříve (ať už to mají ze své hlavy, nebo jim to někdo nakukal). Budeme také postrádat údaje o pořizovacích nákladech na pojistné smlouvy (včetně provizí) rozčleněných podle jednotlivých produktových linií. Jak jsou právě tato data zajímavá, není snad třeba zdůrazňovat. Nic moc se nedozvíme ani o rezervách a jejich vývoji. A také informace o struktuře finančního umístění jsou nyní okleštěné tak, že připomínají knihu obsahující jen názvy kapitol. Zkrátka „transparentnost na prvním místě“.


Mohlo by vás zajímat: Klíčový nález: Ústavní soud vyhověl stížnosti ČKP


Přitom zrovna tu by pojišťovnictví potřebovalo jako koza drbání. V souboji s konkurenčními obory ve finančním sektoru o to, kdo získá investorské peníze, se totiž potýká s jednou zásadní nevýhodou. Je nesrozumitelné. A čemu investor nerozumí, do toho svoje peníze moc ochotně dávat nechce. Pojišťovnictví je z jeho pohledu plné komplikovaných matematických modelů pracujících na jeho vkus až příliš často s něčím tak neurčitým, jako je pravděpodobnost. 

Dalo by se tedy očekávat, že pojišťovnictví bude chtít zmírnit tuto svoji konkurenční nevýhodu a bude usilovat o to, stát se více transparentní a srozumitelné. A co se děje? Schválí se Solvency II, která zvyšuje transparentnost asi tak, jako období sucha hladinu vodních toků.

Celá tato taškařice se připravovala celou řadu let. Dokonce déle, než potřebovali před půl stoletím Američané k tomu, aby se dostali na Měsíc. Implementace si navíc vyžádala obrovské náklady, jejichž smysluplnost se postupně ukazuje jako mírně řečeno diskutabilní. Přesně podle hesla „je to sice dražší, ale zato horší“… 

Kateřina Lhotská,

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.,

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články