Sloupek Kateřiny Lhotské: Jiskra v oku, selský rozum a trojčlenka

Začněme u „jiskry v oku“. To se vezme osobní šarm a střihne se dobrým dojmem a příjemným osobním vystupováním. Výsledkem je člověk, který vysílá signál „se mnou bude spolupráce radostí“. „Jiskra v oku“ se nedá předstírat. Člověk se sice může nadrtit „správné“ odpovědi na předpokládané otázky u pohovoru. Těch je plný internet („kde se vidíte za pět let“ a podobně) a většinou je jedna hloupější než druhá. Stejně tak může natrénovat své vystupování a používání gest. Čímž se z přijímacího pohovoru stává konkurz do Národního divadla. Ale „jiskru v oku“ nedokáže zahrát nikdo.

Se „selským rozumem“ je to obdobné. Taky se nedá předstírat. Navíc se zdá, že je to v poslední době velmi úzkoprofilové „zboží“. Možná je to tím, že jsme si ho odvykli pilovat. Jsme totiž obklopeni metodikami, postupy a procesy, které nám určují, co a jak máme dělat a které z nás do značné míry sňaly břímě přemýšlení a nahradily ho rutinou. Exploze těchto formalizovaných pomůcek je tak na jedné straně příčinnou úbytku „selského rozumu“, ale na druhé straně také jeho důsledkem.

Mohlo by vás zajímat: Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o HDP

Ale žádná metodický předpis, nebo proces není dokonalý a někdy je zapotřebí přeci jen „selský rozum“ zapnout. Ale zapojujte něco, co není trénované. A pak se dějí neuvěřitelné věci. Třeba když na představenstvo jedné pojišťovny doputoval rozčilený dopis od představenstva spolupracující banky s požadavkem na zpětné doplacení několika desítek miliard korun provizí. Ta částka byla tak obrovská, že byla srovnatelná se sumou pojistných částek na smlouvách bankou sjednaných. Později se ukázalo, že šlo o chybu na straně oné banky, kde někdo zaměnil dva sloupce jedné sestavy. To se ostatně může stát. Nikoho ve strukturách banky, kudy „nárok“ na desítky miliard provizí putoval (a že těch úrovní bylo), ovšem nenapadlo, že je to nějaké divné a celé je to nejspíš jeden velký nesmysl. Tamní procesy byly sice „správně nastaveny“, jen ten „selský rozum“ se jaksi vytratil…   

Mohlo by vás zajímat: Vážné zranění po dopravní nehodě je opomíjené téma

Poslední z klíčových dovedností je „trojčlenka“, absolventům matematických oborů známá jako „soustava dvou rovnic o dvou neznámých“. Ani její zvládnutí nelze předstírat. Stačí položit jednoduchou otázku, jako například „Kolik stojí pět hrušek, když tři hrušky jsou za devět korun?“ Tímto jednoduchým testem může člověk předejít tomu, aby se později na otázku „jak je možné, že když je roční pojistné 2 000, že Vám čtvrtletní vychází na 8 000“ dozvěděl, že to tak dotyčnému vyšlo z počítače. „Trojčlenka“ a „selský rozum“ spolu úzce souvisí. Jenom kombinací obojího totiž může člověk odpověď správně na otázku „Když je jedna žena těhotná devět měsíců, jak dlouho bude těhotných devět žen?“

V pojišťovnictví jsou samozřejmě profese, kde si člověk jen s jiskrou v oku, selským rozumem a trojčlenkou nevystačí. Rozhodně by mu však nemělo nic z toho chybět. Nebo si snad dokážete představit obchodníka bez jiskry v oku, manažera s absencí selského rozumu, nebo účtaře, který nezvládne trojčlenku? Já sice ne, ale i na takové člověk občas narazí…

Kateřina Lhotská 

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů,  Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny