Skoro všichni si ještě nejspíš pamatujeme, že pro pojišťovny byla asi největším strašákem hrozba nekontrolovatelného a prudkého růstu výše plnění vyplývající ze změny pojetí odpovědnosti za újmu, hlavně tu nemajetkovou. Což se začalo největší měrou dotýkat povinného ručení a ze všech stran se tenkrát ozývalo, že si to vyžádá jeho „razantní“ zdražení. A taky si všichni pamatujeme, co stalo pak. Vůbec ni. Tedy alespoň s cenami.
Ale odpovědnost se netýká jen provozu motorových vozidel. Je tu celá řada dalších situací v „běžném“ životě, kdy může na nějakého nešťastníka padnout takový „ranec odpovědnosti“, že se z něj nemá šanci vyhrabat. Právě na oblast „občanské odpovědnosti“ se chtěly pojišťovny zaměřit následně, protože cítily, že se v ní otevírá poměrně široký prostor pro nabídku jejich služeb. Takže se dalo očekávat, že začnou svým klientům i neklientům vysvětlovat proč je takové pojištění důležité a že by si ho taky měli pořídit.
Za tři roky jsme však v tomto směru nezaznamenali v podstatě žádnou výrazně zvýšenou aktivitu. Že s ničím nepřišly v roce 2014, je docela pochopitelné. Ještě popadaly dech z toho implementačního kalupu v roce předchozím. O rok později už to ale vypadalo nadějněji. Na jeho počátku proběhla marketingová kampaň, která veřejnost upozorňovala právě na změny v novém pojetí odpovědnosti a na jejich nepříznivé dopady především na peněženku potenciálních viníků újmy. Po ní ale nenásledovaly žádné viditelné aktivity jednotlivých pojišťoven, takže to celé vyznělo poněkud naprázdno. A v roce 2016 se už pro jistotu nestalo vůbec nic.
Otázka zní – proč pojišťovny této příležitosti doposud nevyužily? Odpovědí je slůvko „nejistota“. Ani po více než třech letech si totiž problematika odškodnění újmy „nesedla“ a situace se stále vyvíjí. Neexistuje dosud zavedená praxe a soudy se stanovení výše nároku na odškodnění za újmu stále „učí“. Což není pro pojišťovny úplně komfortní situace. A tak jim nelze vyčítat, že se snaží chovat odpovědně. Ostatně, kdo jiný by tak měl činit.
Ani lidé se vlastně ještě nenaučili svoje práva využívat tak, jak jim Občanský zákoník umožňuje. Možná, že právě v tom je zakopaný pes. Až proběhne zpravodajstvím a různými informačními kanály pár „exemplárních“ případů opravdu tučných odškodnění, tak se ve veřejnosti taky něco pohne. Ne že by pak stály před pojišťovnami fronty, ale zájmu o pojištění „běžné“ odpovědnosti to určitě pomůže.
Zatím buďme rádi alespoň za to, že se začalo pojišťovat na o něco vyšší limity. Ale asi všichni cítíme, že to není úplně ono, a že by to chtělo z příležitosti, kterou přinesl Občanský zákoník získat víc. A to o dost…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář