Odkud začít? Asi od legislativy. Byly dohnány některé resty. Dočkali jsme se (jistě k nesmírné radosti všech zúčastněných) schválení novely zákona o pojišťovnictví a Solvency II tak začala platit i v našich luzích a hájích. No tam naštěstí vlastně ne. Taky nám místní vrchnost zregulovala provize v životním pojištění, což odstartovalo diskuzi na téma, jestli vlastně ještě dává smysl investičko nabízet nebo ne. No vida, co dokáže jedna novela o dvou paragrafech. A co teprve kdyby byly tři…
To evropská vrchnost nám pro změnu slavnostně schválila směrnici regulující distribuci. Taky se připravovala pěknou řádku let. Nedávno byla dokonce přejmenována. To aby si snad někdo nemyslel, že se navrhovatelé této normy celou dobu flinkali. Ovšem s jídlem roste regulatorní apetit a tak už se v Bruselu (a nejen tam) vymýšlí, co by se dalo zregulovat ještě. Samozřejmě pro dobro nás všech…
Ale pojistný trh se naštěstí „nebaví“ jen regulací. Pojišťovny určitě zajímají škody. Za rok 2016 si určitě nemůžou stěžovat na nepřízeň přírodních sil. Vody bylo tak akorát a tak nás nepostihly ani povodně a ani sucho. Zimní kalamity se nám taky vyhnuly a Českem neprosvištěla ani žádná větrná smršť. Takže z tohoto pohledu paráda…
Novým rizikem se stal terorismus. Respektive ne úplně novým, ale rozhodně více viditelným. Týká se nás zatím naštěstí jen při cestách do zahraničí. Ale míst, kde si s námi chtějí nějací magoři ve jménu své pošahané ideologie vyřídit účet, bohužel přibývá. A jsou nám blíž a blíž. Snad nebudeme jednou vzpomínat na to, jaká to byla pohoda, když nejezdilo metro „jen“ kvůli velké vodě…
Zaznamenali jsme také řadu více, či méně zajímavých pokusů o produktovou inovaci. Seniorům se už konečně začíná nabízet také něco jiného než pohřeb, respektive jeho pojištění. A v autopojištění se objevil produkt, který počítá pojistné podle počtu ujetých kilometrů. Ovšem nikoliv za pomoci „velkého bratra“ či jiných technických vymožeností moderní doby. Těch naopak využívá jeden z telekomunikačních operátorů, který díky tomu umí svoje klienty „cestovně pojistit“ jen po dobu, co jsou skutečně za hranicemi.
Zatímco v roce 2015 jsme se nestačili divit, jak se nám proměnily tváře ředitelů a dalších vysokých manažerů subjektů působících na našem pojistném trhu, tak rok 2016 byl v tomto ohledu docela nudný. Což je fajn. Kdo si má pořád pamatovat, kdo kde „sedí“, když je to každou chvíli jinak. A rádi jsou nejspíš i zmiňovaní vysocí manažeři. Ostatně kdo by taky chtěl neustále dokola hrát známou společenskou hru „Boj o židle“. Ta je oblíbená jen na tanečních zábavách…
Když se to vezme kolem a kolem, tak v roce 2016 se vlastně neudálo nic, co by jej opravňovalo označovat za vysloveně „nešťastný“. A když přijmeme fakt, že „nebýt nešťastný“ je vlastně štěstí, tak to v podstatě buddhisté to s tou devítkou trefili. A tak si do roku 2017 přejme, abychom po jeho skončení mohli konstatovat něco obdobného. I když v něm žádná devítka ukrytá není…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář