Že „nejsou lidi“ není problémem jen pojišťoven, ale jde v podstatě o oříšek pro celou ekonomiku. Lidi
zkrátka chybí všude. Konjunktura frčí na plné obrátky, poptávka po všem možném i nemožném roste
a zakázek přibývá. S tím souvisí i logicky rostoucí poptávka po pracovních silách. A ty došly. Dospělo
to až tak daleko, že už dokonce i Úřady práce evidují víc volných pracovních míst než lidí bez práce.
Přičemž velkou část z nich tvoří ti, kteří nejspíš stejně nikdy dělat nebudou (ať už z jakéhokoliv
důvodu). Takže vyhlídky na nějaké radikální zlepšení situace jsou hodně mizivé.
Firmy za této situace přistoupily k tomu, že si začínají zaměstnance přetahovat. Ti toho pochopitelně
využívají a říkají si o takové peníze, na jaké by dříve ani nepomysleli. A firmy, zoufalé z toho, že
sjednané zakázky nemá kdo realizovat, na tyto požadavky přistupují. Jde tak o ukázkový příklad tržní
tvorby ceny na základě nabídky a poptávky. Když je při rostoucí poptávce nabídka malá, ceny rostou,
a naopak.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojistného obzoru, část první: Sehnat zaměstnance je problém
Ekonomika mrška má ale také svoje zákonitosti. Říká se tomu hospodářský cyklus a znamená to, že
po obdobích tučných přicházejí také ta hubená, tedy krize. Někdy je poměrně hluboká, jindy to zase
až tak moc nebolí. Jednoho dne ale v každém případě začne zakázek pomalu ubývat, poptávka
s nabídkou se začne vyrovnávat, až bude následně nižší. A ceny postupně zamíří dolů.
Kapacity draze nakoupené v období růstu, se tak s poklesem cen zakázek stávají drahým špásem a je
jen otázkou ekonomické síly dané firmy, jestli a jak dlouho si je bude moci špendýrovat. Čím však
bude krize delší a hlubší, tím poroste pravděpodobnost, že dojde na lámání chleba a objem a cenu
kapacit dané firmy bude nutné přizpůsobit ekonomické realitě. Nejdříve přitom přijdou na řadu ti,
jejichž cena neodpovídá kvalitě a byla akceptována jen proto, že „nikdo jiný nebyl“.
Mohlo by vás zajímat:Anketa Pojistného obzoru, část druhá: Sehnat zaměstnance je problém
Nejspíš vám připadá, že úvahy na téma krize jsou v současné době předčasné. Možná ano, i když
určité varovné signály vidí i někteří ekonomové. Ti mají svoje modely a my laici zase paměť.
Nepřipadá vám, že to, čím procházíme nyní, jsme už před deseti lety zažili? V létě 2007 bylo také tolik
zakázek, že nikdo nestíhal, nábory zaměstnanců se dělaly po desítkách a firmy na jejich platové
požadavky přistupovaly bez mrknutí oka. A pak to přišlo…
To, že i současná konjunktura jednou skončí a přijde krize, je jisté, jako že po dnu přichází noc. I když
pro pojišťovny by nemuselo být repete po deseti letech zase až tak bolestivé. Před tou minulou krizí
byly totiž jejich zisky takové nemastné neslané a s jejím začátkem najednou vyskočily do výšin, o
jakých se jim do té doby ani nesnilo. A s jejím odezněním zase spadly. Ale kdo ví, jestli k takovému
scénáři dojde. Ostatně říká se, že člověk dvakrát do stejné řeky nevstoupí…
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.,
člen Finanční
akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář