MF: Pojistnému sektoru poklesl zisk o 19,9 % na 10,6 miliard


			MF: Pojistnému sektoru poklesl zisk o 19,9 % na 10,6 miliard

Ministerstvo financí vydalo každoroční publikaci s názvem Zpráva o vývoji finančního trhu. Jak dopadlo tuzemské pojišťovnictví? Pojistnému sektoru se podařilo otočit dvouletý sestupný trend v hrubém předepsaném pojistném, které meziročně vzrostlo o 2,5 % a dosáhlo téměř 151 mld. Kč. Mírný nárůst celkového škodního průběhu v neživotním pojištění o 7 % spolu s omezenými možnostmi zhodnocení investic se však promítl do meziročního poklesu zisku před zdaněním o 19,9 % na 10,6 mld. Kč.

Makroekonomická situace

Na úvod trochu makra. Hrubý domácí produkt pokračoval čtvrtým rokem v nepřetržitém růstu a jeho tempo meziročně dokonce zrychlilo na 4,4 %, tedy o celé 2 p.b. více než činil průměr v EU. Hlavními prorůstovými faktory byly spotřeba domácností, zahraniční poptávka a investiční aktivita. Z hlediska cenového vývoje došlo k návratu tempa růstu průměrné výše spotřebitelských cen blíže k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, a to na hodnotu 2,4 %. Míra nezaměstnanosti činila 2,9 % a byla tak nejnižší v celé EU, navíc hluboko pod unijním průměrem (7,6 %).

Pojistný trh 

Podívejme se konkrétně na pojistný trh. Kvůli určitému zpoždění mezi vývojem reálné ekonomiky a jeho vlivem na pojistný trh se podařilo pojistnému sektoru až v roce 2017 otočit dvouletý sestupný trend ve výši hrubého pojistného, které celkově mírně vzrostlo o 2,5 % a dosáhlo téměř 151 mld. Kč. Na růstu se podílelo pouze neživotní pojištění, naopak v kmeni životního pojištění pokračoval klesající trend. Z důvodu velmi dobré kondice české ekonomiky nestačilo tempo růstu hrubého předepsaného pojistného vyrovnat tempo růstu HDP, a proto došlo k dalšímu poklesu ukazatele propojištěnosti (na 3 %).[1]


Mohlo by vás zajímat: GDPR je tady. V Česku o něm neví pětina firem


O stabilitě pojistného sektoru v ČR svědčily i agregované výsledky společných zátěžových testů ČNB a vybraných pojišťoven[2] provedené ve 2. čtvrtletí 2017, které potvrdily dostatečnou odolnost vůči případným nepříznivým šokům i v režimu nového regulatorního konceptu Solventnost II. Výsledky testů prokázaly, že sektor jako celek byl dostatečně kapitálově vybaven a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů.[3] Solventnostní poměr sektoru se i po aplikaci šoků nacházel relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima 100 %. V případě rozšířeného zátěžového scénáře, který navíc testoval dopad případných povodní, činil celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny 152 %.

MF 2017 Graf 1Pojišťovny během hodnoceného období řešily více živelních škod souvisejících s majetkovými újmami způsobenými zejména vichřicemi, z nichž orkán Herwart[4] se nejvíce podílel na celkovém objemu škod způsobených přírodními živly. Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) počet pojistných událostí způsobených vichřicí činil 68,2 tis., což představovalo více než sedminásobný meziroční nárůst. Hodnota objemu škod způsobených větrem dosáhla 1,8 mld. Kč. Předběžný údaj o celkové hodnotě škod způsobených přírodními živly na majetku činil 2,8 mld. Kč, což bylo o 65 % více než v roce 2016. V roce 2017 činily živelní škody nejvyšší objem na škodách z pojištění majetku (27,5 %), zatímco v roce 2016 nejvyšší objem na majetkových škodách zaujímaly škody z požáru (29,2 %). Ve srovnání s rozsáhlými přírodními katastrofami v zahraničí byl však objem tzv. živelních škod v ČR relativně nízký.[5]

Obdobně jako v evropském měřítku byla jedním ze zdrojů určitého napětí i u pojišťoven v ČR nerovnováha mezi závazky z pevně úročených smluv v životním pojištění a klesajícími výnosy z investic. Problematická situace v životním pojištění ČR byla navíc zvýrazněna i relativně vysokými provizemi, které byly za sjednání zejména rezervotvorného pojištění požadovány.


Mohlo by vás zajímat: Změny v ČNB: Nový ředitel sekce regulace. Zástup ve vedení EIOPA


Podle vyjádření mnohých zástupců pojistného trhu a ČAP se daří v pojistném sektoru poměrně rychle zavádět inovace a moderní postupy založené na aplikaci nejnovějších informačních a komunikačních technologiích, které dále činnost pojišťoven zefektivňují. Technologické inovace byly zaváděny i s využitím služeb startupových firem typu FinTech či InsurTech. Zároveň se podařilo v pojistném sektoru úspěšně implementovat několik rozsáhlých regulatorních procesů vyplývajících většinou z transpozice evropských právních předpisů.

Za hlavní výzvy pro pojistný trh v příštím období je možno nadále považovat schopnost umět se rychle a plynule vypořádat s likvidací zejména nárazových škod, způsobených přírodními živly a podle požadavků klientely maximálně pružně pokrýt stávající i tzv. nové typy rizik (např. kybernetická).

Vývoj neživotního a životního pojištění

Segment neživotního pojištění vzrostl o 6,4 % a dosáhl objemu předepsaného pojistného 93,3 mld. Kč. Rostl rovněž celkový počet uzavřených pojistných smluv (o 5,4 % na cca 22 mil.) i počet nově uzavřených smluv (o 8,9 % na cca 11,4 mil.). Na akceleraci tohoto segmentu se podílelo zejména havarijní pojištění motorových vozidel vzestupem o 8,8 % a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárůstem o 4 %. Počty pojištěných vozidel rostly jak v sektoru domácností, tak i u podnikatelů. Pojištění motorových vozidel představovalo cca 43 % z celkového neživotního pojištění, z toho samotné pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel zaujímalo podíl 24 %. Pojištění pro případ požáru a jiných škod na majetku činilo 26 % z celkového objemu hrubého předepsaného pojistného v rámci neživotního pojištění.


Mohlo by vás zajímat: Rakušané zacházejí s hesly příliš bezstarostně


Na neživotním pojištění se podle údajů ČAP podílelo téměř z 80 % pojištění sjednané domácnostmi (meziroční nárůst hrubého předepsaného pojistného o 6,1 %), přestože i v případě zlepšující se ekonomické situace u většiny populace uzavření pojistné smlouvy k pokrytí potencionálních rizik historicky nikdy nepatřilo mezi prioritní výdajové položky rodinných rozpočtů. Pojištění uzavřené podnikateli se podílelo na neživotním pojištění cca 20 % a vykázalo nárůst hrubého předepsaného pojistného o 5,4 %. Příznivá situace v reálné ekonomice se u podnikatelů projevila urychlenou obnovou a rozšiřováním vozových parků i vyššími investicemi se zájmem o jejich pojištění vč. pojištění např. následných škod z přerušení provozu nebo pojištění tzv. all – risk, které zaručuje rozsah krytí všech běžných pojistných rizik.

V životním pojištění se nepodařilo překonat nepříznivý vývoj z předchozích let, když hrubé předepsané pojistné dosáhlo jen 57,6 mld. Kč a meziročně kleslo o 3,4 %. Počty nově uzavřených smluv se rovněž snížily (o 7,2 %), byť pomalejším tempem než v roce 2016. Vyšší pokles pojistného byl u jednorázového pojistného, u běžně placeného pojistného je naopak možné hovořit o velmi pozvolném růstu. Běžně placenému pojistnému pomáhal pokračující zvýšený zájem o hypotéky, jelikož čerpání úvěru je někdy podmiňováno uzavřením životní pojistky. Obvykle jsou touto pojistkou kryta rizika úmrtí, invalidity, nemoci nebo i ztráty zaměstnání. Pojištění u zájemce o hypotéku tak zvyšuje jeho bonitu.

Vliv na klesající trend a odliv pojistníků v životním pojištění (meziročně o 7,2 % u nově uzavřených pojistných smluv) mohl mít u rezervotvorného pojištění i konkurenční tlak nabídky spořících a investičních produktů z jiných sektorů finančního trhu, kde např. investiční produkty s akciovou složkou v období růstové ekonomiky dosáhly mnohem lepších výnosových parametrů. Vybrané ukazatele životního a neživotního pojištění jsou souhrnně uvedeny v následující tabulce.[6]

MF 2017 Graf 2Hospodaření pojišťoven

Pojistný sektor vykázal v roce 2017 zisk před zdaněním 10,6 mld. Kč. Mírný nárůst celkového škodního průběhu se promítl do pojistně technického výsledku, což spolu s omezenými možnostmi zhodnocení finančních rezerv prostřednictvím konzervativních nástrojů na finančním trhu přispělo k meziročnímu poklesu zisku o 19,9 %. Dosažený hospodářský výsledek se výrazně neodchyluje od průměrné úrovně za celé sledované období (11,8 mld. Kč).

Celková aktiva pojišťoven meziročně vzrostla o 4,2 % na hodnotu 512,3 mld. Kč, z čehož podstatnou položku tvořily investice, u nichž investiční riziko jde na vrub pojišťoven (69,3 %). Další významné položky aktiv představovaly investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník (18,2 %), ostatní aktiva (4,3 %) a pohledávky za dlužníky (3,9 %). U uvedených 4 hlavních položek aktiv došlo k meziročnímu růstu v intervalu cca 4 – 9 %, s výjimkou ostatních aktiv, která rostla o 23 %, zejména z důvodu vyššího stavu hotovosti na účtech u finančních institucí a v pokladně.

Na pasivní straně bilance zaujímaly rozhodující položku technické rezervy (52 %), které meziročně mírně poklesly o 1,5 % na úroveň 266,3 mld. Kč.[7] V tomto údaji nejsou zahrnuty technické rezervy životního pojištění, kde nese investiční riziko pojistník, které naopak vzrostly o 5,7 % a dosáhly výše 93,2 mld. Kč (tj. 18,2 % pasiv).

MF 2017 Graf 3


Mohlo by vás zajímat: Aon Risk: Riziko světového konfliktu rychle roste


Struktura investic tuzemských pojišťoven si i v roce 2017 udržela tradičně konzervativní charakter. Největší podíl představovaly dluhové cenné papíry (67 %), následovaly investice v investičních fondech (14 %) a přibližně stejný podíl připadal na hotovost a vklady (7 %) spolu s akciemi (6,5 %). Ostatní investiční nástroje představovaly zbývající minoritní podíl (5,5 %) – např. strukturované dluhopisy, nemovitosti, úvěry a hypotéky, cenné papíry zajištěné aktivy atd.

Na celkový výsledek hospodaření pojišťoven měla dopad i nízká profitabilita dosahovaná v pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorových vozidel. Zde se i přes prohlubující segmentaci řidičů stále nedařilo generovat stabilně a dlouhodobě zisk kvůli stále se zvyšujícím nárokům na odškodnění a přetrvávající stagnaci pojistných sazeb.

Na hospodaření pojišťoven má vliv i schopnost a úspěšnost odhalování pojistných podvodů. Pojišťovny podle ČAP prověřily přes 18 tis. podezřelých pojistných událostí, ve kterých odhalily pojistné podvody v úhrnné hodnotě 1,2 mld. Kč. Oproti roku 2016, kdy dominovaly podvody u pojištění osob, v roce 2017 převládaly podvody v oblasti pojištění vozidel. Pravděpodobnost odhalení pojistného podvodu opět vzrostla z důvodu zvyšování intenzity boje proti tomuto druhu kriminality. Pojišťovny prošetřily o 13 % více pojistných podvodů a prokázaly o 1 % vyšší finanční objem pojistných podvodů. Průměrná výše prokázaného pojistného podvodu narostla ze 146 tis. Kč na 163 tis. Kč, což představuje nárůst o 11%.


Mohlo by vás zajímat: VIG kupuje pojišťovnu Gothaer v Polsku


Zprostředkování pojištění 

Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů pokračoval v obdobně růstovém trendu jako v předchozích letech. Ke konci roku 2017 mělo oprávnění vykonávat zprostředkovatelskou činnost cca 181 tis. Zprostředkovatelů vč. samostatných likvidátorů pojistných událostí. Z následného grafu je na první pohled patrná výrazná převaha fyzických osob (95 %) nad právnickými.

MF 2017 Graf 4Rovněž ve struktuře jednotlivých kategorií zprostředkovatelů nedošlo k významným změnám. Nejpočetnější kategorií byli podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti, kteří dohromady představovali přes 88 % celkového počtu zprostředkovatelů. V těchto kategoriích šlo většinou o fyzické osoby. Naproti tomu u kategorie pojišťovací makléř a pojišťovací agent bylo vyšší zastoupení právnických osob. Na trhu působilo také i více než 6 tis. zprostředkovatelů ze států EU. Zároveň však bylo více než 22 tis. zprostředkovatelům provozování činnosti zrušeno, většinou na jejich žádost a částečně i na základě kontrolní a dohledové činnosti ČNB, která z registru vyřazuje osoby zejména pro dlouhodobou nečinnost.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Kdyby hloupost nadnášela…


K tzv. pročištění registru od neaktivních zprostředkovatelů by měl přispět i nový zákon o distribuci pojištění a zajištění, který počátkem roku 2018 prochází závěrečnou fází legislativního procesu. Cílem navrhovaného zákona je dosažení jednotného přístupu k regulaci distribuce na finančním trhu spolu se zvýšením srozumitelnosti a srovnatelnosti informací o pojistných produktech a zvýšením nároků na profesionalitu osob působících v pojišťovnictví.

Pokud bude chtít současný pojišťovací zprostředkovatel ve své zprostředkovatelské činnosti pokračovat, bude se muset přeregistrovat. Výjimka z povinnosti přeregistrace bude přiznána současným pojišťovacím makléřům a pojišťovacím agentům. Podnikatelské oprávnění ke zprostředkování pojištění se nově bude udílet na dobu určitou (1 rok), přičemž jeho případné prodloužení ČNB bude podmíněno úhradou správního poplatku.

MF 2017 Graf 5

Na závěr ještě uveďme, že v sektoru pojišťoven dle této publikace ukončily činnost ING pojišťovna a. s. a Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo – jediný subjekt s družstevní formou vlastnictví – a 2 pobočky zahraničních pojišťoven – Atradius Credit Insurance N. V., organizační složka a CG Car – Garantie Versicherungs – Aktiengesellschaft organizační složka.

Více informací ZDE


[1] Vyjadřuje poměr mezi hrubým předepsaným pojistným a nominálním hrubým domácím produktem.

[2] Testování se zúčastnilo 19 pojišťoven reprezentujících z pohledu hrubého předepsaného pojistného více než 99 % pojistného trhu ČR.

[3] Zátěžový scénář předpokládal silný a déle trvající pokles ekonomické aktivity v ČR, který byl doprovázen propadem ekonomiky do deflace. Ve scénáři byl předpokládán 41% pokles ceny akcií, 20,5% pokles cen nemovitostí a 10% pokles předepsaného pojistného v odvětví pojištění motorových vozidel při zachování stejné výše nákladů jako v roce 2016.

[4] Orkán zasáhl území ČR v závěru října 2017 a z hlediska výše následků zaujímá 2. místo, hned po orkánu Kyrill z roku 2007.

[5] Plnění významné zajišťovny Swiss Re z titulu přírodních katastrof činilo téměř 110 mld. Kč. Rok 2017 byl považován pro pojišťovny a zajišťovny za jeden z nejnákladnějších (např. hurikány Harvey, Irma a Maria, cyklon Debbie, zemětřesení v Mexiku).

[6] Z důvodu odlišné metodiky – vykazování podle druhů pojištění v souladu s požadavkem Solventnost II – nejsou údaje od roku 2016 zcela konzistentní s předchozí časovou řadou.

[7] Jde o čistou výši technických rezerv, tj. po odpočtu podílu zajistitelů na technických rezervách.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články