Královská švédská akademie věd odůvodnila udělení této Nobelovy ceny zejména tím, že Holmström a Hart vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží k lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy. To znamená, že jejich výzkum má uplatnění v každodenní praxi, všude tam, kde se jedná o optimální nastavení motivací mezi jednotlivými smluvními stranami.
V souvislosti s udělením této ceny zveřejnila Královská švédská akademie věd mimo jiné tzv. populárně vědecké pozadí, v němž lze přece jen nalézt k pojištění více informací. Text začíná konstatací, že pokud máte sjednáno havarijní pojištění, není pravděpodobné, že budete v případě nehody plně odškodněni. Pokračuje se otázkou, jaká je motivace pro spoluúčast. Jestliže se nehoda stane čirou náhodou, určitě by bylo lepší mít uzavřenu pojistnou smlouvu, která perfektně pokrývá rizika, a tak se zbavit všech ztrát spojených s konkrétní nehodou. Ale plné pojištění vyvolává morální hazard: pokud jste plně pojištěni, můžete být méně opatrní.
Bengt Holmstrom (vlevo) a Oliver Hart (vpravo)
ndtv.com
Dále se v textu věnuje pozornost napětí mezi pojištěním a podněty (motivacemi), které je způsobeno podle Harta a Homlströma kombinací dvou faktorů. Za prvé, je to konflikt zájmů: ne každý je anděl. Kdybychom byli prý všichni stejně opatrní, bez ohledu na to, zda neseme či neneseme důsledky za svoje chování, plné pojištění by nebylo problematické.
Druhý faktor je měření: všechna naše činnost nemůže být perfektně zpozorována či zaznamenána. Pokud by pojistitel mohl „vidět“ každou neopatrnou činnost, pojistná smlouva by mohla plně pokrýt všechny škody způsobené pravými nehodami, ale nikoli ty, jež jsou způsobeny nedbalým chováním.
To, že výše uvedeným nositelům Nobelovy ceny je pojištění „blízké“, ukazuje i navazující text, ve kterém se tvrdí, že podobný typ napětí, existuje i jiných smluvních nastaveních, například u vztahů zaměstnavatel – zaměstnanec. Ve většině případů je zaměstnavatel schopen lépe nést riziko než zaměstnanec. Kdyby zaměstnanec vždy jednal v nejlepším zájmu obou stran, žádné podněty by nebyly potřebné, zmíněné napětí by se stalo toliko akademickou otázkou a bylo by optimální nabídnout zaměstnanci pojištění fixní mezdy. Ale jestliže se jeho zájmy střetávají se zájmy zaměstnavatele a jeho chování je obtížně přímo pozorovatelné, může být žádoucí pracovní smlouva se silnějším spojením mezi mzdou a výkonem.
Na závěr je potřebné zdůraznit, že Královská švédská akademie věd prezentuje jen stručnou sumarizaci některých názorů Harta a Holmströma a že použitá anglická termonologie pro pojištění neodpovídá plně té, na níž jsme dnes zvyklí. Nicméně – díky za teoretické zkoumání pojištění.
Zdroj: THE ROYAL SWEDISH ACADEMY OF SCIENCES. Contract Theory.
Komentáře
Přidat komentář