Některé multilevelové sítě prý motivují pojišťovny k tomu, aby začaly dělat rizikové životní pojištění, jehož součástí by byla možnost jednorázových vkladů. Je možné, že na tuto hru pojišťovny přistoupí?
Tomáš Síkora: To je informace, která se ke mně také dostala. Nevím, jestli už to dnes někdo nabízí. Chápu, že někdo na základě trendu diskuse o regulaci očekává, že „rizikovky“ nebudou regulované, ale rezervotvorné pojistky ano. Někteří „kreativci“ tedy přichází s nápady, udělejme „rizikovku“ a do té přidejme komponentu, že k té „rizikovce“ se vytvoří určitá spořící složka. Cíl bude jasný – za neregulovanou „rizikovku“ neregulované odměny.
Kateřina Lhotská: To už ale na trhu je. Nebudu tedy tu pojišťovnu zmiňovat. Přišli s tím jako s velkou novinkou, že je to rizikovka a ta spořící část je jako volitelné připojištění. Spoření, které běží úplně vedle. Já se ale té pojišťovny rovnou zastanu a řekla bych, že vzhledem k tomu, jak dlouho trvá vývoj takového produktu, tak je to spíš náhoda, že přišel zrovna v tuto dobu a s těmito úvahami to moc nesouvisí.
Chtěl bych se zeptat na registr smluv. Proč se na něm pojišťovny stále nedohodly a mohl by to být opravdu nástroj, který by pomohl s omezením přepojišťování?
Tomáš Síkora: Pojišťovny nemají vůbec žádný problém s tímto nápadem. Začalo se o tom hovořit ze správného podnětu zprostředkovatelů, kteří říkali, pojďme udělat něco pro to, abychom identifikovali ty zprostředkovatele, kteří páchají zlo na trhu. My jsme řekli ano, ale pojďme se nejdřív domluvit na tom, co to znamená páchání zla. A my jsme zatím nebyli schopní vydefinovat obě dvě kategorie. První kategorie páchání zla je v tom, že moje míra přetrvání smluv je horší než průměr trhu. Druhá věc je sledování těch, kteří berou kmeny z pojišťovny A a dávají je do B. Tu první věc máme po dnešku jasně vydiskutovanou, máme jasný plán a víme, co chceme. V té druhé věci narážíme na spoustu problémů, které souvisí s ochranou osobních údajů a hlavně s nutnou změnou zákona. Zprostředkovatelé navrhli nějaké řešení, to je na stole a o tom řešení se teď musí velmi sofistikovaně diskutovat vzhledem k právním otázkám, jak tu změnu provést. V tuto chvíli nám nechybí ta vůle to řešit. Ale řešíme tu technickou a legislativní stránku, jak to bude fungovat.
Jiří Šindelář: Já to můžu jen potvrdit. Ohledně toho jsme shodou okolností měli dnes ráno nějaké další jednání a po stanovení všech cílů jdou registry poměrně rychle kupředu. Připravujeme teď pilotní fázi sledování storen, a uvidíme, jaký to přinese efekt pojišťovnám, jaký zprostředkovatelům a podle toho se budeme bavit dál.
Kateřina Lhotská: Z hlediska všech možných alternativ, je registr smluv pro řešení přepojišťování asi nejlepší alternativou. Možná i proto je tou nejkomplikovanější. Jedna věc je ale na onoho přepojišťovače přijít a druhá je, co s takovým člověkem udělat. Musí se vytvořit i systém sankcí pro takové lidi, od nějakého „ty, ty, ty“ až po vyhnání toho člověka z trhu, že se nebude moct vrátit. Bez toho bude registr smluv jen databáze. A navíc musí být registr povinný pro všechny, protože jinak to nedává smysl.
Tomáš Síkora: Velmi komplikované navíc bude vše zvládnout právně, protože to jistě nebude o přepsání jednoho odstavce. Jelikož se jedná o velmi citlivé osobní údaje klientů, tak než se všechno připraví, tak to bude trvat roky. Ale tou cestou jdeme. Vůle a tlak tady jsou, ale nemohou se dělat rychlá a zbrklá rozhodnutí. Která přinesou jen efekt a udělají průšvih. Opatření, které teď na trh přijdou, je tolik, že ten improvement na trhu vidět bude. Zkoušky, testy, mluvili jsme o mnoha věcech a ta databáze je další kamínek do skládačky všech opatření a mě mrzí, že se to často vytrhává z kontextu, když se vedou debaty jen o regulaci odměn nebo jen o registru smluv. Ale to nejsou žádné samospasitelné věci. To se prostě musí poskládat vedle sebe a musí to vytvořit tu hradbu proti tomu zlořádu.
Komentáře
Přidat komentář