Návrh, který vláda nakonec schválila, podle našich informací neobsahuje povinné rozložení provize na pět let. Jeho podstata je v tom, že zprostředkovatel může dostat odměnu jednorázově, ale když smlouva spadne do pěti let, tak poměrnou část vrátí. To je jistě lepší varianta, než povinné rozkládání provize do pěti let, ale pořád tu vidíme minimálně dva problémy:
1) Klienta může přepojistit někdo jiný včetně samotné pojišťovny a potrestán za to bude původní zprostředkovatel, který o tom vůbec nemusí vědět a klientovi každopádně nemůže zabránit v tom, aby smlouvu vypověděl.
2) Regulace se vztahuje i na rizikové životní pojištění, u kterého bude zprostředkovatel motivován, aby v něm držel smlouvu minimálně pět let, i když to pro klienta nebude výhodné, což může vést ke snížení konkurence na trhu a zvýšení cen.
Návrh tak může poškozovat poctivé zprostředkovatele a spotřebitele, aniž by eliminoval hlavní problém, kterým je ta část přepojišťování, ke které dochází v neprospěch klienta. Řešením podle našeho názoru není jakákoli regulace provizí, ale vytvoření registrů smluv a zprostředkovatelů, aby samotné pojišťovny, na základě průkazné historie, mohly odmítat spolupráci s těmi zprostředkovateli, kteří poškozují pojišťovny i své klienty.
V celé diskusi o regulaci provizí se totiž vytrácí skutečnost, že žádný zprostředkovatel nemůže smlouvu "přetočit" sám, ale potřebuje pojišťovnu, která mu za to vyplatí odměnu. Dokud nevytvoříme nástroj, který pojišťovnám umožní změnit chování, problémové přepojišťování nemůžeme odstranit.
Komentáře
Přidat komentář