Zákon o pojišťovnictví a novela zákona 38 prošly prvním čtením

Dvě stěžejní legislativní změny, tedy, zákon o pojišťovnictví a novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích byly dnes v Poslanecké sněmovně schváleny a odeslány do garančních výborů, které budou dále návrhy projednávat před druhým čtením. 

Poslanecká sněmovna měla dnes na stole dvě legislativní úpravy, kolem kterých se točí pozornost pojistného trhu již několik let. Jedná se o zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a novela zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

16. března tohoto roku schválila vláda ČR postup těchto legislativních změn do Poslanecké sněmovny. Znovu. S novým legislativním kolečkem, kterým oba zákony prochází, jim byla udělena nová čísla jednacích spisů, a to spis 750 pro novelu zákona o pojišťovnictví a 751 pro zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Jako první dnes přišel na pořad diskuse zákon o pojišťovnictví. Jeho předložení uvedl ministr financí Andrej Babiš a následně měl prostor zpravodaj Ladislav Šincl, který schválení zákona v této podobě podpořil. Místopředseda Andrej Babiš navíc uved: „Zákon je předkládán Poslanecké sněmovně opětovně v podobě, v jaké jí byl předložen již 25. února 2015, tehdy jako tisk 414. Nad rámec předchozího sněmovního tisku byly provedeny pouze úpravy, které byly obsahem pozměňovacích návrhů a které nebyly předmětem rozdílných názorů.“ Tyto změny pak osvětlil ve své rozpravě Ladislav Šincl a sice změny týkající se souvisejících činnosti pojišťoven. „Podle navržené novely a důvodové zprávy, sněmovního tisku 750 oproti sněmovnímu tisku 414, byly tzv. související činnosti upřesněny a z textu zákona vyplývá, že při schálení by pojišťovny nemohly nadále poskytovat širokou škálu finančních služeb, jako je např. poskytování penzijního připojištění. Za zmínku stojí to, že v důvodové zprávě se lze mimo jiné dočíst, že jedním z důvodů pro odstranění těchto souvisejících činností je obava, že realizace takovýchto činností by znamenala zvýšené riziko pro stabilitu pojišťoven.“

Nad tímto tématem pak pan Šincl chvíli polemizoval a upozornil na to, že Ministerstvo financí mu na žádost nebylo schopné předložit příklad, jak by mohly pojišťovny vytvořit ono zvýšené riziko stability z důvodu oněch souvisejících činností. 

I přesto byl zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví přijat a schváleno bylo i projednání garančním výborem ve zkrácené lhůtě 30ti dnů.

Následným bodem byla novela zákona 38, která již vyvolala silnější emoce. Novelu opět uvedl Andrej Babiš. „Předkládaná novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, na níž panuje koaliční shoda, je výsledkem debaty, která k danému tématu trvala téměř jeden rok. Cílem navrhované předlohy je omezení negativních jevů, které jsou s předčasným ukončováním životních pojištění spojeny. Tím je jednak časté přepojišťování klientů v prvních letech trvání životního pojištění, které je motivováno vysokým podílem předplacené části provize sjednané mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem,“ komentoval a na závěr upozornil, že „zákon zároveň stanovuje výjimky, na základě kterých se tato regulace neuplatní u životních pojištění rovnoměrně vyplácenou provizí a u životních pojištění s jednorázovým pojistným.“

Zpravodaj Ladislav Šincl si během svého proslovu neodpustil seznámit Poslaneckou sněmovnu s celou historií zákona a jeho snahami o kultivaci pojistného trhu. „Tato novela se snaží pouze o regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění. Není to tedy novela zákona jako celku v rámci implementace směrnice Evropské unie o distribuci na finančním trhu, takzvané IDD a novela pro odstranění negativních jevů na finančním trhu, dříve sněmovní tisk 415. To je podle mého osobního názoru škoda, neboť zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích by si určitě zasloužil úpravu řady oblastí. Úpravu by si především zasloužil registr zprostředkovatelů vedený u České národní banky, orgánu dohledu nad pojišťovnictvím,“ dodal a v následném proslovu popsal mnoho dalších nešvarů, které řešil původní loňský spis.

Následně proběhlo hlasování a novela zákona č. 38/2006 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, byla odeslána k posouzení garančním výborem s klasickou 60ti denní lhůtou na projednávání.