Projednávání novely zákona o pojišťovnictví se odkládá na únor

Jednání o novele zákona o pojišťovnictví bylo odloženo na 3. únor. Na včerejším zasedání měl vládní kabinet projednat i novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. „Ta by měla upravit spotřebitelské záležitosti," řekla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. 

Na tiskové konferenci po zasedání vlády, nastínil ministr financí Andrej Babiš další strategii. „Domluvili jsme se, že paralelně v transpozici zákona o pojišťovnictví v rámci Solvency 2 Evropské unie, se připraví novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a vláda projedná tyto dva návrhy současně na dalším zasedání." 

Ministerstvo financí si zpoždění implementace Solvency 2 uvědomuje. „Usilujeme o to, aby byla novela zákona o pojišťovnictví přijata ve zkráceném termínu,“ řekla Jurošková. Vláda by tak měla podle ministerstva financí poslancům navrhnout, aby přijali novelu zákona o pojišťovnictví již v prvním čtení. Kdy může začít platit, nelze ovšem podle Juroškové odhadnout. České republice tak reálně hrozí pokuta od Evropské unie.

„Evropská komise již poslala ČR formální výzvu k vyjádření. Vedle toho samozřejmě představitelé Evropské komise vyzývají ČR k urychlené implementaci i neformálně na pracovní úrovni,“ komentuje situaci Kateřina Vaidišová z oddělení vnějších vztahů ministerstva financí ČR. „O sankcích rozhoduje Soudní dvůr EU na návrh Evropské komise. Výši sankcí nelze předem jednoznačně určit. Pro stanovení výše sankce je rozhodující účel, který je jejím uložením sledován a který spočívá v účinném používání práva EU. Při stanovení sankce se uplatňují tato tři základní kritéria: a) závažnost porušení práva EU, b) doba trvání tohoto porušování, c) odstrašující účinek sankce postačující k zamezení recidivy, který zohledňuje platební schopnost členského státu."

Čtěte také: Stanovisko Ministerstva financí k neschválení novely zákona o pojišťovnictví

Obecně se dá říct, že pokud novela zákona o pojišťovnictví nabude účinnosti do podání žaloby Evropskou komisí, resp. do rozhodnutí SDEU, nemusela by být ČR sankcionována vůbec, i když ani v tomto případě nelze vyloučit, že Evropská komise tomuto soudu navrhne sankci ve formě paušální částky za pozdní implementaci směrnice. Pokud by zákon nabyl účinnosti po rozhodnutí SDEU, pak hrozí i placení penále za každý den prodlení. Taková sankce může dosahovat výše i stovek milionů Kč,“ dodává Kateřina Vaidišová.