Tentokrát na otázky odpovídá výkonný ředitel České asociace pojišťoven, Ing. Tomáš Síkora:
1. Můžete v krátkosti zhodnotit změny, které se na trhu uplynulý rok staly, a jejich dopad na pojišťovny? Mám na mysli nový občanský zákoník, novelu o dani z příjmu, samoregulační opatření, zrušení poplatků do garančního fondu ČKP…
V krátkosti hodnotit uplynulý rok je téměř nesplnitelný úkol. Na pojistném trhu se toho totiž událo tolik, že si nejsem jistý, zdali by to nepřesáhlo prostorové možnosti vašeho webu. Přesto se o to ve zkratce pokusím. Se začátkem minulého roku začal platit nový občanský zákoník, který vzbuzoval velká očekávání i obavy. Už po roce používání v praxi se však ukazuje, že je zapotřebí provést jeho významné úpravy. V pojišťovnictví zákoník nejvíce zasáhl sféru odškodňování újmy na zdraví a ztížení společenského uplatnění. Jen pro ilustraci – průměrná škoda na zdraví v nejproblematičtější a nejdůležitější oblasti povinného ručení dosáhla meziročně hranice 600 tisíc Kč, což je 50% nárůst oproti roku 2013 (400 tisíc Kč). A tento nárůst rozhodně není konečný, neboť konečná soudní rozhodnutí a jejich stabilizace nastane nejdříve v řádu několika let.
Další změna, která významně zasáhla nejen pojišťovny, ale hlavně klienty vytvářející si dlouhodobé rezervy na stáří, se týká novely zákona o daních z příjmů. Původním cílem Ministerstva financí bylo úplné zrušení daňových podpor životního pojištění. Tento zcela nelogický záměr byl díky aktivitám České asociace pojišťoven zastaven a návrh přepracován. Motivem změny bylo zamezit zneužívání produktu soukromého životního pojištění jako alternativy ke mzdovému ohodnocení zaměstnance bez povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Většina produktů rezervotvorného životního pojištění umožňovala průběžné výběry z akumulované hodnoty, což bylo často využíváno zaměstnavateli jako forma odměny k platu. Změna zákona pak ve svém důsledku znamenala pro spotřebitele nutnost volby, zda pro svou pojistnou smlouvu zvolí nový režim s daňovými výhodami bez možnosti průběžných výběrů, nebo zda zůstane v nedaňovém režimu s možností mimořádných výběrů.
Legislativní změna zasáhla poctivé řidiče a pojišťovny také v oblasti autopojištění. Poslanecká sněmovna se totiž nezodpovědně rozhodla zrušit placení příspěvku nepojištěných řidičů do garančního fondu ČKP. To de facto znamená, že místo nezodpovědných majitelů vozidel budou fond do budoucna plnit komerční pojišťovny, které pak tyto zvýšené náklady logicky promítnou do cen povinného ručení. Zjednodušeně – poctivý řidič bude nově doplácet na řidiče nepojištěného, nepoctivého řidiče.
Ve velmi hrubém výčtu témat roku 2014 bych nechtěl rovněž opomenout vývoj evropských směrnic. Pomalým krokem se dostáváme do závěrečné fáze vývoje směrnice Solvency II a snad se brzy dočkáme i schválení směrnice o regulaci zprostředkování v pojišťovnictví IMD II. Obě normy se samozřejmě významně promítnou i do české legislativy. Pokud se nestane nic mimořádného, bude Solvency II implementována do našeho zákona o pojišťovnictví od roku 2016. U regulace zprostředkování pojištění je však situace složitější. I přesto, že celý evropský pojistný trh očekává, že směrnice IMD II bude v průběhu letošního roku schválena, neustává Ministerstvo financí ve snaze prosadit vlastní českou cestu v podobě novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích ještě před přijetím této evropské směrnice. Skutečnost, že zákon pak budeme muset znovu diskutovat a uvést v život právě kvůli IMD II i s duplicitními implementačními náklady pro sektor, státní úředníci prostě neřeší…!
Nemohu také nezmínit nový postoj pojišťovnictví k problematice samoregulace trhu. Myslím, že jsme pochopili, že vytvoření vlastních mantinelů v oblastech souvisejících s ochranou spotřebitele, s větší transparentností trhu a s kontrolou distribuce je efektivnější, než reagovat na direktivní regulace státu. Ty se často koncentrují pouze na kvantitu opatření vůči spotřebiteli, a nikoli na jejich kvalitu a uživatelskou hodnotu. Náš postoj se reálně projevil v přijetí pěti nových samoregulačních standardů, které členské pojišťovny ČAP od nového roku implementovaly do svých obchodních metodik. Jsem pěvně přesvědčen, že tyto nástroje pomohou klientům přehledněji se orientovat v nabídce pojistného trhu a lépe vyhodnotit svá rozhodnutí. Zároveň si myslím, že informační otevřenost je pozitivním faktorem pro zvýšení kredibility celého pojišťovnictví.
2. Jak se bude pojišťovnictví vyvíjet v roce 2015?
Nechtěl bych se opakovat, proto jen zmíním, že pojišťovnictví musí dokončit řešení témat, která byla zmíněna v minulém dotazu. Budeme tedy bojovat za smysluplnou novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, budeme nadále hledat cestu, aby pojištěný motorista nemusel doplácet na motoristu nepoctivého a nepojištěného. Musíme rovněž dokončit jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj nad novelou zákona o cestovním ruchu ve smyslu nastavení parametrů pro pojištění cestovních kanceláří a agentur. V souvislosti s touto normou ještě dodám, že její projednávání bylo na základě našich připomínek ve Sněmovně přerušeno. Jedním z cílů pro rok 2015 je i správné legislativní ukotvení směrnice EU týkající se alternativního řešení mimosoudních sporů. Věříme, že zákon umožní vytvořit prostor pro komerční řešení mimosoudních sporů tak, aby klienti měli na výběr mezi ním, nebo státem definovaných subjektem. Pojistný trh chce alternativně vytvořit institut ombudsmana pro pojišťovnictví, který by sloužil jako další varianta pro řešení sporů (mimo finančního arbitra a Českou obchodní inspekcí) a jenž by svoji snahou o smírné řešení pomohl dostatečně erudovaně a efektivně řešit nesoulad mezi klienty a trhem. Navíc by naše snaha významně odlehčila soudnímu systému v České republice. Obecně můžu říci, že tento rok v legislativní rovině jistě přinese i mnoho nečekaného, proto se nechme překvapit…
Když se na rok 2015 podívám z ekonomického úhlu pohledu, tak pomyslným tahounem trhu bude i nadále neživotní pojištění, a to zejména díky nutnosti zvyšování pojistných sazeb v povinném ručení. V uplynulém roce zatím pojistitelé při obnovách k výročí a na nových smlouvách navýšili ceny přibližně o 8 procent, dopad na celý kmen povinného ručení se však dostavuje se zpožděním, a bude tak pokračovat v roce aktuálním. Je také možné, že k dalšímu zdražování budou pojišťovny nuceny přistoupit i v souvislosti se zmíněným očekávaným zrušením financování způsobených škod vlastníky nepojištěných vozidel. Co se týče životního pojištění, tak stejně jako v předešlých letech můžeme mluvit o stagnaci. A nelze očekávat, že by současně došlo k nějakému zásadnějšímu zvratu. To potvrzují i průběžná statistická data za 2014, kdy běžně placené životní pojištění mírně kleslo, konkrétně o 0,7%. Svůj vliv na to měly i výše zmíněné skutečnosti – počínaje tlakem státní regulace a kvalitou distribuce konče. Pro další vývoj cenotvorby je však nutné zmínit, a z pohledu klienta je to nepochybně dobrá zpráva, že pojistný trh je v České republice saturovaný, vyspělý a velmi konkurenční, a proto si nikdo nedovolí zdražovat více, než mu tržní situace dovolí.
3. Je podle Vás nějaký způsob, jak lidem pojištění přiblížit, a dosáhnout tak toho, aby vnímali jeho důležitost?
V rámci aktivit České asociace pojišťoven se osvětovým činnostem intenzivně věnujeme v průběhu celého roku a díky spolupráci s nejrůznějšími typy médií se snažíme působit na všechny věkové i cílové kategorie spotřebitelů. Jsme si vědomi, že pojištění, a především oblast životního pojištění, je poměrně komplikovaná sféra, a proto se vedle obecných teoretických informací snažíme jít cestou konkrétních praktických rad, modelových příkladů, zvyšování znalosti odborné terminologie atd. Strategií trhu ve vztahu ke klientovi je i v budoucnu co největší informační otevřenost a srozumitelnost předávaných informací. Zmíněné samoregulační standardy berme tedy zatím jen za základ, na kterém se chystáme dlouhodobě stavět. S experty v asociaci i pojišťovnách chystáme i další nástroje usnadňující lidem sjednání vhodného pojištění, které bude efektivně odpovídat jejich přesným potřebám. V každém případě v následujících letech hodláme investovat ještě více času a finančních prostředků, aby byl právě oblasti životního pojištění spotřebitel kvalitně informován. Na závěr pak ještě dodám, že porozumění sféře pojišťovnictví samozřejmě stojí a padá s klientovou orientací ve světě financí. Přiznejme si, že úroveň finanční gramotnosti u nás není příliš vysoká. A nemám teď na mysli to, aby každý z nás byl odborníkem na finance, jde spíš o základní ekonomické vzdělání. Jsem proto velmi rád, že už na základních školách se děti učí, jak s penězi hospodařit. Jen bych ještě apeloval na odpovědné osoby, aby tyto předměty učili pedagogové, kteří mají ke sféře financí alespoň minimální vztah.
Komentáře
Přidat komentář