Pojišťovnictví v roce 2015: ING pojišťovna


			Pojišťovnictví v roce 2015: ING pojišťovna
4.2.2015 Téma

Jak už je každý rok na oPojištění.cz tradicí, i letos jsme oslovili přední české pojišťovny, aby svým pohledem zhodnotily rok 2014 a nastínily změny, které se budou dotýkat roku 2015. Za uplynulý rok 2014 se odehrálo mnoho legislativních změn; na počátku roku vešel v platnost Nový občanský zákoník, v listopadu byla zase velmi rychle schválená novela o daních z příjmu.

Na otázky odpovídá generální ředitelka ING Pojišťovny ČR/SR, Renata Mrázová:

1. Jak hodnotíte rok 2014 z celkového pohledu? A jak vidíte rok letošní?

Z pohledu ekonomiky byl rok 2014 ve znamení růstu, a oživení zažil i pojistný trh jako celek. Zejména neživotnímu pojištění se dařilo: zpočátku poněkud nesměle, třetí kvartál už ale přinesl nárůst o 1,7 % a celkově tento segment meziročně vzrostl o 2,3 %. Naopak trochu zklamáním pro mne bylo životní pojištění, které bylo roky jakýmsi stabilizátorem celého trhu. V průběhu roku tu růst sice byl, nicméně celý rok 2014 nakonec skončil ve ztrátě 0,7 %.K poklesu přispívají téměř srovnatelným dílem produkty s jednorázově placeným pojistným (-0,8 %) a produkty s běžně placeným pojistným (-0,7 %). Vidím to na jedné straně jako důsledek dlouhodobých finančních nejistot, kdy ten, kdo o pojištění stál, si ho již sjednal a noví klienti se k němu stavěli spíš skepticky. Na druhou stranu bych část stagnace přiřkla legislativním změnám a celkovému regulatornímu tlaku na pojišťovny. Klienti velmi vnímají nejistotu, která na trhu panuje, a projevují ještě menší ochotu zabývat se produkty, které provázejí tolik diskutované změny.

Zmíněnému regulatornímu tlaku čelíme již několik let. Krize zkrátka přinesla zvýšený důraz na ochranu spotřebitele a jeho informovanost. Rok byl 2014 ale přeci jen trochu jiný. ČAP se rozhodla pomoci kultivaci trhu bez legislativního zásahu a sama vydala 4 samoregulatorní opatření pro pojišťovnický trh. To je skvělá zpráva pro trh i pro samotné klienty – dobré nastavení vnitřních regulí je vždy výhodnější než zásahy zvenku, a to oboustranně. Taková pravidla sestavují lidé, kteří jsou v každodenním kontaktu s klientem i procesy uvnitř pojišťovny a většinou se jim podaří lépe postihnout podstatu problému. V ING uplatňujeme velmi přísnou firemní samoregulaci, takže zmiňovaná pravidla v podstatě již delší dobu proaktivně uplatňujeme, i přesto je určitě velmi dobré je definovat i navenek. Navíc se domnívám, že český pojistný trh je státními zásahy již dosti zaplněn, vzpomeňme třeba na penzijní reformu, občanský zákoník, novela zákona o dani z příjmu. A to je jen nepatrný výčet toho, s čím vším se potýkáme. Velmi diskutabilní je i zákon č. 38, který díky své nekonzistenci může vést k dalšímu navyšování nákladů atd. Nemluvě o zadáních ze strany Evropské unie, jako je třeba implementace Solvency II. To vše nám bere síly, které bychom raději věnovali rozvoji trhu a novinkám.

Očekávání pro příští rok tak nejsou nijak veliká. V prvním kvartále před sebou máme výzvu jménem novela zákona o dani z příjmu. Stále nás také čeká pokračování v implementaci Solvency II, která má být dokončena v roce 2016. A směrnice IMD2. To vše bude mít dopad na trh. V neposlední řadě se snad dočkáme nějakého řešení v oblasti penzí. I když jsme se v roce 2012 rozhodli neúčastnit se druhého pilíře – a dívám-li se na současnou situaci, udělali jsme dobře – není to dobře nastavené a poškozuje to renomé celého trhu. Zato 3. pilíř stále vidíme jako unikátní a vnímáme jeho výhody, ať již v podobě státních příspěvků nebo daňových úlev. Spolu s prohlubujícím se deficitem státního důchodového účtu bude tento nástroj nabírat ještě na významu. I proto dnes probíhají diskuse nad zvýšením stávající podpory, což je určitě skvělá zpráva.

Ve výhledech na rok 2015 nejsou ekonomové příliš optimističtí a hovoří spíše o stagnaci, popřípadě o mírném růstu. Já osobně to ale vidím spíše pozitivně. Rok 2014 dopadl relativně dobře, a tak se kloním k optimistickým odhadům 2% růstu HDP. A když se podívám zpět, máme za sebou dobré i slabší roky, ale vždy se nám podařilo zachovat si velmi dobré hospodářské výsledky. Stojí to někdy více práce a zapojit se musí opravdu všichni, ale tým, který v ING máme, je kvalitní, a věřím, že zvládneme vše.

2. Jak legislativní změny v roce 2014 ovlivnily Vaši pojišťovnu?

Jak už jsem zmínila, ten tlak na náš segment je nesmírný. Občanský zákoník znamenal z mého pohledu spíše procesní změny – upravil terminologii, došlo ke změnám smluvních podmínek. Našlo by se pár větších novinek, ale náš trh je natolik ohraničený a má dost přesně určeno, co musí a co nesmí, že se v životním pojištění nekonala žádná revoluce.

Velmi významná jsou pro oblast pojišťovnictví zmiňovaná samoregulační opatření vydaná ČAP. Vnímám je jako veliký posun směrem ke klientům, kde nejen něco individuálně spontánně děláme, ale zavazujeme se k tomu i veřejně jako celek. Problémem je totiž především v tom, že Češi mají obecně nízké povědomí o funkci pojištění. Nevěnují dostatečnou pozornost tomu, co si pořizují a často jsou pak rozčarováni, že nedosahují svých očekávání. Věřím ale, že jen vyřčení problému a způsobu jeho řešení je velkým krokem kupředu.

Určitě je nutné zmínit i novelu zákona o dani z příjmu, jejíž dopady poslední měsíce velmi intenzivně řešíme. Je to velmi komplikovaná legislativní úprava, která nabízí vícero úhlů pohledu, jak k jejímu naplnění přistoupit.

3. Jak hodnotíte pohotovost vaší společnosti v reakci na nenadálé vládní změny v životním pojištění?

K úpravě takového rozsahu, která by zasahovala i do již uzavřených smluv, došlo v naší novodobé historii poprvé. Reakce pojišťoven byla očekávatelná – vyjít klientům co nejvíce vstříc. V ING se nám podařilo zareagovat velmi rychle a vytvořit účinný nástroj, který nám pomohl ve zrychleném procesu řešit žádosti o mimořádný výběr. Dobu nutnou na vyřízení těchto žádostí jsme zkrátili na minimum, abychom mohli žádosti klientů u výběru přijímat co nejdéle.

4. Jak podle Vašeho názoru přiblížit pojištění lidem a jak dosáhnout toho, aby vnímali jeho důležitost?

Dobrá otázka. Samozřejmě my, ostatní pojišťovny i asociace neustále hledáme cesty, jak veřejnosti doručit informaci o významu životního pojištění. Podle jednoho našeho průzkumu mají Češi uzavřená v průměru dvě neživotní pojištění, nejčastěji domácnosti a auta.A když se podíváme na to, jak nízká je propojištěnost v oblasti životního pojištění, je to tristní. Je to velký nepoměr a mně z toho vychází, že majetku si ceníme více než vlastního života. A to je určitě špatně. Problém je v tom, že majetek umíme vyhodnotit, určit jeho cenu penězi, u života to je velmi těžké. Samozřejmě jsou jisté zákonné definice hodnoty života třeba hlavního živitele, soudci mají návody, jak vysokou částku mají určovat za to a to poškození zdraví. Jsou to ale jen návody, ve skutečnosti to nikdo vyčíslit neumí. Na co nemůžeme nalepit cenovku, pak vůbec nevnímáme jako cenné. Na tom je postavena logika konzumu. Život jako takový je zcela mimo všechny tabulky. A přiznejme si, že sám pojišťovací trh si udělal trochu medvědí službu, když začal míchat pojištění a investice. Veřejnost se tak naučila zaměňovat životní pojištění se spořicím produktem. A protože životní pojištění je především o finanční ochraně před nenadálými událostmi, setkal se nejeden klient s velkým rozhořčením, když ve výsledku nedosáhl tak velkého spořicího efektu, jako u čistého spoření. Taková zpráva se mezi lidmi velmi rychle rozšíří. Osobně si myslím, že nejde jen o to, co uděláme nebo neuděláme my jako pojišťovny, je to o nastavení fungování celé společnosti, o stanovení priorit. To není otázka na měsíce, ani na roky, to se týká generací. A je nutné začít už od malička. I proto jsme se stali partnerem Denisy Proškové a její knihy Kde rostou peníze? a plánujeme s ní i další díl.

ING Pojišťovna

Zdroj: ING pojišťovna

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články