Pojišťovnictví v roce 2015: Kateřina Lhotská


			Pojišťovnictví v roce 2015: Kateřina Lhotská
3.2.2015 Téma

Jak už je každý rok na oPojištění.cz tradicí, i letos jsme oslovili přední české pojišťovny, aby svým pohledem zhodnotily rok 2014 a nastínily změny, které se budou dotýkat roku 2015. Za uplynulý rok 2014 se odehrálo mnoho legislativních změn; na počátku roku vešel v platnost Nový občanský zákoník, v listopadu byla zase velmi rychle schválená novela o daních z příjmu.

Tentokrát na otázky odpovídá pojistná analytička ze společnosti Ernst & Young, Kateřina Lhotská:

1. Jak hodnotíte rok 2014 z celkového pohledu? A jak vidíte rok letošní?

V roce 2014 zaznamenal pojistný trh po několika letech soustavného poklesu opět nepatrný růst. Vypadá to jako pozitivní zpráva, ale při bližším pohledu zjistíme, že tolik důvodů ke spokojenosti zase není. Bylo jej totiž dosaženo ve struktuře, která není úplně ideální.

V neživotním pojištění se především nenaplnila očekávání v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. To sice rostlo, ale zdaleka ne o tolik, o kolik by bylo zapotřebí. Takže se jeho situace nejen že nezačala zlepšovat, ale naopak zabředlo do ještě větších problémů. A zbytek neživotního trhu v podstatě stagnoval, nebo rostl jen mírně. To není dobrou zprávou především v havarijním pojištění a v pojištění podnikatelů.

V životním pojištění došlo dokonce k mírnému poklesu, na kterém se podílelo jak běžně, tak i jednorázově placené pojistné prakticky stejným dílem. Přitom to po celý rok vypadalo na poměrně slušný růst tažený jednorázy. Jejich objem se však v závěru roku propadnul o třetinu a celkový výsledek to úplně obrátilo.

Pro letošní rok neočekávám žádné výrazné navýšení celkového objemu pojistného a otázkou je, jestli trh vůbec poroste. Osobně to vidím na opakování vývoje blízkého stagnaci. V neživotním pojištění můžeme očekávat další růst v povinném ručení. Ale ani tentokrát nebude nejspíš dostatečný. V životním pojištění očekávám spíše pokles. Nějakého překotného růstu v běžně placeném pojistném se nejspíš nedočkáme ani letos, a tak výsledek opět výrazněji ovlivní vývoj v jednorázech. Ty už čtvrtý rok po sobě klesají, přičemž intenzivní růst po větší část roku 2014 byl nejspíš výjimkou potvrzující pravidlo.

Pozitivní zprávou je jistě to, že v roce 2014 nás nepostihly žádné velké živelní katastrofy, jako například rozsáhlé povodně. V budoucnu to tak nemusí být vždy. Méně příjemné je však to, že podle výsledků za první tři čtvrtletí dosáhly v roce 2014 pojišťovny pravděpodobně o něco menšího zisku než rok předtím.

Na trhu se v roce 2014 bohužel neobjevila žádná výrazná produktová novinka. Částečně se na tom podílí i fakt, že pojišťovny jsou neustále přetěžovány novými a novými regulacemi a na rozvojové aktivity jim už nezbývá čas. Vše nasvědčuje tomu, že jinak tomu nebude ani letos.

2. Jak legislativní změny v roce 2014 ovlivnily pojišťovny?

Nepůsobím v žádné pojišťovně, takže moje odpověď se bude týkat celého trhu. Na začátku roku vstoupil v platnost nový občanský zákoník. Na něj se pojišťovny připravovaly již v roce 2013. Vloni se ladily jen detaily a odstraňovaly nepřesnosti. Rok 2014 tak byl především rokem očekávání, zda a jak začnou poškození uplatňovat svoje nároky především v souvislosti s nemajetkovou újmou. Ukazuje se, že lidé si na tato svoje nová práva teprve zvykají. Nejspíš naštěstí pro pojišťovny. Ty totiž zejména v povinném ručení ani zdaleka nezahrnuly očekávaný růst nákladů na pojistná plnění do cen pojištění. To ostatně platí i o promítnutí, respektive nepromítnutí, příspěvku do fondu zábrany škod a o nákladech na výjezdy hasičů k dopravním nehodám. Uvidíme letos. To bude však situace ještě o něco horší. Od poloviny ledna je totiž zákonem zrušený příspěvek majitelů nepojištěných vozidel do Garančního fondu při ČKP. Nutnost jej plnit tak bude na pojišťovnách, které ale nemají tento dodatečný náklad ve svých sazbách nejspíš promítnutý.

Ani letošek nebude legislativně nezajímavý. Chystá se dlouho odkládaná novela zprostředkovatelské osmatřicítky, která zasáhne celý trh a pokročilo i projednávání některých norem mající na pojišťovnictví jen dílčí dopad. Z těch zmiňme například pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku a hovoří se i o zákonu o komerčním pojištění cizinců. Pojištění cestovních kanceláří je už mnohaletým evergreenem, ovšem poslední verze zákonné úpravy překonává vše, čeho jsme byli doposud svědky. Například povinnost vyplatit plnění i v případě, že krach cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně, je v podstatě otevírání dveří pro páchání pojistných podvodů. A aby toho nebylo málo, tak povinnost vyplatit plnění bez jakékoliv možnosti odmítnout byla zakotvena i v poslaneckém návrhu zákona o komerčním zdravotním pojištění cizinců. Vláda jej sice shodila ze stolu, ale jedním z důvodu onoho zamítavého stanoviska bylo, že zákon je k pojišťovnám příliš vstřícný. Takže se máme na co těšit. Obě tyto normy sice nemají nějaký zásadní dopad z pohledu vybraného pojistného. To nepřesáhne ani 1% z celkového objemu. Jsou to ale záležitosti, o kterých se hovoří. A bohužel způsobem, který vnímání pojištění ve společnosti příliš nepomáhá. 

Nesmíme zapomenout ani na to, že rok 2015 je také rokem příprav na spuštění Solvency II. O této regulaci bylo již napsáno mnoho a tak snad jen dodám, že bude v našem právním systému promítnuta do novely zákona o pojišťovnictví, který by měl být přijat v průběhu roku.

3. Jak hodnotíte reakce pojišťoven na nenadálé vládní změny v životním pojištění?

Opět se pokusím posoudit situaci z pohledu celého trhu. Pojišťovny měly na přípravu velmi málo času. Většina z nich zvolila postup motivovaný snahou, aby co nejvíce klientů mohlo nadále využívat daňové výhody. Byl to onen mnohokrát zmiňovaný pasivní souhlas se zachováním daňové uznatelnosti pojištění. Pak ovšem do vývoje vstoupila ČNB. Prohlásila, že pasivní souhlasy nejsou přijatelným způsobem, jak akceptovat související změny podmínek pojistné smlouvy a že každý klient by měl svůj souhlas vyjádřit aktivně. Výsledkem jsou zmatení zákazníci pojišťoven, kteří jsou v nejistotě, jak to vlastně s jejich životním pojištěním je. Myslím, že se s touto nešťastnou situací budeme potýkat nejen celý letošní rok, ale hlavně na začátku toho příštího. Až tehdy se totiž ukáže, kolik klientů o daňové výhody přišlo, aniž by si byli vědomi, že udělali něco špatně.

4. Jak podle Vašeho názoru přiblížit pojištění lidem a jak dosáhnout toho, aby vnímali jeho důležitost?

Například tím, že je nebude mást protichůdnými informacemi, jako se to stalo v případě daňových změn u životního pojištění. Ale pokusím se o obecnější zamyšlení. Abych byla upřímná, tak moc nevěřím ve velký účinek různých vysvětlujících kampaní. Lidé jsou dnes informacemi přehlceni, a navíc se o pojištění aktivně nezajímají. Takže těmto záležitostem nebudou nejspíš věnovat příliš pozornosti. Více by pomohlo, kdyby se nám třeba podařilo dostat problematiku pojištění v nějaké srozumitelné formě už do školních osnov. A na část veřejnosti by mohl pozitivně zapůsobit například i nějaký kladný hrdina – pojišťovák – v některém z nekonečných televizních seriálů.

Co ale funguje úplně nejlépe, je osobní přístup. Uvědomme si, že klient se potkává se svoji pojišťovnou zpravidla ve dvou situacích. Při sjednání a při likvidaci. Zatímco v prvním případě je pojišťovna zastoupena obvykle zprostředkovatelem, v tom druhém je to většinou přímo na ní. Toto jsou tedy dva klíčové okamžiky. Při sjednání je možné klientovi význam pojištění vysvětlit, při likvidaci zase ocení jeho význam a důležitost. Pokud ovšem v těchto situacích něco nefunguje tak, jak by mělo, je výsledný efekt přesně opačný, než bychom si přáli. A žádná kampaň už to nezachrání, protože jí zkrátka nikdo neuvěří. Takže recept zní: zajistit, abychom klientovi neslibovali to, co mu nemůžeme splnit, a to co mu slíbíme, aby taky v patřičné kvalitě dostal. Je to zkrátka na nás.  

Autor: Kateřina Lhotská, expert pro pojišťovací sektor, oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY

Zdroj: Kateřina Lhotská

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články