Pojišťovnictví v roce 2016: Kateřina Lhotská

Tentokrát na otázky odpovídá expertka pro pojišťovací sektor a členka Finanční akademie Zlaté koruny Kateřina Lhotská.

1) Můžete v krátkosti zhodnotit změny, které se na trhu tento rok staly, a jaký měly dopad na pojišťovny i trh?

Asi největší dopad měly ty změny, ke kterým nedošlo. Mám na mysli neschválení novely zákona 277/2009 Sb. o pojišťovnictví a dále také další odklad „zprostředkovatelské“ novely, tedy zákona 38/2004 Sb. Příčiny a dopady byly již několikrát komentovány, takže se nebudu opakovat. Ale byly tu i ostatní záležitosti, které by neměly zapadnout.

V oblasti legislativy to bylo zrušení příspěvku nepojištěných majitelů vozidel do Garančního fondu. To nás potkalo hned v lednu. Šlo o populistický krok, nicméně je nutno objektivně uznat, že se na něm podepsal i někdy nepříliš citlivý přístup k těm majitelům vozidel, kteří se mezi neplatiči ocitli kvůli nepořádku v registru vozidel. Zrušení příspěvku má však hned dva zásadní dopady. Jednak musí Garanční fond nyní opět plnit pojišťovny, což při komplikované situaci v povinném ručení tomuto produktu příliš nepomůže. Ještě horší pak je to, že byl vyslán majitelům nepojištěných vozidel signál, že „nepoctivost se vyplácí“.

Pozitivně je naopak třeba hodnotit vývoj v oblasti pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku. Jde o známou záležitost, a tak jen pár postřehů. Přestože se jedná o poměrně „malý byznys“ pro pojišťovny, jde o oblast, která je veřejností sledovaná. Proto je potěšitelné, že její velká část stála v této otázce na straně pojišťoven. Rozhodně to nebývá pravidlem a navíc i řada reakcí lidí svědčila o tom, že chápou, o co vlastně jde.

Řešily se také otázky dalšího směřování v oblasti komerčního zdravotního pojištění cizinců a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za úrazy a nemoci z povolání. V obou případech se rozhoduje o tom, zda mají být tyto oblasti pokryty komerčním pojištěním, což by přineslo několik miliard pojistného ročně, nebo zda se vše vyřeší pomocí veřejného systému (u pojištění cizinců), nebo přenesením odpovědnosti na ČSSZ (u pojištění zaměstnavatelů). Uvidíme, jestli padne nějaké rozhodnutí v roce 2016.

V běhu událostí trochu zapadla jedna legislativní změna, která se sice neudála v roce 2015, ale s jejími dopady se ještě vyrovnávat budeme. Jde o daňové změny v životním pojištění a s nimi související otázka tzv. pasivních nebo aktivních souhlasů pojistníků s upraveným zněním pojistných podmínek. Před rokem se to hodně intenzivně řešilo, přičemž do všeho razantně vstoupila ČNB s požadavkem na aktivní souhlasy. Pojišťovny nepostupovaly v této otázce stejným způsobem a nyní se ukáže, jak dobře se s tím popasovaly. Měřítkem bude počet, respektive podíl rozčarovaných klientů, kteří nedostanou daňové potvrzení, přestože budou mít pocit, že postupovali podle pokynů své pojišťovny.

Nebyly to ale jen legislativní změny, které ovlivňovaly trh. Vývoj ovlivňují i technické novinky a to nejen větší využívání mobilních zařízení pro asistenční nebo informační služby. Více se uvažuje o využití telematiky a dalších zařízení umožňujících monitoring chování klientů. Ne pro všechny je to akceptovatelné, ovšem pro některé to může být poměrně zajímavá alternativa, jak získat od pojišťovny výhody za to, že jim o sobě poskytnou zajímavá data.

Nesmíme také zapomínat na nové hráče na našem pojistném trhu. Za pozornost stojí určitě to, že vznikla pojišťovna na úplně novém principu, tzv. „peer to peer“. Bude zajímavé sledovat, jak se bude na pojistném trhu etablovat a jaké budou zkušenosti a ohlasy klientů. Nicméně trocha „čerstvého větru“ našemu trhu určitě neuškodí.

2) Jak se bude pojišťovnictví vyvíjet v roce 2016?

Trh nečeká žádný překotný vývoj. Pokud se jedná o předepsané pojistné, tak můžeme očekávat pokračující růst v neživotním pojištění. Tahounem bude pojištění průmyslu a podnikatelů, kde se nejvíce projeví zlepšení kondice české ekonomiky. Polepší si také pojištění vozidel a to jak v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tak v havarijním pojištění. Růst pojistného však nejspíš nebude takový, aby dostal oba produkty z problémů. Budeme rádi, když se situace nebude alespoň zhoršovat. Zvyšující se zájem o zajištění rizik podpoří růst v pojištění úrazu a pojištění nemoci. Obdobný vývoj můžeme očekávat také v občanském pojištění majetku a odpovědnosti. A zlepšující se ekonomika podpoří jistě i větší zájem o cestování, což pomůže cestovnímu pojištění.

V životním pojištění můžeme očekávat zpomalení poklesu v běžně placeném pojistném.  Pozitivní bude to, že u nové běžně placené produkce nejspíš nadále poroste podíl pojištění rizik. Nejasná je prognóza vývoje v jednorázově placeném pojistném. K tak razantnímu propadu, jako v roce 2015, však pravděpodobně nedojde. Právě tato oblast bude ovšem určující pro vývoj trhu nejen v životním pojištění, ale i pro trh jako celek. Pokud nedojde v jednorázech k žádnému překotnému vývoji, tak se životní pojištění bude pohybovat někde kolem stagnace až pomalého poklesu a celý trh mírně poroste.

Zajímavá bude situace v oblasti zisku. Delší dobu totiž klesá. Zdá se, že za rok 2015 skončí někde na úrovni „předkrizových“ let. Tehdy byl však vyprodukován z menších kmenů, než které spravují pojišťovny dnes. Za vše mohou klesající sazby výnosů investičních nástrojů. Pojistné kmeny byly navíc po dlouhou dobu vytvářeny především s cílem maximalizace objemu, a tak nejsou nyní schopné tento výpadek kompenzovat. Pokles se tak nejspíš nezastaví, přičemž nelze vyloučit krátkodobé výkyvy oběma směry.

Situaci na trhu výrazně neovlivní opožděné schválení již zmiňované novely zákona o pojišťovnictví. Pojišťovny jsou již na změny většinou připravené. Ale život jim to komplikuje v tom, že většina z nich „pojede“ ve dvou režimech. U nás podle staré úpravy, ale v rámci nadnárodních skupin v režimu Solvency II.

A jaké jsou očekávané produktové novinky? Pojišťovny stále úplně nevyužily nové příležitosti, které se otevírají s pojetím odpovědnosti za újmu podle Občanského zákoníku. Můžeme tak očekávat určitý posun podle toho, jak bude růst poptávka potenciálních klientů. Budou se také více objevovat jednodušší produkty. Takové, které budou „klientsky pochopitelné“. Neznamená to sice ústup od „komplexních produktů“, ale půjde o určitou alternativu v nabídce. A svoje určitě řeknou také nové technologie. V jejich případě se naváže na novinky, které se objevovaly už v roce 2015 především na zahraničních trzích.

3) Jak by měl pojistný trh podle Vás bojovat s nedostatečnou finanční gramotností klientů?

Nedostatečná finanční gramotnost je větší problém než úplná finanční negramotnost. Pologramotný člověk totiž podléhá falešné představě o tom, že se ve finančních produktech vyzná a stává se tak snadnou „kořistí“ různých manipulátorů. To finančně negramotný člověk je obvykle ostražitější. To by mohlo vést k závěru, že pokud nedokážeme lidi vzdělávat pořádně, tak je lepší, když nevědí vůbec nic. Tak to samozřejmě není. Jde o to nejenom klienty „zgramotnit“ tak, aby rozuměli jednotlivým produktům, a věděli, proč je mají, ale aby se také uměli bránit neférovým praktikám. A aby věděli, že není hanba něčemu nerozumět. Zkrátka dostat do lidí jednoduché pravidlo, že dokud jim není všechno jasné, tak raději „nic nepodepisovat“.

Známé úsloví říká, že „škola je základ života“. Takže vzdělávání v oblasti financí by mělo začínat už zde. Ve školách se ovšem potýkáme s tím, že často ani sami učitelé nejsou dostatečně finančně gramotní, takže jak potom mají někoho učit. Jinak řečeno, u učitelů je třeba začít. Samotné děti předmět „finančnictví“ asi moc bavit nebude, takže nečekejme zázraky. Ale ono občas někomu něco v hlavě uvízne.

Co se týká dospělé populace, tak tady je každá rada drahá. Problém je v tom, že abychom mohli finanční gramotnost zvyšovat, je zapotřebí tu mít vedle těch, kteří jsou schopni někoho něco naučit, taky ty, kteří se chtějí nechat vzdělávat. A právě ti druzí mi tu jaksi chybí. Lidé se nechtějí moc namáhat, zvykli si na určité pohodlí a vzdělávat se vyžaduje úsilí. Proto je třeba finanční vzdělávání popularizovat. Vloni jsem na podobnou otázku odpověděla, že by možná pomohlo natočení nějakého nekonečného televizního seriálu s pojišťovákem jako hlavním kladným hrdinou. Od té doby se mne řada lidí ptala, jestli jsem to myslela vážně. Odpovídám, že opravdu ano. Jen si vzpomeňme, kdo z nás tušil, co znamená třeba „endoprotéza“ do chvíle, než se začal vysílat seriál „Nemocnice na kraji města“. Naopak moc nevěřím na různé vysvětlující kampaně. Lidi jsou informacemi přesyceni a chtějí se především bavit. Musíme pro ně zkrátka udělat z pojišťovnictví něco, co je „cool“.