Toto cestování je pro Lucii sice zajímavé, nicméně zabírá spoustu času v dopravních prostředcích. Za poslední půlrok toho najezdila opravdu hodně, na kongres často jezdila z Prahy do Olomouce, Luhačovic nebo Brna, a tak ji jedna cesta zabrala vždy 2 až 4 hodiny jízdy. Často se ten samý den vracela domů, což ji vždy vyčerpalo natolik, že celé víkendy prospala.
Po kongresové sezóně se rozhodla, že požádá vedení o náhradu takto stráveného času – vždyť to všechno jsou ohromné přesčasy, které jí nikdo nezaplatí, a čas takto strávený na cestě jí nikdo nevrátí.
Zaměstnavatel jí však řekl, že to přesčasy nejsou a že tedy Lucie nemá žádný nárok na náhradu. Lucie se tedy rozhodla, že se poradí s právníkem – a kam jinam by se měla obrátit, než k D.A.S. pojišťovně právní ochrany, a.s., u které má sjednáno pojištění právní ochrany.
Právník D.A.S. pojišťovny právní ochrany, a.s. byl uveden do problému, bohužel však ne zcela mohl Lucii pomoci. Bezplatně (v rámci pojištění) jí vysvětlil, jak se počítá doba na pracovní cestě.
„Často se někteří zaměstnanci mylně domnívají, že veškerý čas strávený na pracovní cestě se považuje za odpracovanou dobu a za případný přesčas“, řekl hned v úvodu právník z pojišťovny D.A.S. a dále pokračoval v odborném výkladu...
Po dobu trvání pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci nepřetržitě. Část této doby tvoří samotné cestování, ať už autem či hromadnými dopravními prostředky, čekání, odpočinek. Tyto činnosti však nemohou být chápány jako výkon práce.
Řízení vozidla je považováno za výkon práce pouze tehdy, pokud má tuto činnost zaměstnanec uvedenu v pracovní smlouvě nebo dohodě o provedení práce.
Zákoník práce stanoví, že i v případě, že má zaměstnanec pružné rozvržení pracovní doby, musí zaměstnavatel pro účely pracovní cesty vymezit pracovní dobu pevně do směn. Od takto stanovené směny se pak odvíjí počítání doby, za kterou náleží mzda, popřípadě její náhrada – viz dále.
Čas strávený na samotné cestě – cestování, čekání a podobně se považuje po dobu trvání směny za překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou se mzda nekrátí. Je to logické, když se vychází z představy, že zaměstnavatel fakticky znemožňuje zaměstnanci vysláním na pracovní cestu vykonávat práci v pracovní směně.
Jestliže by v důsledku způsobu odměňování mzda zaměstnanci tímto způsobem ušla – typicky úkolová mzda, mzda závislá na tržbách, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Samozřejmě shora uvedené nemá vliv na počítání cestovních náhrad, které náleží po celou dobu trvání pracovní cesty.
Aby jeho výklad Lucie zcela pochopila, vysvětlil jí tuto problematiku na 2 příkladech.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má rozvrženu pracovní směnu následovně: 8:00 – 16:30
Pracovní cesta:
Časový úsek |
Druh činnosti |
Posouzení dle zákoníku práce |
6:00 – 8:00 |
Řízení motorového vozidla do místa, kde bude konána práce |
Zaměstnanec nemá sjednáno řízení vozidla jako další druh práce, nejedná se o čas spadající do směny, nejedná se o práci přesčas |
8:00 – 10:00 |
Pokračování v řízení motorového vozidla do místa, kde bude konána práce |
Tato doba spadá do pracovní směny, tudíž se jedná o překážku v práci, při které nedochází ke krácení mzdy |
10:00-16:30 |
Jednání s klientem |
Jedná se o výkon práce, za který náleží mzda |
16:30 – 20:30 |
Cesta zpět z pracovní cesty, zaměstnanec řídí |
Zaměstnanec nemá sjednáno řízení vozidla jako další druh práce, nejedná se o čas spadající do směny, tudíž se nejedná o práci přesčas |
V právě posuzovaném případě tedy platí, že zaměstnanec nekoná práci přesčas. Přitom zaměstnanec dostane mzdu za 8 hodin práce.
Příklad č. 2
Zaměstnanec má rozvrženu pracovní směnu následovně: 8:00 – 16:30
Časový úsek |
Druh činnosti |
Posouzení dle zákoníku práce |
6:00 – 8:00 |
Řízení motorového vozidla do místa, kde bude konána práce |
Zaměstnanec má sjednáno řízení vozidla jako další druh práce v dohodě o provedení práce, tudíž se jedná o práci přesčas (dotčený úsek nespadá do stanovené směny) |
8:00 – 10:00 |
Pokračování v řízení motorového vozidla do místa, kde bude konána práce |
Tato doba spadá do pracovní směny, zaměstnanec pracuje - řídí, když tuto činnost má sjednánu jako další druh práce v dohodě o provedení práce, tudíž náleží mzda |
10:00-16:30 |
Jednání s klientem |
Jedná se o výkon práce, za kterou náleží mzda |
16:30 – 17:30 |
Pokračování jednání s klientem |
Jedná se o práci přesčas, když takto konaná práce je nad vymezenou směnu |
17:30 – 21:30 |
Cestou zpět neřídí tento zaměstnanec, ale jeho nadřízený, který se s ním vrací z pracovní cesty, na kterou byl vyslán o den dříve, a tam cestoval vlakem |
Zaměstnanec tráví čas výhradně cestováním, nejedná se tak o práci přesčas. |
V posuzovaném případě koná zaměstnanec práci přesčas v rozsahu 3 hodin.
Lucie ve své pracovní smlouvě nemá sjednáno řízení jako další druh práce, proto jí zaměstnavatel nemusí počítat náročné cestování za práci přesčas. Nicméně za výklad i vzorové příklady právníka z pojišťovny D.A.S. byla vděčná, kdyby neměla sjednáno pojištění právní ochrany, neměla by se na koho obrátit.
Komentáře
Přidat komentářčas strávený na cestě
Dobrý den, prosím Vás o vysvětlení jak je to s časem stráveným na cestě, jelikož jsem si přečetl již několik článků, ale nikde jsem nevyčetl jak je to s časem stráveným na cestě do zahraničí. Jakožto OSVČ občas jezdím na montážní práce do zahraničí a čas strávený ne letištích a letech je někdy i 36hod. (létám do Asie). pokud dělám vyúčtování tak mi bylo zděleno, že čas strávený na letišti není brán jako pracovní doba a tuďíž nebude proplacen. Jelikož není možné cestovat letadlem jako třeba v autě a někdy je nutné čekat na další spoj i 12hod. je to pro mě dosti času, který mi nikdo nezaplatí?
S pozdravem Pavel
Zkuste to zde:
http://www.das.cz/cs/zeptejte-se-nas.html
Hodně štěstí na cestách!