Předčasný důchod: Skrytý problém společnosti

Co v obecné rovině výzkum ukázal? Výši své penze nezná přes 90 % respondentů, dokonce ani v předdůchodovém věku. Třetina si teprve plánuje částku nechat spočítat. Více než polovina pociťuje hrozbu nezaměstnanosti ve vyšším věku. Výjimkou jsou vysokoškolsky vzdělaní.

Více než 90 % populace předpokládá, že nepokryje veškeré své potřeby ze státem přiznané penze. Avšak pouze necelých 60 % dělá něco pro to, aby měli k penzi dodatečný příjem. Nejčastějším způsobem zajištění dodatečného příjmu je penzijní připojištění (81 %). Oblibě se těší i životní pojištění, které má smluvené 2/5 respondentů.

Znalost věkové hranice pro odchod do důchodu a výše penze

Celkově přes 2/3 respondentů alespoň přibližně ví, kdy jim vznikne nárok na starobní důchod. Ani přibližný věk pro odchod do důchodu nezná ale 40 % lidí ve věku do 44 let. A ani v předdůchodovém věku stále neví přesný věk odchodu do důchodu více než 50 % respondentů.

Mohlo by vás zajímat: Analýza ČAP: Převaha autonomních vozidel už za 20 let

Výzkum také zjišťoval, zdali se respondenti zajímají o kalkulace výše státem přiznané penze. Výši penze si nechal spočítat pouze zlomek respondentů. V plánu to má v každé věkové kategorii zhruba 1/3 populace. „Vzdělání a příjem domácnosti nemají trochu překvapivě významný vliv na znalosti výše penze. S věkem roste očekávání výše penze. Vyšší než průměrný důchod očekává necelých 40 % respondentů,“ shrnuje základní poznatky v tomto bodu Martin Rotkovský, manažer vývoje produktů UNIQA pojišťovny.Poměrně nízká očekávání ohledně výše důchodu jsou podle něj příliš pesimistická: „Už loni převýšil průměrný starobní důchod hranici 13 tisíc korun. Podle našeho průzkumu očekává řada lidí, že jejich důchod bude nižší, než 10 tisíc Kč. Konkrétně to očekávalo 38 %. Ve skutečnosti je ale takto nízkých důchodů nově přiznáváno jen kolem 10 %,“ říká Martin Rotkovský.

Že průměrný důchod nebude stačit k pokrytí jejich potřeb, se domnívá více než 2/5 populace. „Paradoxně díky významnému podcenění výše penzí se zdá tato obava u řádného starobního důchodu částečně neoprávněná,“ podotýká Martin Rotkovský. Přibližně 2/3 vysokoškoláků vyžadují k pokrytí potřeb částku přesahující 20 tisíc Kč. S rostoucí výší čistého příjmu domácnosti roste i požadovaná částka na pokrytí potřeb v důchodu. „Tento růst je ale poměrně malý a mezi skupinami se současným dvojnásobným rozdílem příjmů je rozdíl požadovaného důchodu jen 15 %,“ doplňuje manažer vývoje produktů.

Setrvání na pracovní pozici do důchodu

Přibližně 2/3 populace ve věku od 45 let předpokládá schopnost setrvat v dosavadní práci. Pro mladší je to představitelné už jen přibližně pro polovinu. Lidé s vyšším vzděláním a příjmem se logicky případné nezaměstnanosti bojí výrazně méně.  

Podstatně více se nezaměstnanosti z důvodu náročnosti své práce bojí lidé s nižším vzděláním. Místo bydliště či pohlaví nemá výrazný vliv. Případnou nezaměstnanost by  ¾ respondentů řešili způsobem, který by s sebou nesl pokles příjmů a tím i důchodu.

Nejčastějším způsobem řešení je nalezení jiné práce. Předčasným důchodem by nezaměstnanost řešilo jen 10 % respondentů do 45 let. „V předdůchodovém věku je to již ale 26 %, které téměř odpovídají tomu, že mezi nově přiznanými důchody je těch předčasných téměř třetina,“ hodnotí Rotkovský. „S ohledem na stále vysoký podíl těch, kteří věří v nalezení srovnatelně placené práce, se tento způsob řešení ale nezdá příliš realistický, zejména do budoucna, kdy bude nezaměstnanost v předseniorním věku růst. Dá se předpokládat, že tlak na předčasný důchod tak dále poroste,“ uvádí Martin Rotkovský.

Krácení předčasného důchodu

A právě tady je zakopán pes. Časovaná bomba spočívá v tom, že lidé podceňují krácení penze v případě předčasného odchodu do důchodu. 3/4 respondentů očekávají, že systém sníží penzi maximálně o 20 %. Avšak drtivá většina dotázaných (90 %) by se vyrovnala pouze se snížením do 10 %. „Skutečný dopad předčasného důchodu pět let před nárokem na řádný, který představuje krácení o 38%, by většinu bezpochyby velmi zaskočil,“ varuje manažer vývoje produktů.

Očekávání změny důchodového systému

Změnu systému očekává více než 60 % (hlavně mladší) populace. Lidé s vyšším příjmem a vzděláním očekávají spíše negativní změnu. V pozitivním slova smyslu věří muži spíše ve vyšší penzi, ženy v dřívější věk. „To zřejmě souvisí i s tím, že ženy již dnes využívají předčasný důchod častěji než muži. A to i při nižším věku nároku na důchod, který bude ale pro ženy rychleji růst a postupně se srovná s muži,“ uvádí Martin Rotkovský.

Naopak k prodloužení věku odchodu do penze se přiklání spíše mladší respondenti. „Podle našeho hodnocení je to dáno spíše tím, že jak ukázal i průzkum, nemají tušení, kdy jim nárok na řádný odchod do důchodu vzniká, a navíc jsou konfrontováni s nynějšími posuny odchodu do důchodu. V případě dnešních třicátníků až na hranici sedmdesáti let věku, což znovu činí neobyčejně aktuálním zajímat se o předčasné důchody. Je iluzorní, že by většina populace byla schopna v takovém věku podávat potřebný a stabilní výkon, i když vezmeme v úvahu zlepšující se zdravotnictví, fungující služby a ubývání těžké fyzické práce,“ hodnotí specialista UNIQA.

Balance: unikátní přilepšení v předdůchodovém věku 

S ohledem na výše uvedená fakta UNIQA pojišťovna nasadila nový produkt – pojištění předdůchodové renty Balance. Ta by měla částečně pokrýt mezeru v příjmu pro případ, že dotyčný bude nucen hledat ve věku 60+ jinou snazší práci, která ale bude hůře honorovaná. Cílí na lidi s průměrnými a mírně nadprůměrnými výdělky.

Tento produkt je určen především pro generaci tzv. Husákových dětí, u nichž se předpokládá vzhledem k početnosti velký problém s hledáním srovnatelně placené práce pro všechny, kteří už nebudou moci vykonávat dosavadní profesi. „Na ty pak čeká jakási „past“ v podobě předčasného důchodu. Pokud do něj odejdou, nemají díky podstatnému krácení penze moc vyhlídky pro další důstojný život. A překvapivě se tímto problémem, respektive jeho řešením, zatím finanční instituce příliš nezabývají,“ varuje Martin Rotkovský.

Řešení v podobě tzv. předdůchodové renty Balance od UNIQA by mělo těmto lidem poskytnout dodatečné zdroje k vykrytí rozdílu v příjmech, budou-li nuceni zkrátit úvazek nebo si najít jinou práci, aby zůstali mezi výdělečně činnými až do věku řádného nástupu do starobní penze a vyhnuli se finanční sankci za předčasný odchod do důchodu. V takovém případě jim z pojištění vyplatí UNIQAkaždý rok v období několika posledních let před odchodem do řádného důchodu rentu ve výši až 50 tisíc korun.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Není nad pěknou škodu

Kromě toho pojištění pamatuje i na významné nepříznivé události: například lidé s přiznanou invaliditou libovolného stupně nebo dlouhodobě nezaměstnaní dostanou více (násobky sjednané renty). Chce to maličkost: „Musí se pro pojištění rozhodnout včas, tedy ideálně ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, ale za to získají užitečný „polštář“,“ uzavírá Martin Rotkovský, manažer vývoje produktů UNIQA pojišťovny. 

Průzkum společnosti NMS Market Research proběhl na reprezentativním on-line vzorku dospělé populace ve věku 20-60 o velikosti N=1000