Postřeh první: Mimořádná osmička
Rok 2018 měl své významné předchůdce ─ rok 1918, 1938, 1948 a rok 1968. S výjimkou prvního roku v řadě byly tyto osudové roky pro naši republiku velmi nešťastné, proto jsem já a jistě mnoho ostatních hleděli na tento rok s jistými obavami. Naštěstí se nic historicky špatného nekonalo a Česká republika se mohla naopak těšit svému stému výročí a navíc ho oslavila zdařile a důstojně.
V tomto kontextu je dobré zmínit, že od roku 1918 se velmi významně vyvíjelo i československé pojišťovnictví a tento úspěšný vývoj zvláště negativně poznamenala druhá světová válka a na dlouhou dobu omezil komunistický režim. Je vždy dobré vzpomenout všechny pracovníky tehdejších pojišťoven, které výše uvedená data významně ovlivňovala a zasáhla, některé mimořádně tragicky.
Mohlo by vás zajímat: Němci chtějí jasná pravidla pro bezpečnost autonomních vozidel
Postřeh druhý: Ekonomický růst
Rok 2018 byl rovněž ve znamení velmi dobré kondice české ekonomiky doprovázené nízkou (téměř žádnou) nezaměstnaností. Tento ekonomický růst se bezesporu pozitivně odrazil i v českém pojišťovnictví ─ lidé cestovali, investovali do nemovitostí, kupovali nová auta a zboží, a to jistě svým způsobem pozitivně ovlivnilo poptávku po pojistných produktech.
Mne spolu s ostatními na druhou stranu trápily nízké úrokové sazby, podprůměrná výnosnost aktiv, tlak na zvyšování mezd, extrémní obtížnost sehnat jakékoliv nové kolegy a velký nárůst cen nemovitostí, který bývá většinou signálem blížícího se ochlazení nebo mnohdy něčeho horšího, jako je finanční krize. ČNB také nakonec reagovala opakovaným navýšením sazeb.
Rovněž české pojišťovnictví v průměru celkem slušně rostlo, a byť se nejednalo globálně o dvouciferný růst, myslím, že to byl velmi dobrý rok. Radost pojišťovnám kazily pouze větší škody, například orkán Herwart, zvyšující odpovědnostní škody a stále nevycházející povinné ručení.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Rok bez legislativních změn
Postřeh třetí: Regulační tsunami
Mohutné regulační vlny jako Solvency II, GDPR, IDD, IFSR 17 se spojily již v jakousi regulační tsunami, což bylo pro všechny pojišťovny extrémně náročné a drahé. O kladech a záporech těchto regulací bylo již napsáno mnohé a nemá valného smyslu se již dále rozepisovat, stačí jen konstatovat holý a pozitivní fakt, že se s touto vlnou a jejími následky vypořádávají české pojišťovny dle mého názoru celkem slušně.
Postřeh čtvrtý: Ceny povinného ručení se začínají zvedat
Koncem minulého roku jsem pozitivně kvitoval zprávy o pomalé korekci napjatého segmentu povinného ručení jako smutného pomníku cenové války a snahy o tržní podíl. Pevně doufám, že tento trend vydrží i přes logickou nevoli nespokojených klientů. Jak jsem již v minulosti opakovaně psal, klient je poslední obětí všech cenových válek.
Postřeh pátý: Kybernetická rizika zatím trh netáhnou
Nové technologie vytvářejí na jednu stranu velmi významné příležitosti a možnosti, na druhou stranu je to stále ještě svět neprobádaný, s velkými riziky a nástrahami. Český trh pro toto uvědomění dle mého názoru zatím ještě nedospěl, ale jsem přesvědčen, že tato poptávka brzy přijde, bohužel po špatných zkušenostech, jak to v pojišťovnictví vždy bývá.
Mohlo by vás zajímat: Bulharsko: Pojistné se ve 3. čtvrtletí 2018 zvýšilo o 13,5 %
Postřeh šestý: Rok odchodů velkých kapitánů
Rok 2018 byl ve znamení odchodů velkých generálních ředitelů a významného prořídnutí prezídia České asociace pojišťoven. Mezi nejvýznamnější změny považuji odchod Jakuba Strnada z Allianz a Vladimíra Bezděka z ČSOB. Oba dva pánové byli významné a charizmatické osobnosti, velcí odborníci a pro české pojišťovnictví mnoho vykonali. Určitě bych jim chtěl poděkovat a doufám, že se opět v pojišťovnictví objeví.
Postřeh sedmý: Absence tržní agrese
Rok 2018 mi přišel poměrně klidný, co se týče tržní agrese. Alespoň za sebe jsem nezaznamenal významně nezdravé agresivní chování účastníků pojistného trhu. Možná je to jeden z pozitivních vlivů regulace, možná tržní vyspělosti, což by bylo mimořádně skvělé.
Postřeh osmý: Historicky nejúspěšnější rok pro PVZP
Byť to nemám v obecném hodnocení trhu ve zvyku, Pojišťovna VZP v roce 2018 sprintovala takovým tempem, že to stojí za zmínku. Více jak 30% růst a posunutí hladiny předepsaného pojistného nad 600 mil. Kč. Navíc chuť posouvat laťku bezpečně ještě více.
Z velmi úzkoprofilové pojišťovny jsme vytvořili skutečnou univerzální neživotní pojišťovnu. Na jednu stranu jsem rád, že jsem se toho po více jak dvaceti letech dočkal, trochu jsem ale za tu dobu zestárnul a upřímně mne někdy z toho sprintu píchá na pravém boku. O to víc mne těší, že jsem obklopen tolika skvělými kolegy plných síly, kteří jsou schopni pojišťovnu posouvat stále dál.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění kybernetických rizik: Na co manažer nesmí zapomenout?
Na rok 2019 hledím s klidem, ale současně s respektem k možným scénářům zpomalení ekonomického růstu, obchodních válek a stále nevyzpytatelnějších přírodních katastrof a bezpečnostních rizik. Přeji českému pojišťovnictví hlavně stabilitu, absenci pojišťovací daně a úspěšné zvládnutí zmíněné regulační tsunami.
O jeho dobré kondici jsem v globálu přesvědčen. Současně bych chtěl poděkovat všech pracovníkům v pojišťovnictví a všem okolo tohoto segmentu včetně serveru oPojištění.cz, že pomáhají rozvíjet tuto významnou a renomovanou část české ekonomiky, a v neposlední řadě všem klientům, o kterých to celé je.
Robert Kareš
předseda představenstva Pojišťovny VZP
Komentáře
Přidat komentář