Vysvětlení naměřených hodnot bohužel postrádají i nedávno zveřejněné výsledky výzkumu mezi zaměstnanci pojišťoven. Člověk nezjistí ani to, co bylo jeho nosným tématem. Z dostupných výstupů se lze jen domnívat, že šlo nejspíš o to, jak se respondenti ve svém zaměstnání cítí. Hlavně v současné době, kdy je na pracovním trhu vymeteno a jednotlivé sektory hospodářství mezi sebou bojují o každá ruce, respektive hlavu, mohou být právě tyto informace pro pojišťovny hodně zajímavé.
Proto je třeba škoda, že průzkum neobsahoval porovnání odpovědí zaměstnanců pojišťoven s pracovníky z jiných oborů. Sice jsme se dozvěděli, že si 94 % pojišťováků myslí, že je jejich práce užitečná a 50 % nevěří tomu, že by mohli dále profesně růst. Ale bez srovnání s tím, jak to vidí třeba pracovníci v bankovnictví, nebo v IT firmách jde v podstatě o bezcennou informaci.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: IDD všude, kam se podíváš
Předmětem výzkumu také bylo hodnocení prestiže jednotlivých oborů. 45 % zaměstnanců pojišťoven zařadilo pojišťovnictví mezi tři nejváženější obory. Je to málo nebo hodně? A není na místě si položit otázku proč si více jak polovina zaměstnanců myslí, že působí v oboru, který zase až tak moc přitažlivý není? Přičemž tiše závidí právníkům, zdravotníkům, ajťákům a bankéřům, že vykonávají podle nich něco mnohem atraktivnějšího.
Mohlo by se také zdát, že průzkum do značné míry bourá mýty o „dynamickém mladí“ vítajícím každou změnu a „konzervativnějších starších zaměstnancích“ skeptickým ke všem novotám. Podle jeho výsledků jsou to totiž právě lidé nad 50 let, kteří mají největší chuť učit se novým věcem a kteří mají pocit, že jim technologie v práci pomáhají. Zatímco nejskeptičtější jsou z toho pohledu lidé do 34 let. Tedy pokud se nevloudila do výsledků nějaká chybka.
Zajímavé postřehy lze odvodit také z odpovědí zaměstnanců na otázky týkající se jejich „pracovních potřeb“. Nepřekvapí třeba, že nejvíce si „pevného“ pracovního místa váží pracovníci back office. Je to pochopitelné. Kdo někdy zažil, že chodil denně ráno do práce s tím, že nevěděl, kde bude sedět (bude-li vůbec někde sedět), tak tomu rozumí. V té souvislosti nepřekvapí ani to, že na „pevném“ místě zase tolik nebazírují obchodníci. Stejně jsou pořád někde v luftě.
Mohlo by vás zajímat: Věcný návrh zákona o hromadných žalobách
Docela interesantně ovšem působí „potřeby“ přepážkových pracovníků. Tak třeba každý devátý se neobejde bez pružné pracovní doby a každý dvacátý bez home office. U toho prvního asi dají na přepážku ceduli „Zavřeno do doby než dorazím“ a u toho druhého „Dnes úřaduji u sebe doma na adrese Nová 15, Praha 3“.
Průzkumy jsou nepochybně užitečným nástrojem a pokud jsou správně interpretovány, tak mohou poskytnout neocenitelné informace. Vypovídací hodnota publikovaných výsledků však nepochybně utrpěla absencí patřičných vysvětlujících komentářů. Což je škoda. I němý film ostatně používal titulky, když potřeboval divákovi sdělit něco, co ztvárnit obrazem zkrátka nešlo…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář