Pojišťovací makléř a veřejné zakázky: Rozsah služby a její úplatnost

Obě výše uvedené oblasti spolu úzce souvisí. Nejprve si moudrý zadavatel vybere někoho, kdo mu srozumitelně zreviduje, provede analýzu pojistných rizik, navrhne odpovídající pojistná řešení, odborně zpracuje administraci následného zadávacího řízení na výběr vhodné pojišťovací společnosti, připraví, nebo minimálně profesionálně zkontroluje, pojistné smlouvy a v dalším (delším) období bude sjednaná pojištění spravovat a asistovat při likvidaci pojistných (škodních) událostí. Případně jako bonus může vzdělávat a školit zaměstnance zadavatele v základních souvisejících dovednostech. Logickým následným zadavatelovým krokem číslo dvě je výběr vhodné a důvěryhodné pojišťovny. Z předchozího výčtu poskytnutých služeb plyne, že by u tohoto kroku neměl pojišťovací makléř chybět.

Pokud se nejedná o veřejného zadavatele, je dobrou praxí, že pojišťovací makléř je za všechny uvedené služby poskytnuté zadavateli (pojistníkovi, pojištěnému) odměněn na základě provize přímo pojišťovnou, se kterou ve výsledku zadavatel uzavře pojistnou smlouvu. Zdánlivě tedy poskytuje své služby zdarma.

V případě veřejného zadavatele však slůvko zdánlivě musí být pečlivě zohledněno. Většinou nikdo pro nikoho nic zdarma nedělá. Tak je tomu i v tomto případě. Proto je třeba oddělit v případě veřejné zakázky úplatu za služby poskytnuté pojišťovacím makléřem od výše vlastního pojistného. A to za účelem stanovení tzv. předpokládané hodnoty, tzn. výše odměny za poradenskou a zprostředkovatelskou službu poskytnutou pojišťovacím makléřem a stejně tak předpokládané hodnoty samotného pojištění. Důvodem je povinnost veřejného zadavatele stanovit postup zadávacího řízení v závislosti právě na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky (jak jedné, tak druhé). Podle toho pak následně stanovit formu zadávacího procesu v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., v platném znění, o veřejných zakázkách (ZVZ), § 12.

Častou chybou zadavatelů je mylná domněnka, že se v případě poradenství pojišťovacího makléře nejedná o službu úplatnou a proto se nejedná o veřejnou zakázku. Není tomu tak z důvodů výše uvedených a platí tedy pevná zásada, že výběr dodavatele služby pojišťovacího makléře realizovaný veřejným zadavatelem musí být uskutečněn prostřednictvím zadávacího řízení.

Touto zásadou je třeba se řídit i v případě, že odměnu pojišťovacímu makléři bude v závěru vyplácet skutečně přímo pojišťovna. V takovém případě se jedná o úplatu nepřímou, u které, stejně jako u úplaty přímé, je třeba stanovit její předpokládanou hodnotu. Není (prozatím) takové pojišťovny, která by poskytovala pojišťovacímu makléři odměnu ze svého čistého zisku. Vždy je tato odměna započtena do nákladů zadavatele. Pokud by odměna nebyla pojistitelem pojišťovacímu makléři vyplacena (v případě zpoplatnění služeb makléře přímo zadavatelem), může zadavatel oprávněně předpokládat, že bude požadovaná výše pojistného o výši předmětné odměny ponížena. A v takovém případě je velmi reálné tuto slevu u pojišťovny očekávat, resp. jí požadovat.

Proto je možno zadat veřejnou zakázku na výběr dodavatele služeb pojišťovacího makléře minimálně dvěma způsoby:

1. Odměna pojišťovacího makléře bude plně hrazena zadavatelem, a může být i velmi dobře předmětem soutěže, jako jediné, nebo jedno z více hodnotících kritérií. Zadávací dokumentace pak bude mimo jiné obsahovat požadavek na závazek vybraného dodavatele (pojišťovacího makléře), že nebude od následně vybraného dodavatele pojištění (pojišťovny) přijímat žádné další provizní platby; dále bude stanoven požadavek, aby vybraný dodavatel pojištění tuto skutečnost finančně zohlednil při kalkulaci nabídky výše pojistného. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře bude v tomto případě výše odměny stanovená zadavatelem při konstrukci výzvy k podání nabídek, resp. zadávací dokumentace a oznamování (vyhlašování) předmětné veřejné zakázky. V této variantě lze jen doporučit, aby zadavatel před vyhlášením zakázky na výběr dodavatele služeb pojišťovacího makléře provedl průzkum trhu v dané oblasti. Nejlépe oslovením několika pojišťoven s dotazem na výši provize, kterou standardně vyplácejí svým externím makléřům. Ničemu se tím neuškodí, sdělí-li zadavatel pojišťovně i důvod svého dotazu – případně může zadavatel přislíbit přímé oslovení v rámci zadávacího řízení formou výzvy k podání nabídek v případech, kdy to zákon umožňuje.

2. V druhé variantě může být vyhlášeno zadávací řízení na výběr dodavatele služeb pojišťovacího makléře bez omezení příjmu provize pojišťovacím makléřem od pojišťovny. V tomto případě nastává situace, kdy zadavatel již nebude hradit přímo sám odměnu pojišťovacímu makléři, ale odměna bude uhrazena pojišťovnou, tzn. nepřímo. Lze soutěžit o nabídnutou výši provize a vybraného dodavatele následně zavázat k nepřekročitelnosti této nabídnuté výše provize. Nicméně se i zde jedná o službu úplatnou a jako na takovou bude uzavřena i smlouva mezi vybraným dodavatelem služby – pojišťovacím makléřem a zadavatelem.

Zadavatel je tedy stále veřejným zadavatelem ve smyslu ZVZ, a to i v případě, že se jedná o nepřímou úplatu pojišťovacího makléře prostřednictvím provize vyplácené pojišťovnou. Oddělením zadávacích řízení na služby makléře a služby pojišťovny se tedy nelze vyhnout postupům stanoveným v ZVZ.

Zde je nasnadě otázka podjatosti makléře a stanovení hodnoty jiných, než provizních odměn. K tomu v dalších kapitolách tohoto seriálu.

Mgr. Martina Zábranská Vrátná

Ing. Jiří Bělohlávek

MA projekt, spol. s r.o.