Jak funguje pojišťovnictví v Islámských zemích? A co má společného s P2P v Evropě?


			Jak funguje pojišťovnictví v Islámských zemích? A co má společného s P2P v Evropě?
17.12.2015 Zahraničí

Témata týkající se islámu nás v médiích obklopují denně. Málo kdo asi však ví, jak v muslimských zemích funguje pojišťovnictví a kolik má společného s principem peer-to-peer pojišťoven, které kolem nás v Evropě vznikají.

Pojišťovny, jak je známe v Euro-atlantické civilizaci, v islámských zemích neexistují. Pojišťovny tam nesmějí fungovat na principu zisku. Islámské právo by provoz pojišťoven, jak je známe ze své praxe, prostě nepřipustilo. Pojďme se podívat ke kořenům tohoto odporu islámského práva a současně i věrouky, které svět islámu má k tzv. Aleatorním smlouvám. Aleatorními smlouvami se míní takové smlouvy, kde je výsledek (či plnění ze smlouvy) nezávislé, případně i nejisté na konání (nebo nekonání) jedné ze stran smlouvy. Zřejmým příkladem aleatorní smlouvy je smlouva pojistná.

Islámské myšlení velice nerado vidí nevyvážené nároky stran jakékoliv smlouvy. Kořeny takové nedůvěry je třeba hledat v Koránu, kde je na dvou místech celkem jasně zakázána – tehdy oblíbená- hazardní hra Majsir. Ta, - velice zjednodušeně- spočívala v dělení jediného kusu velblouda losováním. Při tomto losování se na polovinu účastníků této hry nedostalo. Kdo se hry odmítl zúčastnit, byl považovaný ostatními za zbabělce. Mnoho původně bohatých arabů bylo díky hře ožebračeno. Prorok Muhamed tuto hru zakázal. Je tedy zakázána nejen samotná hra Majsir, ale i například losování. Existují ovšem dvě výjimky: v souladu s Koránem lze vsázet na vítěze znalostních soutěží v Koránu a lze vsázet na vítěze koňských dostihů (potřeba nejlepších koní pro džihád).

Až do nedávna uvedený zákaz Majsiru bránil v islámských zemích jakémukoliv rozvoji v oblasti pojišťovnictví. A i dnes je v islámských zemích životní pojištění tabu. Nicméně majetkové pojištění je řešeno islámským pojistným konceptem pojmenovaným termínem takáful.


Čtěte také: PRVNÍ KLUBOVÁ pojišťovna zahajuje pilotní provoz


Takáful (vzájemné ručení) se jako pojištění neoznačuje (ani nepřekládá), ani se jako pojištění nechápe. Místo placení pojistného se nikoliv pojistníci, ale podílníci zavazují k pravidelné úhradě určité částky. Tato částka je dělena na část sloužící k výplatě spolupodílníkům, kteří se ocitnou v nouzi, zbývající částka je darem. Smyslem tedy není vybrat co nejvíce a vyplatit co nejméně. Smyslem je vzájemná solidarita a pomoc mezi členy.

Nejistota (kterou islám tak nerad vidí) je vyrovnávána pravidelností příspěvků. Ani vyplaceným kompenzacím těm členům, kteří utrpěli škodu, nelze vytknout nějaké neoprávněné získání výhod na úkor ostatních. A tak placením příspěvků (z části darů) podílníci vzájemně spolupracují pro své společné dobro.

Podobnost P2P a Takáfulu

Podobnost takáfulu s tzv. vzájemnostní formou pojištění je zřejmá. V  současnosti se objevují pokusy o aplikaci principu P2P (peer-to-peer) v pojišťovnictví. Velká Británie, Německo, v České republice První klubová pojišťovna. Stejně jako podle principu P2P není prioritou zisk pojišťovny, tak ani principem takáfulu není zisk, ale naplnění principu vzájemné pomoci mezi jednotlivci. Proklamovaná solidarita mezi pojistníky navazuje na původní myšlenku pojišťovnictví, ve které pojistníci neplatili žádné pojistné, pouze v případě pojistných událostí měli závazek k uhrazení sjednaného pojistného. Proklamovanou výhodou je až o 50% nižší pojistné, předpokladem je však 0% pojistných podvodů.


 Čtěte také:Systém peer-to-peer pojištění prochází evolucí. Jak funguje v zahraničí?


V současném islámském prostředí je pojišťovací činnost (v západním smyslu) označena pojmem takáful. Takáful Re je běžně užívaným označením zajišťovny islámského takáfulu. Každá firma, která v islámských zemích zajišťuje takáful služby má svůj Dohledový šaríja výbor (komisi), která svým dohledem osvědčuje, že všechny transakce jsou v souladu s islámským právem a v souladu s Koránem.

Islámská opatrnost, až odpor ke spekulacím, odpor k neoprávněnému obohacení, ale i celkem dobře známý zákaz úroku, se velice dobře osvědčil během nedávné finanční krize. Ostatně: záporné úroky v západním bankovnictví, záporné úročení ECB 0,3% z vkladů komerčních bank, to jsou vše zcela nové otázky. I pro islámské teology.

Autor: Mgr. Zbyněk Marjanko

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články