Rusko: Hlubší geopolitická krize znamená i hlubší recesi


			Rusko: Hlubší geopolitická krize znamená i hlubší recesi
3.3.2015 Zahraničí

Rusko tento rok i v souvislosti s geopolitickým napětím čeká negativní růst HDP. Podle předpovědí nadnárodní společnosti Coface, dosáhne -3%. Jeden z největších světových lídrů v pojištění pohledávek ohodnocuje schopnost firem v Rusku splácet pohledávky stupněm C (šestý ze sedmi stupňové škály) a vzhledem k současnému vývoji předpovídá další nárůst firemních bankrotů.

„Zvyšuje se pravděpodobnost, že země upadne tento rok do recese. Růst HDP Ruska bude podle odhadů Coface záporný -3%, přičemž prohloubení politické rusko-ukrajinské krize představuje další riziko pro zhoršení prognózy,“ konstatuje hlavní analytik Coface Julien Marcilly.

Beznadějná politická situace, která má negativní dopad na obě ekonomiky, ukrajinskou i ruskou, vzešla z toho, že navzdory dohodě o příměří podepsané v Minsku 12. února tohoto roku, se pozemní boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou ani k 20. únoru, nezastavily.

Coface vidí tři důvody pro riziko recese v Rusku

První důvod

„Tím prvním důvodem je fakt, že zpomalení hospodářského růstu začalo v Rusku už v roce 2011, tedy ještě před začátkem geopolitické krize,“  upozorňuje Marcilly. Klíčovým důvodem zpomalení byl pomalý růst investic, který brzdilo i špatné podnikatelské prostředí. Nedostatky týkající se ochrany vlastních práv, špatné spravování země a nedostatek transparentnosti, značně oslabily podnikatelské prostředí. „Masivní odliv kapitálu tu vidíme už od roku 2007. Politické napětí, které začalo sílit počátkem roku 2014, ještě více zhoršilo tento problém - odliv kapitálu v loňském roce dosáhl výše 150 miliard dolarů, což je dvojnásobek v porovnání s rokem předtím“. Konstatuje.

Druhý důvod

Nižší ceny ropy také sehrávají svojí úlohu. Jen připomeňme, že ekonomický boom v období roku 2008-2009, kdy začala globální krize, byl částečně způsoben nárůstem světových cen komodit. A platí to i naopak. Nižší ceny ropy jsou příčinou zpomalení hospodářského růstu v Rusku. „Produkty z ropy stále tvoří největší část vývozu, až 71%. Zároveň se tím ochromuje schopnost vlády zvýšit fiskální výdaje na boj s recesí, obzvlášť když ropné produkty představují 50% z celkových daňových příjmů.“ Konstatuje Marcilly.

Třetí důvod

Třetím důvodem jsou klesající výdaje domácností. Domácnosti svými výdaji loni ve značné míře pomohly Rusku vyhnout se recesi, ale tento rok to už nepostačí. Přestože HDP i loni pocítilo dopad sankcí USA a EU, růst zůstal v kladných číslech. Díky velmi nízké míře veřejného dluhu k HDP (v roce 2013 představoval méně než 11% HDP) se podařilo ponechat i důchody a mzdy státních zaměstnanců.

Další rizika

Sankce ze strany USA a EU

Ruskou ekonomiku mohou zasáhnout další sankce ze strany USA a EU, pokud se nepodaří vyřešit krizi s Ukrajinou. Americké ministerstvo zahraničních věcí nedávno uvedlo, že pokud se Rusku a separatistům nepodaří realizovat dohodu a ukončit násilí, přijdou na řadu dodatečné sankce. Ty mohou být trojí: Jednak vývozové embargo na rozmanitější spektrum výrobků. Dále sankce, které přinesou firmám a bankám mnohem více těžkostí s refinancováním na zahraničních trzích a třetí možností je zmrazení aktiv ruských oligarchů.

Putinova popularita

Otázka je, zda příliš dlouhé trvání geopolitické krize ohrozí Putinovu popularitu. Ta se zvýšila po ruské intervenci na Krym v březnu 2014. Sice jeho popularita přetrvává, ale je tu již jistá nespokojenost. Ukázaly to demonstrace v září 2014, kde lidé požadovali ukončení vojenských operací na Ukrajině nebo prosincové demonstrace proti zdravotním reformám. „Sociální situace se může dále vyostřovat v souvislosti s ekonomickým zpomalením, vyšší inflací a zvýšenou státní kontrolou médií a internetu, která významně omezuje schopnost opozičních hnutí organizovat se a vyjádřit se,“ upozorňuje hlavní ekonom Coface.

 

Splácení dluhů bankami a firmami

Potížím čelí bankovní sektor i nebankovní korporátní sektor. „Riziko solventnosti a likvidity bankovního sektoru zpomaluje růst. Ten znehodnocuje kvalitu portfolia a vzhledem k sankcím vytváří vysoké náklady na financování, což stěžuje bankám přístup k evropským finančním trhům,“ podotýká Marcelly. „Kromě toho znehodnocení rublu zvyšuje hodnotu jejich dluhu v dolarech“.

 „Ruské banky a podniky potřebují podle centrální banky tento rok splatit 109 miliard dolarů zahraničního dluhu. Splácení bude velmi složité, protože jednak nízké ceny ropy snižují příjmy firem z exportu ropy. Za druhé, sankce omezují příliv kapitálu a schopnost firem a bank se refinancovat na mezinárodních trzích. A krom toho rozhodnutí Moody’s snížit rating Ruska přispělo ke snížení dalších dvou hlavních ratingových agentur, čímž ztratila země postavení investičního stupně,“ konstatuje.

Tím se také spustila klauzule o předčasném splácení, což ještě zhorší situaci Ruska ve splacení dluhů na tento rok. „V daném kontextu, proto není možné vyloučit riziko firemních krachů. A aby se zabránilo případnému masivnímu odlivu kapitálu, nelze vyloučit ani kontrolu toků kapitálů ze strany ruských orgánů,“ dodává hlavní analytik Coface.

 

Zdroj: Coface

Zdroj: Coface

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články