V Německu se v rámci implementace IDD nepočítá s žádnou přísnější regulací

Na jednání zaznělo, že vláda Spolkové republiky Německo se hodlá poprvé zabývat návrhem zákona, kterým by měla být implementována IDD, již v prosinci 2016. Očekává se, že na spolkovém ministerstvu pro hospodářství a technologie bude v nejbližší době dokončena pracovní verze tohoto návrhu. K zákazu provizí by nemělo dojít.

K dané problematice se vyslovili přítomní zástupci příslušných ministerstev i poslanci Spolkového sněmu. Manfred Zöllmer, člen finančního výboru Spolkového sněmu za SPD, zdůraznil, že IDD by měla být implementována „jedna ku jedné“ a že se neusiluje o žádnou přísnější regulaci pojišťovacího obchodu. Potvrdil, že i po implementaci IDD by měla zůstat zachována rovnováha mezi odměnou (za poradenství) vyplácenou pojistníkem a provizí, kterou vyplácí pojišťovna. Podle jeho názoru by zájemce o pojištění měl mít možnost volby. K zákazu provizí,  který by se vloudil zadními dveřmi, nesmí dojít. V této souvislosti podtrhl, že Spolková republika Německo, v žádném případě nevyužije danou opci, kterou poskytuje IDD.  

Zöllmer dále uvedl, že problémem evropských institucí je, že jejich rozhodovací procesy jsou značně netransparentní. Regulace se nesmí konat mimo zákonodárce. Toto jeho vyjádření se vztahuje na záměry evropských orgánů dohledu, v případě IDD jde o EIOPA, pozměnit (tj. zpřísnit) IDD, které vyvolaly v evropském pojišťovnictví oprávněnou kritiku. Zöllmer zmínil, že Evropský parlament nedávno jeden takový „výpad“ vůči PRIIPs zarazil.   

Poznámka redakce:

Jde o usnesení  Evropského parlamentu ze dne 14. září 2016 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení. Evropský parlament vyslovil námitku proti tomuto nařízení Komise v přenesené pravomoci a vyzval Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci. Komise má také zvážit návrh na oddálení data použitelnosti nařízení č. 1286/2014. V podstatě jde o to, že toto nařízení by nemělo nabýt účinnost, dokud nevstoupí v platnost zmíněné regulační technické normy. Evropský parlament podrobil návrh nařízení Komise v přenesené pravomoci značné kritice. Trvá na tom, že informace pro spotřebitele o investičních produktech musí být srovnatelné, je názoru, že odstranění úvěrového rizika z kategorizace výpočtu rizika pojistných produktů by bylo pro investory zavádějící, poukazuje na nedostatky v metodě výpočtu scénářů budoucí výkonnosti, apod. Je nutno dodat, že Komise návrh Evropského parlamentu vyslyšela a dne 9. listopadu 2016 vydala tiskové prohlášení, že navrhla prodloužení termínu použití nařízení č. 1286/2014/EU ze dne 31. 12. 2016 na 1. 1. 2018.

Poslanec Zöllmer aktuálně  informoval, že účinnost nařízení č. 1286/2014/EU je nyní plánována až od 1. 1. 2018. Časový problém vidí i u IDD, neboť EIOPA má předložit návrhy příslušných právních aktů v přenesené pravomoci teprve na podzim 2017, takže do 1. 1. 2018 zůstane málo času.

Na vrcholném zasedání AfW vystoupil též zástupce předsedy frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Ralph Brinkhaus. Vyslovil například tezi, že je nutno se zaměřit předně na pojistné produkty. Rozhodující jsou prý produkty a potřeby klienta. Brinkhaus kritizoval, že žádoucí zillmerování provizí není v německém pojišťovacím sektoru uspokojivě implementováno a negativně hodnotil, že mnozí účastníci trhu soukromého zdravotního pojištění obcházejí platné zastropování provizí za uzavření pojistné smlouvy. Na základě toho se vyjádřil takto: „Můžeme regulovat, jak chceme, ale to vše nepomůže, jestliže v sektoru nebude existovat jistý základní étos.“

Oba poslanci, Zöllmer i Brinkhaus, vyzvali nezávislé zprostředkovatele a poradce k dialogu s politiky. To bylo uvítáno zejména s ohledem na nutnost, aby implementace IDD brala v úvahu praxi a nadále umožňovala vysoce kvalifikovanou práci zprostředkovatelů. 

Závěrem lze konstatovat, že implementace IDD je výzvou i v České republice. Příslušné informace z německého pojistného trhu, vzhledem k jeho velikosti a kvalitě, jsou nesporně určitou orientací pro český pojistný trh. Předběžná vyjádření o tom, že v Německu nepřichází v úvahu zákaz provizí a že se nepočítá se zpřísňováním německé právní úpravy nad rámec IDD,  jsou zásadního významu.