Škody na zdraví

Začněme újmou majetkové povahy - tou je věcná škoda. Věcná škoda: podle §442 OZ odst.1 se poškozeným hradí skutečná škoda i to, co poškozenému ušlo (tj. ušlý zisk). V případě zaměstnance, který pracuje v závislé činnosti (na smlouvu), je to jeho výdělek.

Podle občanského zákoníku je náhrada za ztrátu na výdělku daná rozdílem mezi průměrným výdělkem před poškozením a nemocenskými dávkami. Průměrný výdělek potvrzuje mzdová účtárna a rozdíl se vyplácí v hrubé částce.

Jinak to je v případě, kdy je postiženému uznán částečný invalidní důchod. Když si k důchodu dotyčný ještě přivydělává, tak se obě čísla sečtou a doplní se do výše průměrného příjmu před poškozením.

A ještě je tu valorizace. Jde o navýšení průměrného výdělku, přesný postup valorizace je stanoven vládním nařízením. Pojišťovny tento postup dělají automaticky, tyto věci zpracovávají tzv. rentová střediska.

Jak se stanovuje ušlý zisk

„Pro podnikatele je teoreticky nejjednodušší předložit loňské daňové přiznání,“ upřesnila na semináři SmithNovak Zdeňka Čermáková.

Problém může nastat s tím, že většina podnikatelů dává do nákladů příliš mnoho položek, takže díky tomu vlastně takovému podnikateli žádný zisk „neuchází“. Ale proč by potom takový člověk vůbec podnikal, položila si nahlas otázku Zdeňka Čermáková…

V případě podnikatelů je v otázce ušlých zisků nutné doložit, že dotyčný měl na dobu, kterou strávil v pracovní neschopnosti, nasmlouvané zakázky. Vyčíslit, kolik by vydělal a od tohoto čísla je pak nutné odečíst náklady, které jsou s plněním těchto zakázek spojené. Výsledkem je ušlý zisk.

Příklad: Podnikatel vydělá na dopravě 300 000 korun, od této částky si odečte náklady a vyplacené mzdy. Rozdíl je ušlý zisk. Ten je pochopitelně každý rok jinak vysoký.

Nebo třeba podnikající lékařka: má soukromou ordinaci, zaměstnává dvě sestry, kterým musí dát plat a zaplatit za ně pojištění. To vše jsou vynaložené náklady, které je třeba odečíst z příjmů. Teprve pak se dostáváme k ušlému zisku.

„Daňové přiznání použité k vyčíslení ušlého zisku není úplně přesné, protože letos může být podnikatel úplně jinak úspěšný než v loňském roce,“ dodala odbornice. Ušlý zisk je proto nutné posoudit ze všech možných úhlů a nedat na pojišťovny, které mnohdy podotýkají: „ono jim nic neušlo…“

A co když si podnikatel nasmlouvá firmu na výpomoc?

Ještě jiný způsob zjišťování ušlého zisku: podnikatel leží v nemocnici, nemůže podnikat, ale protože by mu ušly zakázky, tak si najme firmu, aby pro něj pracovala. V tomto případě vykáže pojišťovně tzv. vícenáklady.

Věcná škoda se hradí v penězích (§442, odst. 2). Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození (ale uplatňuje se amortizace).

Na otázku, zda je v tomto případě amortizace morální, již několikrát odpověděl soud, protože to bylo předmětem soudního řízení. Bude tedy vždy záležet na tom, jak soud rozhodne – zda amortizaci nařídí, či nikoliv.

Další nároky

Podle občanského zákoníku může poškozený nárokovat kromě náhrady za ztrátu výdělku také bolestné, odškodnění za ztížení společenského uplatnění (na základě bodového ohodnocení lékařem) a účelně vynaložené náklady na léčení.

Všechny nároky je nutné uplatňovat a prokazovat jejich výši. Nikdy je tedy postižení nedostanou automaticky. A hlavně: na všechno musí mít doklad.

Promlčení

Nároky na náhradu škody na zdraví začínají běžet od chvíle dopravní nehody. Objektivní promlčecí lhůta je tříletá a lze ji zastavit žalobou. I když postižení uplatňují nároky u pojišťovny, přesto musí ještě podat žalobu.

Dagmar Šístková