Přestože byl tento kulatý stůl připravován s dostatečným odstupem času a byla k němu přizvána řada zainteresovaných stran, bylo hned na úvod sděleno, že organizátoři mají vyčleněnu na diskusi ani ne hodinu a jednotlivá vystoupení mají být časově omezena. A aby toho nebylo málo, byl monopol PVZP obhajován potřebou řešit předchozí problémy s úhradou zdravotní péče poskytované cizincům omezením poskytování daného pojištění na jednu „státní“ pojišťovnu. Tím bylo hned na počátku diskuse jednoznačně řečeno, že asi nepůjde o diskusi odbornou, jestliže její organizátoři nejsou schopni ani odlišit PVZP jako čistě soukromou pojišťovnu, jakých jsou na trhu desítky, od VZP jako její matky, která má veřejnoprávní charakter.
Mohlo by vás zajímat: Odpověď PVZP na článek: „Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců...“
V tomto duchu se nesly i další reakce. Při chvále PVZP, jak byly monopolizací odstraněny předchozí problémy, se zcela zapomnělo na celou řadu důležitých faktů. V první řadě, že byla hrubě pošlapána práva jejích konkurentů v oblasti komplexního zdravotního pojištění cizinců, když jim během velmi krátké doby bylo znemožněno toto soukromé pojištění nabízet, aniž by jim byly uhrazeny vzniklé náklady. Zcela byly pominuty důvody, které mohly vést ke ztrátě pojistného krytí, přestože i samotné pojistné podmínky PVZP umožňují v souladu se soukromoprávní úpravou pojištění např. snížit nebo odmítnout pojistné plnění.
Na příklady praktického negativního dopadu monopolu do zdravotního pojištění cizinců, o kterých mluvila jejich zástupkyně, bylo reagováno dotazem, zda byly na takové jednání uplatněny stížnosti. Ale vůbec se nevedla diskuse o oprávněnosti částek, které PVZP požaduje jednorázově zaplatit za celou sjednanou dobu pojištění. Kdyby účastníci rozuměli slovům zástupce UNIQA pojišťovny, a.s., o tom, že pro ni je zdravotní pojištění cizinců marginální a představovalo asi 0,2 % celkového přijatého pojistného, pak by zjistili, že pojišťovna s takovým kapitálovým vybavením je schopna stejný pojistný produkt poskytnout podstatně levněji. Nemusí utrácet značnou část pojistného za zajištění, tedy mimo ČR, a není nucena „ždímat“ toto pojištění, aby dostála solventnostním kapitálovým požadavkům. Stačilo by se podívat do Zprávy o solventnosti a finanční situaci PVZP dostupnou ke dni 31. 12. 2021, aby se zjistilo, že cestovní zdravotní pojištění a komplexní zdravotní pojištění cizinců jsou jejími stěžejními pojistnými produkty. A také se dozvíme, že na konci roku 2021 činil disponibilní kapitál PVZP pouze 111 % solventnostního kapitálového požadavku. To není žádný zázračný výsledek, jestliže pojišťovny udržují tento kapitál na 150 i 200 %.
PVZP se tak pohybuje na hranici určitě vyžadující zvýšenou pozornost dohledového orgánu. Plnění tohoto požadavku v míře menší než 100 % totiž vede k zákonné povinnosti navýšit použitelný kapitál nebo snížit rizikový profil pojišťovny. Navýšení použitelného kapitálu je při 100% vlastnictví pojišťovny veřejnou zdravotní pojišťovnou problematické, neboť ta hospodaří pouze s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Je vůbec otázkou, zda by taková veřejnoprávní pojišťovna měla vlastnit jinou právnickou osobu, natož pak pojišťovnu a již vůbec ne, aby byla jejím jediným společníkem. To je nejen v rozporu se směrnicí Solventnost II, která zakazuje omezovat toto vlastnictví nad rámec jí stanovených podmínek, ale i s podmínkami vlastnictví finanční společnosti, které po vlastníkovi vyžadují schopnost finančně podpořit takovou společnost v případě, kdy se dostane do potíží. Vlastnictví PVZP pojišťovnou VZP má pouze historické souvislosti.
Mohlo by vás zajímat: Nezávislost poradců z pohledu šíře portfolia
Dalším argumentem pro zachování monopolu byl požadavek jednoduchosti komunikace s příslušnou pojišťovnou, aby poskytovatelé zdravotních služeb nebyli nuceni komunikovat s různými systémy jednotlivých pojišťoven. Vůbec nebylo v tomto ohledu zmíněno zřízení jednotné databáze osob pojištěných v rámci komplexních zdravotního pojištění navrhované senátem. Ten přece takové problémy nevyvolává. Zastánci monopolu neopomenuli připomenout, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je také provozováno 2 soukromými pojišťovnami. Přitom se jedná o zcela falešný argument. V případě zákonného pojištění nejde o monopol dvou pojišťoven, neboť se nejedná o hospodářskou činnost. Toto pojištění vzniká ze zákona uzavřením pracovního poměru, tedy bez pojistné smlouvy. Jeho podmínky a sazby pojistného jsou určeny právním předpisem a pojišťovny ho vykonávají na účet státu v průběžně financovaném systému. Z pojistného jsou oprávněny si odečíst pouze 4 % jako správní režii, přičemž výnosy jsou povinny odvést do státního rozpočtu a případně ztráty jsou jim z tohoto rozpočtu uhrazeny.
Zákonné pojištění se neřídí podmínkami stanovenými směrnicí Solventnost II., resp. zákonem o pojišťovnictví, a nepodléhá kontrole ČNB, ale podléhá kontrole NKÚ. Z hlediska souladu s právem EU jde o pojištění tvořící součást zákonného systému sociálního zabezpečení, které je vyjmuto z působnosti uvedené směrnice (čl. 3). Jako takové je i uvedeno v příloze IV. Smlouvy o přistoupení ČR k EU, část 2. Volný pohyb osob, písmeno A. Sociální politika str. 207, bod 3. Zde se zmiňuje o pracovních úrazech a nemocích z povolání, kdy je náhrada škody vyplácena zaměstnavatelem nebo Českou pojišťovnou a.s., anebo Kooperativa pojišťovnou, a.s. Je tak nesporné, že Evropská komise je s tímto systémem seznámena a tvrzení, že namítala zákonné pojištění jako monopol, se nezakládají na pravdě.
Mohlo by vás zajímat: Nové pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (část 1.): Vymezení pojmů
Naopak, povinné soukromé zdravotní pojištění cizinců provozuje PVZP jako svůj pojistný produkt na základě povolení k činnosti v souladu se zákonem o pojišťovnictví. Toto pojištění provozuje za podmínek odpovídajících směrnici Solventnost II, svým jménem, na svůj účet na základě smluv uzavíraných s pojistníky, a to za podmínek a sazeb, které k tomu v souladu se zákonem sama stanoví. Tato její činnost podléhá dohledu ČNB podle zákona o pojišťovnictví. Zavedení monopolu PVZP tak zcela jednoznačně znemožnilo činnost konkurenčním pojišťovnám, které pro obdobný produkt mají stejné povolení ať ČNB, nebo v rámci tzv. jednotného evropského pasu povolení domovského orgánu členského státu. To je v přímém rozporu s právem EU. Nemluvě o zásadním rozporu monopolu s připravovanou směrnicí, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven. Ta považuje povinné pojištění za kritickou funkci, která musí být v případě hrozícího úpadku pojišťovny zachována, a to zejména tím, že se takový pojistný kmen převede na jinou pojišťovnu nebo na překlenovací podnik. Kmen monopolního pojištění však na nikoho převést nelze. V porovnání s tím jsou akademické diskuse o ústavnosti či neústavnosti zavedení monopolu PVZP opravdu úsměvné.
Ve stejném kritickém duchu by bylo možné pokračovat. Co je však třeba vzkázat předkladatelům návrhu, kterým byl monopol PVZP zaveden je, aby příště ve své argumentaci nelhali. Jako důvod jeho zavedení totiž uváděli, že „při současném historickém schodku státního rozpočtu a očekávané záporné bilanci výsledku hospodaření zdravotních pojišťoven je třeba u Pojišťovny VZP, a.s. v této mimořádné době vyzdvihnout fakt, že je vlastněna veřejnoprávní VZP ČR, která je jako největší zdravotní pojišťovna klíčová pro finanční stabilitu a tudíž zisky z její činnosti končí ve formě dividend zpět ve VZP ČR, která je součástí veřejného rozpočtu. Výsledkem této změny bude tedy nejen zlepšení současného stavu zdravotní péče smluvně pojištěných cizinců v České republice a eliminace možných dluhů poskytovatelů zdravotních služeb za jejich zdravotní péči, ale také podpora subjektu veřejného rozpočtu České republiky.“
A jaká je skutečnost? Pojistné za povinné komplexní zdravotní pojištění je ve značné míře použito na zajištění závazků PVZP u zajišťoven, tedy mimo ČR, a výnosy z něj slouží v první řadě k financování činnosti PVZP jako celku. Bylo-li cílem finančně posílit veřejné zdravotní pojištění, Pak ne prostřednictvím hrubého porušování závazků ČR, ale přenosem daného pojištění do systému veřejného zdravotního pojištění s vyřešením problému tzv. „zdravotní turistiky“ a špatné platební morálky řady cizinců, které doposud byly hlavním argumentem bránícím takovému převodu.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Dominik Štros
Nechme se tedy překvapit, jak bude projednávání senátního návrhu na odstranění monopolu PVZP pokračovat a do jaké míry bude mít nesouhlas všech čtyř ministerstev, tedy ministerstva vnitra, zdravotnictví, financí a spravedlnosti, i odborné veřejnosti s pokračováním tohoto monopolu vliv na konečnou podobu legislativní změny. Stále totiž čelíme hrozbě sankce ze strany Evropské komise za porušování závazků vůči EU, jejíž realizace by poškodila, bohužel, ne hlavní aktéry, ale ČR jako celek.
Mohlo by vás zajímat: ČBA Hypomonitor: Banky loni poskytly hypotéky za 197 miliard
Aktualizace
Vzhledem k závažnosti prohlášení PVZP doplnil rovněž i Vladimír Přikryl svoji aktuální reakci: „Názor PVZP na kritický článek je očekávaný. Žádný konkrétní důkaz opaku, pouze obhajoba svých nejskvělejších produktů a postupů a vyhrožování a zastrašováni advokáty, které si pojišťovna umí zaplatit. Stále stejná rétorika. Kdo by se divil tomu, že PVZP už není členem České asociace pojišťoven. Mrzí mě, že jsem stál u zrodu této pojišťovny, ale nemohl jsem tušit, kam to povede," reagoval na prohlášení PVZP Vladimír Přikryl.
PhDr. Vladimír Přikryl
Ministerstvo financí ČR
Komentáře
Přidat komentář