Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Jako zákon č. 527/2020 Sb. byla přijata novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jejímž cílem je transponovat tzv. „5. AML směrnici“ do českého právního řádu a zohlednit doporučení hodnocení ČR výborem MONEYVAL ve věci implementace doporučení FATF, které proběhlo v roce 2018. Novela komplexně reviduje problematiku AML/CFT např. prostřednictvím rozšíření okruhu povinných osob, zpřesnění procesu identifikace a kontroly klienta či výrazného zvýšení sankcí. Na tuto novelu neoddělitelně navazuje i nový zákon o evidenci skutečných majitelů, u kterého však nebyl v roce 2020 ukončen legislativní proces.
Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu a dalších předpisů
Novelizace zákona o podnikání na kapitálovém trhu provedená zákonem č. 119/2020 Sb. implementovala nové právní předpisy EU. Přinesla změnu devíti zákonů v oblasti kapitálového trhu, přičemž pro pojišťovny byly klíčové úpravy v zákoně o doplňkovém penzijním pojištění a také v zákoně o pojišťovnictví, kde se mění výpočet koeficientu volatility a posilují se pravomoci evropského orgánu EIOPA. V oblasti distribuce pojištění se mění částky pojistného krytí pro povinné pojištění zprostředkovatelů pojištění.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Novela zákona o distribuci pojištění a zajištění
V roce 2020 byly přijaty dvě novely zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. První z nich (provedená zákonem č. 119/2020 Sb.) obsahuje mj. změnu § 4 (flotilové pojištění) zachovávající současné možnosti poskytování flotilového pojištění na trhu zejména u produktů bank. Pojišťovnám vznikla nová povinnost – reportovat o takto nabízeném pojištění, přičemž formu, rozsah, způsob a lhůty předávání údajů stanoví vyhláška ČNB. V této souvislosti byl publikován dohledový benchmark ČNB č. 1/2020 k některým povinnostem pojišťovny a pojistníka při nabízení možnosti stát se pojištěným. Druhá novela byla provedena zákonem č. 524/2020 Sb. Především v reakci na omezení vyplývající z opatření proti šíření koronaviru, která mj. neumožňovala pořádat odborné zkoušky, byla novelou prodloužena o šest měsíců lhůta k prokázání všeobecných znalostí a k vykonání odborných zkoušek. Současně byla prodloužena také platnost oprávnění k podnikání samostatným zprostředkovatelům zapsaným do registru ČNB k 1. lednu 2019. Touto novelou bylo zajištěno, že pojišťovací zprostředkovatelé budou mít po delší dobu možnost vykonávat podnikatelskou činnost v oblasti distribuce pojištění a zajištění, neboť včasné splnění nových zákonných podmínek nebylo pro řadu z nich z objektivních důvodů možné.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Pavel Nepala
Významné legislativní návrhy s dopadem na pojišťovnictví projednávané roku 2020, u nichž nebyl v roce 2020 dokončen legislativní proces:
Návrh na rozšíření působnosti finančního arbitra (sněmovní tisk 1026) Poslanec Nacher inicioval návrh směřující k rozšíření působnosti finančního arbitra na oblast neživotního pojištění a zároveň rozšíření okruhu aktivně legitimovaných osob i na osoby poškozené. V případě přijetí tohoto návrhu by tedy měl finanční arbitr rozhodovat také o extrémně složitých případech spadajících do neživotního pojištění, které jsou svou povahou zcela odlišné od sporů z životního pojištění a vyžadují velmi odborná a pokročilá znalecká posouzení. Pro něco takového však finanční arbitr nemá odpovídající odborné, personální, časové ani finanční zázemí. Rozšíření jeho výlučných kompetencí by navíc vedlo ke ztrátě oprávnění pro Kancelář ombudsmana ČAP. Vláda přijala k návrhu souhlasné stanovisko, k dalšímu posunu v legislativním procesu již nedošlo.
Návrh na odnětí daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění (sněmovní tisk 882)
Návrh poslance Nachera cílí na zrušení daňových výhod produktu soukromého životního pojištění, a jde tedy proti vládní koncepci rozvoje kapitálového trhu předložené ve sněmovním tisku 993. Tento návrh nebyl ve sledovaném období přijat, a jelikož by měl být projednán až v návaznosti na výsledek hlasování o sněmovním tisku 993, nelze očekávat, že by došlo k projednání v aktuálním volebním období.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (sněmovní tisk 1150)
Jako sněmovní tisk 1150 je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednáván vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Ten je implementačním předpisem ke směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU, neboť tuzemský právní řád nedisponuje žádnou specifickou úpravou pro oznamovatele. Cílem návrhu je tedy zajistit oznamovatelům protiprávního jednání záruky, že nebudou nijak sankcionováni, a také má být prevencí protiprávního jednání obecně.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Zákon o PEPP
V průběhu roku 2020 byl do legislativního procesu rozeslán návrh zákona o PEPP, jehož cílem je adaptace českého právního řádu na nařízení (EU) 2019/1238, o PEPP. Adaptace přímo použitelného předpisu EU do českého právního řádu je dle zákonodárce nezbytná pro fungování nařízení v praxi, a to zejména v oblasti přestupků, práv a povinností poskytovatelů, distributorů a účastníků PEPP a v neposlední řadě některých diskrečních oprávnění. Nejvýznamnější problémy návrhu se týkaly odborné způsobilosti, kde nejsou jasně dána kritéria, která se použijí pro hodnocení znalostí a schopností fyzických osob poskytujících poradenství vztahující se k produktům PEPP, či nevhodnosti způsobu stanovení přestupků, který staví dozorované subjekty do nejisté situace. Omezujícím faktorem k úspěšnému rozšíření nabídky PEPP je také velmi striktní zastropování nákladů.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů EU týkajících se Unie kapitálových trhů
Návrh projednávaný jako sněmovní tisk 1117 je implementačním předpisem a cílí především na úpravu obezřetnostních pravidel pro obchodníky s cennými papíry, úpravu přeshraničního nabízení investičních fondů nebo podporu trhů pro růst malých a středních podniků. Dále má tento návrh upravovat pro pojišťovny podstatné povinnosti zaváděné legislativou v oblasti tzv. „udržitelných financí“, což je oblast dosud českým právním řádem neupravená. Implementuje tak např. nařízení (EU) 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb. Novela přináší změny rovněž v oblasti pojišťovnictví, když implementuje např. změny směrnice (EU) 2009/138/ES, o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), provedené směrnicí (EU) 2019/2177, či změny směrnice o distribuci pojištění. Cílem je také posílení spolupráce jednotlivých orgánů dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami, které vykonávají nebo mají v úmyslu vykonávat činnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva usazení (zřízení pobočky). Dále návrh zpřesňuje úpravu povinnosti zachovávat mlčenlivost a nově zavádí povinnost ČNB publikovat pravomocná rozhodnutí o uloženém správním trestu tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu
Tento návrh, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako sněmovní tisk 993, obsahuje novelu řady zákonů a má implementační povahu. Mění např. zákon o doplňkovém penzijním spoření, zákon o dluhopisech či zákon o daních z příjmů. Návrh zavádí nový produkt na finančním trhu pro tvorbu rezerv na stáří (účet dlouhodobých investic) a výslovně počítá s daňovou podporou produktů zajištění na stáří, mj. i soukromého životního pojištění. Dále v rámci novely exekučního řádu rozšiřuje povinnost exekutorů využívat formát XML při komunikaci s veškerými finančními institucemi, tedy i pojišťovnami.
Návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád (sněmovní tisk 320)
Poslanecký návrh, který byl rozeslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR již koncem roku 2018, si klade za cíl posílit procesní postavení správních orgánů, které rozhodují v soukromoprávních věcech, v navazujícím řízení před soudem podle části V občanského soudního řádu tím, že je činí řádnými účastníky takového řízení. Poté co v roce 2019 prošel návrh prvním čtením, zůstal dlouhé měsíce na stole Ústavněprávního výboru. Návrh je stále před druhým čtením a neočekává se, že bude projednán do konce volebního období.
Návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád – exekutorský balík (sněmovní tisk 545)
Původní vládní návrh směřoval zejména k zavedení koncentrace exekucí u jednoho exekutora, povinné zálohy při zahájení exekuce a dalších záloh po třech letech v případě marné exekuce, pokud si věřitel přeje v exekuci pokračovat. K tomuto návrhu přibyl rekordní počet pozměňovacích návrhů, včetně návrhů na zavedení teritoriality exekucí, návrhu na odpuštění příslušenství u bagatelních dluhů („milostivé léto“), zavedení institutu chráněného účtu, omezení mobiliárních exekucí či zastavení marných exekucí starších tři roky s kompenzací státu věřiteli ve výši 30 % jistiny. Projednávání návrhu zákona bylo v průběhu druhého čtení na žádost poslanců přerušeno z důvodu nejasností v úpravě povinných záloh. Projednávání tohoto návrhu bylo několikrát přerušeno jak na Ústavněprávním výboru, tak přímo ve druhém čtení, které pokračovalo teprve na podzim 2020. ČAP v této souvislosti zpracovala a prosazovala pozměňovací návrh, který ruší povinné hrazení záloh za zahájení exekuce, ale ponechává povinné zálohy pro pokračování v doposud marné exekuci po třech a šesti letech. Projednávání návrhu nebylo v roce 2020 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ukončeno.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí
Návrh zákona o lobbování a změnového zákona (sněmovní tisk 565 a 566)
Již v roce 2018 byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o lobbování a doprovodného zákona, jejichž cílem je upravit podmínky lobbování cestou zavedení definice lobbování, lobbisty a lobbované osoby tak, aby byl zahrnut co nejširší okruh osob, které ovlivňují legislativní proces. Hlavním nástrojem má být zavedení registru transparentnosti jako informačního systému veřejné správy, v němž budou evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Vláda návrh zákona schválila už v létě 2019 a v prosinci 2020 prošel prvním čtením. Další projednávání pokračuje v roce 2021.
Návrh zákona o hromadném řízení (sněmovní tisk 775)
Návrh zákona cílí na zavedení komplexní a ucelené právní úpravy procesního nástroje, který umožní společné vymáhání stejných či obdobných nároků v jediném soudním řízení. Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byly vedeny diskuze ohledně vhodnosti principů opt-in a opt-out a zvažovala se jejich modifikace, vyloučení zveřejňování vnitřních citlivých informací žalobce či vyloučení právní úpravy odměny žalobce. Návrh zákona nebyl do konce roku 2020 projednán ani v prvním čtení a lze očekávat, že projednávání nebude do konce volebního období ukončeno.
Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (sněmovní tisk 886)
Návrh nového zákona o evidenci skutečných majitelů implementuje některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle tzv. „5. AML směrnice“. Z té plyne mj. požadavek na veřejnost některých údajů o skutečných majitelích, zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci či stanovení efektivních sankcí za nesplnění určitých povinností. Dosavadní právní úprava obsažená v § 118b a násl. rejstříkového zákona těmto požadavkům neodpovídá. Jelikož bylo třeba provést k naplnění cílů stanovených 5. AML směrnicí více komplexních legislativních a systémových změn, bylo přistoupeno k přípravě zcela nového zákona, který byl přijat na počátku roku 2021 jako „zákon č. 37/2021 Sb.“
Mohlo by vás zajímat: Fúze pojišťoven UNIQA a AXA byla završena
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (sněmovní tisk 765) – DEPO
V rámci tohoto návrhu se oblasti pojišťovnictví dotkla dvě zásadní témata. ČAP využila tento zákon jako nosič pro odklad plánovaného ukončení zápisu rodných čísel do občanského průkazu, což je prvním krokem k zamýšlenému odstranění používání rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru osoby, který byl mj. obsahem návrhu novely zákona o občanských průkazech. Protože ale neexistuje žádné promyšlené a ucelené řešení, které by používání rodného čísla nahradilo, byl předložen a přijat pozměňovací návrh k oběma zmíněným předpisům, jehož cílem bylo oddálení ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu o dva roky. Schválením těchto návrhů, ke kterému však během roku 2020 nedošlo, bude přistoupeno k odstranění údaje o rodném čísle z občanského průkazu až k 1. lednu 2023. Druhým tématem byl elektronický záznam o dopravní nehodě. Vzhledem k právní nejistotě ohledně výkladu ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, které popisuje náležitosti záznamu o dopravní nehodě, byl předložen pozměňovací návrh upřesňující, že záznam lze pořídit také v elektronické formě. Tato změna usnadní pojišťovnám rozhodování, zda vyvíjet elektronické formy škodního hlášení. Projednávání tohoto tisku pokračovalo v roce 2021. Oba zmíněné pozměňovací návrhy se těšily široké podpoře v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
Mohlo by vás zajímat: Zdraví na pracovišti. Jaká je aktuální situace?
Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích (sněmovní tisk 374) – odtahy na dálnicích
Návrh, který byl do legislativního procesu předložen již v roce 2019, se zpočátku nejevil jako významně problematický. To změnil pozměňovací návrh poslance Kotta, jehož cílem je uložení zákazu Policii ČR pověřit odtahem majitele nabouraného či porouchaného vozidla, které na dálnici označí jako překážku v provozu (což musí vždy). Namísto toho by povinnost zajistit odtah takového vozidla měl správce komunikace, což by mohlo způsobit monopolizaci odtahů na dálnicích. Z toho důvodu byl návrh ze třetího čtení vrácen do druhého a podařilo se prosadit výsledné řešení, které splňuje požadavky na efektivnost a transparentnost. Těmito kroky však došlo k významnému zpomalení legislativního procesu, který tak nebyl do konce roku 2020 stále ukončen. Dále se ČAP zabývala následujícími návrhy zákonů:
- návrhem novely antidiskriminačního zákona – snaha o zavedení tzv. „veřejné žaloby v oblasti diskriminace“;
- návrhem věcného záměru zákona o účetnictví – ukotvení zákonného rámce za účelem zvýšení právní jistoty účetních jednotek a zjednodušení interpretace prováděcích vyhlášek;
- návrhem novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích – odstranění problémů souvisejících se zápisem změny vlastníka vozidla v případě, kdy jedna ze stran neposkytne potřebnou součinnost;
- návrhem novely prováděcí vyhlášky k zákonu o silniční dopravě – požadavek na rozšíření ustanovení o taxi o povinnost označovat vozidla jako taxi také pro společnosti typu Liftago, Uber apod.;
- návrhem zákona na zrušení soudních exekutorů;
- návrhem prováděcích vyhlášek k zákonu o znalcích – minimální limity povinného pojištění znalců a doplnění seznamu znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů o posuzování nemateriální újmy na zdraví.
Komentáře
Přidat komentář