Úvodem je třeba vyložit, že směrnicí k povodním se rozumí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Jejím účelem je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi ve Společenství. Jelikož tato směrnice je pro pojistitele značně důležitá, zvláště z hlediska prevence, je účelné si připomenout, že vymezuje rovněž některé klíčové pojmy.
V Čl. 2 odst. 1 se povodní rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobené kanalizačními systémy. V Čl. 2 odst. 2 se povodňové riziko definuje jako kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká je úspěšnost odborných zkoušek za 2Q 2020?
Základní pohled IE na směrnici
IE zdůrazňuje, že by ráda viděla, aby směrnice k povodním po členským státech EU požadovala přijetí opatření k povzbuzení sjednávání pojištění pro případ povodně. Stejně tak by IE uvítala, kdyby se působnost směrnice rozšířila nad rámec povodní způsobených řekami a některé pojmy se vyjasnily či upřesnily. IE dále uvádí, že obzvláště v oblastech náchylných k povodním mají klíčový význam jasné a komplexní využívání půdy a stavební zákony a jejich vynucování, stejně jako shromažďování cenných údajů o povodňových rizicích, a to na základě výše uvedené směrnice.
Dopady povodní
K prohlášení IE je připojena příloha, v níž jsou uvedena základní fakta o povodních v Evropě v uplynulém období a v níž jsou specifikována některá stanoviska evropských pojistitelů a zajistitelů. O tvrzení, že povodně jsou v Evropě poměrně časté a že v mnoha jejích oblastech způsobují závažné nejen materiální škody, asi nikdo nepochybuje. Nicméně je třeba si připomenout rozsah způsobených škod. Ve třech po sobě jdoucích dekádách od roku 1988 do roku 2018 připadala třetina všech škod způsobených v Evropě přírodními katastrofami na hydrologické škody, resp. škody způsobené srážkami. Tyto škody byly vyčísleny na 177 mld. USD či 157 mld. EUR. Jen 5 největších povodní vyvolalo ve sledovaném období škody v odhadované výši 52,4 mld. USD.
Mohlo by vás zajímat: Budou pojišťovny v USA krýt covid-19 během natáčení filmů?
IE potvrzuje, že pojistitelé nesou značnou finanční zátěž, pokud jde o náhradu škod způsobených povodněmi a záplavami. Například v roce 2002, kdy došlo k rozsáhlým povodním podél Dunaje a Labe, vyplatili na pojistných plněních 6,9 mld. USD. Kromě toho pojistitelé využívají svých odborných znalostí v řízení rizik a jsou aktivní ve zvyšování povědomí o tomto riziku a usilují o jeho redukci.
Nicméně IE konstatuje, že povodňové riziko roste. Globální oteplování vede ke změnám klimatu, extrémním povětrnostním událostem a mimo jiné ke zvyšování hladiny moří. V příštích dekádách je nutno podle IE počítat s častějšími a závažnějšími povodněmi. V této souvislosti IE upozorňuje, že rozdíl mezi celkovými ekonomickými škodami a pojištěnými škodami zůstává značný. V období 1988 – 2018 činil podíl pojištěných škod na celkových ekonomických škodách v Evropě způsobených povodněmi toliko 27 %, přičemž rozdíly mezi jednotlivými státy EU jsou markantní.
IE naprosto správně zdůrazňuje, že pojištění, resp. výplata pojistných plnění, není a nemůže být náhradou za adaptační opatření a opatření ke zmírňování rizik. Musí existovat politický rámec, který zajistí aktivní zapojení státních institucí a soukromých zainteresovaných osob do oblasti řízení povodňových rizik.
Mohlo by vás zajímat: Globální ekonomický výhled: Koronavirus opět na scéně
Pozitivní účinky směrnice a její nutná vylepšení
Evropské pojišťovnictví bylo vždy podle IE úzce zapojeno do problematiky povodní a zvláště pak do přípravy zmíněné směrnice k povodním. Tato směrnice měla nesporně pozitivní vliv na připravenost Evropy na rostoucí nebezpečí povodní, a to zvláště pokud jde o zvyšování povědomí o tomto riziku a jeho redukci.
V návaznosti na výše uvedený základní pohled IE na směrnici k povodním je účelné specifikovat, že podle IE by měla být rozšířena působnost směrnice nad rámec povodní způsobených řekami. Konkrétně IE doporučuje zahrnout povodně vyvolané přívalovým deštěm a vysokými bouřkovými vlnami. Podobně by měly být vzaty v úvahu i malé řeky a potoky. IE navíc doporučuje, aby byla zavedena hranice, nad níž musejí být povodně modelovány. Tato hranice by měla být kalibrována podle počtu osob, které mohou být zasaženy povodněmi.
[19035/]
Některé pojmy ve směrnici prý vyžadují vysvětlení či zpřesnění. Jde například o „časté povodně“ nebo „extrémní povodně“. Jejich definování by usnadnilo srovnávání mezi regiony. Je nutné též vyjasnit, co by mělo být zahrnuto do modelování povodňového rizika. Nyní není například zřejmé, zda by do tohoto modelování měly být začleněny i kanalizační systémy.
Řízení povodňového rizika je podle IE ovšem spojeno s realizací širších strategií ohledně adaptace na dopady klimatických změn. Ty musejí zahrnout modernizace a zlepšování infrastruktury, jasné a komplexní využití půdy a odpovídající stavební zákony. Například ve Francii je zákonem zakázáno stavět v červených zónách, které jsou vyznačeny na mapách povodňového rizika. Podle IE je rovněž nanejvýš důležité, aby pojistitelé měli přístup k cenným údajům o povodňovém riziku, které jsou shromažďovány členskými státy EU na základě směrnice k povodním. Například sdílení údajů pojistitelů s obecními úřady v Dánsku, Francii a Norsku podpořilo nesporně odolnost vůči klimatickým změnám tím, že politikové dostali přesné údaje k rozhodování o veřejných investicích za účelem posílení prevence.
Komentáře
Přidat komentář