Pojistný obzor je k přečtení ZDE
S ohledem na fakt, že dne 22. března 2021 vyšlo v Úředním věstníku EU nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/473 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na sdělení informací, na náklady a poplatky zahrnované do maximální výše nákladů a na techniky snižování rizik v souvislosti s PEPP (dále jen „nařízení 2021/473“), a které je oním aktem, od něhož se účinnost nařízení o PEPP odvíjí, již nyní víme, že nařízení o PEPP nabude účinnosti dne 22. března 2022.
Podle Evropské komise brání roztříštěnost evropského trhu poskytovatelům osobních penzijních produktů v maximalizaci diverzifikace rizik i zavádění inovací a úspor z rozsahu. Cílem nařízení o PEPP je tak podle Evropské komise položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku. Nařízení o PEPP má též pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a nasměrovat kapitál k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Vzhledem k tomu, že není možné zasahovat do organizace národních penzijních systémů, nařízení o PEPP nenahrazuje ani neharmonizuje stávající vnitrostátní penzijní systémy, nýbrž jednotlivcům umožňuje využít nabídku nového dobrovolného rámce pro soukromé penzijní produkty různého typu podle jejich poskytovatele z různých sektorů finančního trhu. V daném případě se tedy jedná o alternativu na bázi dobrovolné nabídky i dobrovolného účastenství, která bude existovat vedle stávajících možností zabezpečení na stáří, tedy bez jakékoliv vazby na systém důchodového pojištění (tzv. „1. pilíř“). Současně má zajistit vysokou ochranu prostředků účastníků s ohledem na základní vlastnosti zaváděného produktu. PEPP bude moci být nabízen širokou škálou finančních institucí[1], jako jsou např. pojišťovny, banky nebo investiční společnosti, přičemž PEPP může být svojí povahou pojistný produkt, vklad nebo investiční produkt. České penzijní společnosti však tento produkt nabízet nebudou, neboť české doplňkové penzijní spoření není harmonizováno evropským právem. PEPP bude alternativou k penzijnímu připojištění se státním příspěvkem a doplňkovému penzijnímu spoření a lze ho považovat za součást tuzemského tzv. „3. penzijního pilíře“.
Nařízení o PEPP harmonizuje soubor základních vlastností produktu, a to např. z hlediska minimálního obsahu smluv, investiční politiky, změny poskytovatele či přeshraničního poskytování a přenositelnosti, přičemž obsahuje několik diskrecí, např. v oblasti akumulační fáze, výplatní fáze, poplatků či poskytování informací. V případě PEPP budou moci jeho poskytovatelé nabídnout až šest investičních možností, včetně tzv. „základního PEPP“, který představuje standardní investiční možnost. Všechny investiční možnosti navrhnou poskytovatelé PEPP na základě záruky nebo techniky snižování rizik. Pro základní PEPP bude dána poskytovateli povinnost vypracovat samostatné tzv. „PEPP KID“, jež představuje klíčové předsmluvní informace. U nabízených alternativních investičních možností bude záležet na rozsahu informací, kdy poskytovatel vypracuje buď samostatné PEPP KID pro každou alternativní investiční možnost, nebo všeobecné PEPP KID, obsahující alespoň obecný popis alternativních investičních možností spolu s informací o tom, kde lze nalézt podrobnější předsmluvní informace. Co se týče možných forem vyplácení dávek, pak podle povahy produktu a smlouvy s účastníkem se bude jednat o jednorázovou výplatu, postupné čerpání, rentu či jejich kombinaci.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Pavel Nepala
S ohledem na svou přenositelnost by PEPP mohl být atraktivní zejména pro ty, kteří během pracovní kariéry několikrát mění bydliště mezi jednotlivými členskými státy EU a pro které nemusí být snadné opakovaně se přizpůsobovat místním pravidlům týkajícím se produktů určených k zabezpečení na stáří, např. v oblasti daňových zvýhodnění. Z tohoto důvodu nařízení o PEPP počítá s tím, že poskytovatel vždy otevře tzv. „podúčet“ právě pro ten členský stát, kde má účastník momentálně výdělečnou činnost, a u takto oddělené části prostředků bude sledovat splnění podmínek, které se v daném členském státě vyžadují. Pokud to v daný moment nebude schopen poskytovatel zabezpečit, nařízení o PEPP upravuje postup převedení prostředků účastníka k jinému poskytovateli PEPP. Otázkou pak zůstává, nakolik může tato povinnost z důvodu značné administrativní a finanční zátěže negativně ovlivnit volnou soutěž mezi poskytovateli PEPP v neprospěch menších subjektů.
Pro ilustraci lze uvést příklad: V ČR jsou podmínky pro daňové zvýhodnění produktů určených k zabezpečení na stáří nastaveny podle pravidla 60 + 60, což znamená, že doba účasti musí trvat nejméně pět let (60 měsíců) a účastník může prostředky vybrat nejdříve po dosažení věku 60 let. Jiné členské státy však mohou mít tyto podmínky nastaveny odlišným způsobem. Pokud účastník pracuje několik let v ČR a následně několik let v Rakousku, budou se mu prostředky, které naspořil nebo investoval během práce v ČR, připisovat na český podúčet PEPP a prostředky, které naspořil nebo investoval během práce v Rakousku, na rakouský podúčet PEPP, přičemž u každého z těchto podúčtů se bude odděleně sledovat splnění místních podmínek pro daňové zvýhodnění. Většina práv a povinností týkajících se PEPP je upravena nařízením o PEPP a jeho prováděcími předpisy, které budou přímo použitelné. Některé dílčí otázky, jako např. určení dohledového orgánu, stanovení sankcí nebo některé doplňkové informační povinnosti, však bylo nutné upravit v tuzemské legislativě prostřednictvím návrhu zákona o PEPP a o změně souvisejících zákonů (zákon o PEPP), který vláda schválila na svém jednání dne 18. ledna 2021 a který čeká v Poslanecké sněmovně na projednání v prvním čtení (sněmovní tisk 1145).
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Akty v přenesené pravomoci
Nařízení o PEPP zmocňuje Evropskou komisi v řadě oblastí k vydání aktů v přenesené pravomoci, které mají dopad na konečnou podobu PEPP. Těmito akty v přenesené pravomoci jsou již výše uvedené nařízení 2021/473 a dále dvě níže uvedená nařízení:
- nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/895 ze dne 24. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o zasahování do produktů (dále jen „nařízení 2021/895“);
- nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/896 ze dne 24. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 s ohledem na dodatečné informace pro účely sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu (dále jen „nařízení 2021/896“).
V souladu s nařízením o PEPP je cílem regulačních technických norem stanovených v nařízení 2021/473 dosáhnout zajištění toho, aby (potenciální) účastníci dostávali klíčové informace o PEPP ve srozumitelné a snadno čitelné podobě (a to i v digitální formě). Tyto pro účastníky podstatné informace by měly být poskytovány jednotným způsobem, jenž usnadní mj. i srovnatelnost investičních možností – v tomto případě se jedná o srovnatelnost (je-li možná) produktů PEPP a strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou a dále o srovnatelnost různých investičních možností PEPP. Dalšími cíli je zajištění toho, aby rizika a možné výnosy PEPP byly vždy uváděny přesným, pravdivým, srozumitelným, a nikoli zavádějícím způsobem; dále umožnění účastníkům PEPP snadno sledovat vývoj jejich úspor (zejména pak porovnávání úspor s poskytnutými předsmluvními informacemi za účelem případné změny vybrané investiční možnosti) a v neposlední řadě upřesnění způsobu prezentace nákladů a poplatků.
Mohlo by vás zajímat: Spory kolem Nord Stream 2 zažehnány. Vrátí se pojišťovny?
Předmětem nařízení 2021/895 je doplnění nařízení o PEPP o kritéria a faktory, které orgán EIOPA použije při určování toho, kdy existuje vážná obava o ochranu účastníků PEPP, a tedy zda je jeho zásah ve vztahu ke konkrétnímu produktu PEPP oprávněný. Tato kritéria a faktory vycházejí z dlouhodobé důchodové povahy produktu a dále upřesňují, co představuje hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému EU.
Obsahem posledního z uvedených nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci, tedy nařízení 2021/896, je upřesnění dodatečných informací uvedených v čl. 40 nařízení o PEPP, a to vzhledem ke skutečnosti, že na poskytovatele PEPP se vztahuje řada unijních i vnitrostátních odvětvových právních předpisů v oblasti finančních služeb, včetně odpovídajících odvětvových požadavků na oznamování příslušným orgánům (příp. evropským orgánům dohledu). V tomto kontextu je nezbytné zaujmout standardizovaný přístup k informacím poskytovaným pro účely dohledu (nad rámec informací poskytovaných podle příslušného sektorového práva).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
V konkrétní rovině zahrnují dodatečné informace uvedené v čl. 40 např.: popis systému řízení rizik poskytovatele PEPP, v rámci něhož jsou řízena rizika vyplývající z produktů PEPP, včetně jeho správy; dále popis podnikatelské činnosti provozované poskytovatelem PEPP ve vztahu k odvětví, v němž působí, který zahrnuje popis druhu uskutečněných investic a jejich správy, zda jsou investice aktivní nebo pasivní, zda jsou nabízeny záruky, uplatňování technik zmírňování rizika, velikost z hlediska příspěvků a hodnoty aktiv a seznam obsahující domovský členský stát a všechny hostitelské členské státy poskytovatele PEPP; informace o tom, jaké zdokumentované strategie řešení příslušných rizik mají mít poskytovatelé PEPP zavedeny; v relevantních případech informace o zásadách oceňování používaných pro účely solventnosti; informace o kapitálové struktuře poskytovatele PEPP, včetně kapitálových poměrů a výše finanční páky, apod. Smyslem výše uvedených nařízení v přenesené pravomoci je upřesnit doplňkové prvky režimu PEPP, které nepředstavují strategická ani politická rozhodnutí ani volby. Doplňují rámec politiky stanovený v nařízení o PEPP o další podrobnosti a objasnění v oblastech, na které se vztahují jednotlivá zmocnění.
Návrh zákona o PEPP
Cílem návrhu zákona o PEPP je nezbytná adaptace právního řádu ČR na předmětné nařízení o PEPP, které je sice závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, zároveň však umožňuje jednotlivým členským státům v řadě otázek využít tzv. „diskreční oprávnění“ a zvolit variantu řešení, která bude nejvíce odpovídat národním podmínkám. Členské státy si především mohou určit některé podmínky související s akumulační fází či výplatní fází vnitrostátních podúčtů (tyto podmínky mohou zahrnovat zejména stanovení věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu). S tím pak souvisejí i možné daňové incentivy.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Skanzen Evropa. Nemoci eurozóny Evropská centrální banka nevyléčí
V otázce daňových motivací souvisejících s PEPP vydala Evropská komise doporučení[2], ve kterém uvedla, že by členské státy měly poskytovat daňové zvýhodnění i těm PEPP, které nebudou plnit podmínky pro daňové zvýhodnění jako ostatní systémy nebo produkty individuálního penzijního spoření v daném členském státě. V tomto kontextu je pak nutné uvést, že v rámci projednávání konečné podoby nařízení o PEPP bylo toto doporučení členskými státy silně kritizováno.
Návrh zákona oblast akumulační a výplatní fáze u PEPP výslovně neupravuje – počítá s využitím již existujícího rámce daňové podpory produktů na stáří. Za současné situace tedy PEPP bude v ČR daňově zvýhodněn tehdy, pokud bude již nyní podporovaným produktem, a tudíž bude splňovat podmínky dané zákonem o daních z příjmů pro dané produkty. Bude tedy muset být splněna i podmínka doby účasti alespoň pět let a výběr prostředků nejdříve při dosažení 60 let věku. V souvislosti s tím je však nutné si též připomenout, že Ministerstvo financí ČR navrhlo v souladu se schválenou Koncepcí rozvoje kapitálového trhu v ČR podstatné změny v úpravě daňového režimu, mj. zavedení „účtu dlouhodobých investic“ a tím rozšíření existující daňové podpory i na další produkty či zavedení sjednoceného limitu pro využití daňové výhody ve formě nezdanitelné části základu daně na částku 48 000 Kč u všech produktů spoření na stáří (viz sněmovní tisk 993). O další formě podpory, jako je tomu např. u doplňkového penzijního spoření v podobě státního příspěvku, se v případě PEPP neuvažuje. Do jaké míry tím utrpí atraktivita tohoto produktu v očích potenciálních zájemců, v tuto chvíli nelze předjímat.
Mohlo by vás zajímat: Fúze pojišťoven UNIQA a AXA byla završena
Z dalších oblastí návrh zákona upravuje např. poskytování informací souvisejících s PEPP, dohled nad poskytováním a distribuováním PEPP Českou národní bankou či také oblast správního trestání a mimosoudního řešení sporů vyplývajících z poskytování a distribuování PEPP.
Co můžeme očekávat v budoucnu?
Pět let po dni účinnosti nařízení a poté každých pět let provede Evropská komise hodnocení nařízení a po konzultaci s EIOPA a příp. i s ostatními evropskými orgány dohledu předloží Evropskému parlamentu a Radě EU zprávu o hlavních zjištěních, ke které bude příp. připojen i legislativní návrh, vyplynula-li by z provedeného hodnocení tato potřeba.
Mohlo by vás zajímat: Zdraví na pracovišti. Jaká je aktuální situace?
V návaznosti na toto hodnocení provede nejpozději po pěti letech i Ministerstvo financí ČR přezkum účinnosti nově zavedené regulace, a to za účelem zjištění jejích případných nedostatků a provedení potřebných úprav. Obsahem přezkumu účinnosti bude kromě posouzení souladu vnitrostátní právní úpravy s eventuálními změnami nařízení na úrovni EU i hodnocení zájmu o produkty PEPP na finančním trhu, a to jak ve smyslu jejich nabídky ze strany poskytovatelů, tak ve smyslu poptávky ze strany (potenciálních) účastníků. Mezi faktory, které mají potenciál ovlivnit tento zájem, patří zejména výše zmiňované nastavení podpory produktů PEPP v průběhu akumulační fáze, dále odpovídající stanovení procentního podílu poplatků a úplat nebo související administrativní zátěž pro poskytovatele PEPP. Za jeden z hlavních indikátorů tohoto zájmu lze pak považovat např. počet sjednaných smluv k PEPP. O tom, do jaké míry se PEPP na finančních trzích v budoucnu prosadí, můžeme nyní pouze spekulovat.
Názory obsažené v tomto článku vyjadřují výhradně osobní postoje a přístupy autora.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Mgr. Daniel Sejrek
Ministerstvo financí ČR
[1] a) Úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU; b) pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, které se zabývají přímým životním pojištěním podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2009/138/ES a přílohy II uvedené směrnice; c) instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí (EU) 2016/2341, jež jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny poskytovat rovněž osobní penzijní produkty a nad nimiž je podle těchto předpisů vykonáván dohled; d) investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, které vykonávají správu portfolia nebo investiční poradenství; e) investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES; f) správci alternativních investičních fondů povolení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
[2] Commission Recommendation of 29th June 2017 on the tax treatment of personal pension products, including the pan-European Personal Pension Product.
Komentáře
Přidat komentář