Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, (dále jen „zákon o znalcích“), spolu s novými prováděcími vyhláškami: a) o výkonu znalecké činnosti (dále jen „znalecká vyhláška“), b) znalečném a c) seznamu znaleckých odvětví.[1] Tím (konečně) došlo ke zrušení zastaralého a nevyhovujícího zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, včetně jeho prováděcích předpisů.[2] Zvláštní pozornost je mj. věnována i náležitostem znaleckých posudků, neboť pojišťovny jsou jejich tradičními zadavateli a jejich bezvadnost je v mnoha případech klíčová při obraně závěrů šetření pojišťoven před soudy.
Koncepce právní úpravy
Jak bylo uvedeno výše, nová právní úprava je obsažena v zákoně o znalcích a jeho prováděcích vyhláškách. Stejně jako doposud, prováděcí vyhlášky řeší především „technické a provozní“ otázky, např. podobu formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců, podobu znalecké pečeti a průkazu, způsob výkonu vstupní znalecké zkoušky a dělení jednotlivých znaleckých odvětví. Ustanovení § 39 a násl. znalecké vyhlášky nicméně nad rámec toho obsahuje i velmi detailní právní úpravu náležitostí znaleckého posudku, která se netýká jen formálních náležitostí (jako je např. podoba titulní a poslední strany znaleckého posudku), ale i řady materiálních náležitostí (včetně řádného postupu při jeho zpracování), které by běžný uživatel očekával spíše v zákoně.
Tento stav není dán ani tak záměrem zákonodárce jako spíše vývojem legislativních prací. Zákon o znalcích byl ve sbírce vyhlášen už v říjnu 2019, zatímco prováděcí vyhlášky až na konci roku 2020. Znalecká vyhláška tak do určité míry posloužila jako nosič pro doplnění ustanovení, která se nestihlo nebo nepodařilo zakomponovat přímo do znaleckého zákona.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Alena Macková
Nové členění právnických osob oprávněných k výkonu znalecké činnosti
Jednou z nejviditelnějších změn, které zákon o znalcích přináší, je dělení právnických osob oprávněných vykonávat znaleckou činnost na znalecké ústavy a znalecké kanceláře. Zatímco doposud byly všechny tyto právnické osoby označovány jako „znalecké ústavy“, nově může být znaleckým ústavem pouze „právnická osoba veřejnoprávního typu“ – typicky vysoká škola či její součást, veřejná výzkumná instituce apod. Nová kategorie znaleckých kanceláří je pak vyhrazena (soukromoprávním) obchodním korporacím – typicky společnostem s ručením omezeným.
Podmínkou zápisu znaleckého ústavu je vedle jeho veřejnoprávního charakteru i reálný výkon vědecko-výzkumné činnosti[3] v daném odvětví, dostatečné materiálně-technické zázemí, a především angažmá alespoň jednoho znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti v tomto odvětví nebo jiných osob zapojených do vědecko-výzkumné činnosti v daném odvětví. Znalec působící ve znaleckém ústavu může vedle toho nadále vykonávat i vlastní znaleckou činnost nebo činnost pro některou ze znaleckých kanceláří.
Naproti tomu znalecké kanceláře musí svou činnost vykonávat prostřednictvím alespoň dvou znalců ve stejném oboru a odvětví, přičemž tito znalci již nesmí působit samostatně ani v jiných znaleckých kancelářích. Znalecká kancelář nemusí vykonávat akademickou činnost, nicméně musí mít, stejně jako znalecký ústav, ke své činnosti dostatečné materiálně-technické vybavení.
Mohlo by vás zajímat: Máte slovo: Nižší, nebo stejná částka pro 2. stupeň invalidity
Jak vyplývá z přechodných ustanovení zákona o znalcích, znalecké ústavy (ve smyslu nového zákona o znalcích) se automaticky rekrutovaly ze znaleckých ústavů zapsaných dle dosavadní právní úpravy do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů.[4] Znalecké kanceláře naproti tomu „vznikly“ ze znaleckých ústavů zapsaných v prvním oddíle seznamu znalců.[5]
Tyto „transformované“ znalecké ústavy a znalecké kanceláře jsou povinny do konce roku 2021 prokázat Ministerstvu spravedlnosti ČR naplnění základních předpokladů pro svou činnost, zejména požadované personální obsazení. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že právní úprava nadále předpokládá, že znalecké ústavy (stejně jako to platilo doposud u znaleckých ústavů tzv. „II. typu“[6]) budou využívány především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech.
Nové členění znaleckých oborů, odvětví a specializací
Stejně jako doposud, znalecká oprávnění se dělí na obory, odvětví a specializace. Obory představují nejobecnější kategorii, která je stanovena přímo zákonem, např. obor zdravotnictví, ekonomiky a stavebnictví. Každý obor se dělí na odvětví (např. zdravotnictví se dělí do více než 120 odvětví), která jsou stanovena vyhláškou. Každý znalec[7] musí být zapsán současně v některém z oborů a odvětví. Zápis určité specializace v rámci daného odvětví je nicméně fakultativní. Pakliže si znalec specializaci zapíše, nepřinese mu to z hlediska jeho oprávnění žádné výhody, naopak tím zúží své oprávnění v rámci odvětví jen na uvedenou specializaci.
Nová právní úprava celkový počet oborů, a především odvětví podstatně navyšuje. Některé obory jsou zcela nové, např. kybernetická bezpečnost; některé vznikly z dosavadních odvětví, např. psychologie. V některých případech došlo pouze k přejmenování (terminologickému zpřesnění) názvu oboru, např. písmoznalectví se přejmenovalo na „expertizu písma“; namísto kybernetiky vznikl obor informační a komunikační technologie apod. K rušení oborů, resp. odvětví došlo jen výjimečně – zrušeno bylo např. odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Pokud jde o způsob vyhledávání v novém seznamu znalců, Ministerstvo spravedlnosti ČR zatím nespustilo nové přístupové rozhraní, které by to umožnilo. Je tedy třeba nadále vyhledávat prostřednictvím značně nevyhovujícího seznamu znalců a tlumočníků dostupného z webu justice.cz.[8]
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Výlučné postavení PVZP při pojištění cizinců není v rozporu se SFEU
Účastnický znalecký posudek a znalecký posudek zadaný soudem
Za jeden z nejpodstatnějších aspektů nové právní úpravy je třeba považovat změnu, která nakonec nenastala. V rámci příprav znaleckého zákona se totiž zvažovalo (stejně jako u příprav nového civilního řádu soudního) vypuštění pravidla zakotveného v § 127a občanského soudního řádu, tedy možnosti, aby účastníci řízení předkládali vlastní znalecké posudky o stejné „síle“, jako jsou posudky zadané soudem. Tato myšlenka byla zatím opuštěna a pojišťovny tak nadále mohou předkládat v soudních řízeních znalecké posudky, které si u znalce nechaly zpracovat samy.
Pokud jde o znalecké posudky zadávané soudem, nová právní úprava vymezuje přesněji, kdy je znalec povinen znalecký posudek zpracovat a kdy jeho zpracování může odmítnout.[9] Dle dosavadní právní úpravy mohl znalec zpracování posudku odmítnout z „vážných důvodů“, což v některých případech vedlo k průtahům, neboť znalci se pod nejrůznějšími záminkami snažili povinnosti zpracovat znalecký posudek zbavit. Vzhledem k nízkým „vyhláškovým“ odměnám, které za znalecké posudky soudy hradí (viz níže), nebyli ke zpracování posudku dostatečně motivováni. Zákon nově uvádí konkrétnější výčet důvodů, pro které může znalec zpracování posudku odmítnout. Jde především o případy, kdy mu počet ani povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňují podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas nebo mu závažné zdravotní okolnosti, rodinná situace, mimořádné či neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas. Tyto skutečnosti bude znalec povinen prokázat při odmítnutí zpracování znaleckého posudku, pakliže k tomu bude vyzván.
Pro větší transparentnost aktuální pracovní nálože konkrétních znalců je přitom zavedena povinnost evidence zpracovaných i rozpracovaných znaleckých posudků. Informace o celkových počtech zpracovaných a rozpracovaných posudků přitom bude dostupná i veřejně.
Mohlo by vás zajímat: ČAP podala stížnost k Evropské komisi kvůli monopolu na pojištění cizinců PVZP
Povinné náležitosti znaleckého posudku
Zatímco dosavadní právní úprava obsahové náležitosti znaleckých posudků téměř neřešila,[10] nová právní úprava je řeší relativně detailně, a to především v § 28 znaleckého zákona a v ustanoveních § 39–59 znalecké vyhlášky. Pokud jde o základní (materiální) náležitosti znaleckého posudku, musí být především úplný, pravdivý a přezkoumatelný a musí být zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví (tedy tzv. „lege artis“). Z hlediska struktury by se měl znalecký posudek dělit na: titulní stranu, zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr, poslední stranu a přílohy. Za užitečné pomůcky lze v tomto směru považovat ilustrativní šablonu znaleckého posudku a vzorový znalecký posudek připravené Ministerstvem spravedlnosti ČR a dostupné na webu znalci.justice.cz.
Bližší obsah těchto jednotlivých částí stanovuje znalecká vyhláška. Dle § 40 této vyhlášky tak má být např. v rámci zadání znaleckého posudku uvedena nejenom zadaná odborná otázka, ale i účel zpracování znaleckého posudku a veškeré skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít vliv na přesnost závěrů znaleckého posudku.
Mohlo by vás zajímat: Máte slovo: Jeden pojištěný, nebo celá rodina?
Pokud jde o práci se zdroji a daty, je znalec povinen ve znaleckém posudku řádně popsat svůj postup při výběru zdrojů dat, uvést výčet těchto zdrojů a uvést, jakým způsobem byla tato data zpracována či analyzována v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy. Výsledky své analýzy je pak znalec povinen odůvodnit (interpretovat) a následně provést kontrolu výše uvedeného postupu a zkoumání. Znalec je též povinen zachytit srozumitelně postup zpracování znaleckého posudku, včetně použitých metod a odůvodnění jejich výběru.
Nenápadnou, ale podstatnou změnou je povinnost, aby znalecký posudek obsahoval veškeré přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku. Tyto přílohy musí být ke znaleckému posudku trvale připojeny. Není-li to možné, musí tvořit samostatnou (nezměnitelnou) složku s vlastní titulní stranou.[11] Pokud zpracovaný znalecký posudek uvedené náležitosti nebude splňovat, může to být důvodem pro udělení pokuty až do výše 250 000 Kč. Takový znalecký posudek by taktéž mohl být ze strany soudu považován za „nepoužitelný“ pro účely soudního řízení.
Odpovědnost znalce a jeho pojištění
Nový zákon o znalcích nově výslovně řeší otázky civilněprávní odpovědnosti znalce za výkon své činnosti. Dle § 21 znaleckého zákona je znalec objektivně odpovědný za „veškerou újmu, kterou způsobí v souvislosti s výkonem znalecké činnosti“. Použitý pojem „újma“ přitom implikuje (je otázkou, zda záměrně) odpovědnost nejenom za majetkovou škodu, ale i nemajetkovou újmu (tedy např. v podobě zásahu do osobnosti a pověsti). Znalec se může ze své odpovědnosti liberovat, pakliže prokáže, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možné požadovat.
Dle § 22 musí být znalec po celou dobu své činnosti pojištěn tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které může způsobit (a lze je v rozumné míře předpokládat). Minimální limit pojistného plnění přitom musí činit 1 mil. Kč pro znalce a 5 mil. Kč pro znalecké ústavy a kanceláře.
Mohlo by vás zajímat: Společnost LIMMIT vstupuje do STAR INSURANCE GROUP
Odměna znalců
Velmi ožehavým tématem při přípravě nové znalecké legislativy byla otázka odměňování znalců – a to celkem oprávněně, neboť dosavadní vyhlášková odměna (ve výši od 100 Kč do 350 Kč za hodinu práce) naprosto neodpovídala ekonomické realitě dneška ani požadavkům na odbornost znalců. K navýšení vyhláškové odměny však (bohužel) došlo pouze symbolicky, a to na částku od 300 Kč do 450 Kč za hodinu práce.[12] Nadále je tak udržován stav, kdy jsou znalci motivováni zpracovávat znalecké posudky především pro soukromé osoby, se kterými si mohou domluvit libovolnou smluvní odměnu, a zcela minimálně pro orgány veřejné správy (tedy především soudy).
Nízká odměna může v kombinaci s vyššími požadavky na činnost znalců přitom vést k odchodu znalců z této profese, což může ohrozit mj. i fungování justice. Zvláště v některých oborech je už dnes velmi obtížné najít kvalitní znalce s potřebnou volnou kapacitou (typicky ve zdravotnictví, stavebnictví nebo informačních technologiích). Lze tedy jen doufat, že dosavadní přístup k výši znalečného bude ještě přehodnocen.
Mohlo by vás zajímat: Švýcarsko: Největší obavy jsou z polarizace společnosti
Další změny
Jak vyplývá už jenom z výše uvedeného, nový znalecký zákon přináší do znaleckého práva zcela fundamentální změny. Jejich úplný výčet zdaleka přesahuje možnosti tohoto článku. Další vybrané změny tak uvádíme už jen ve zkratce:
- Statní správa znalců přešla nově téměř výhradně do rukou Ministerstva spravedlnosti ČR (na úkor krajských soudů). Ministerstvo spravedlnosti ČR tak rozhoduje o zápisu znalců do seznamu znalců, spravuje seznam znalců a evidencí posudků, vykonává dohled nad činností znalců, ukládá pokuty za přestupky apod.
- Na zápis do seznamu znalců je nově právní nárok, pakliže uchazeč splní veškeré zákonem stanovené podmínky. — Evidence posudků je nově vedena pouze elektronicky.
- Je stanovena nová koncepce znalecké zkoušky. Žadatelé musí nejprve složit obecnou písemnou část zkoušky z oblasti právních předpisů regulujících znaleckou činnost. Zvláštní část má formu ústního pohovoru před zkušební komisí, při kterém žadatel zpravidla obhajuje zkušební znalecký posudek ve zvoleném oboru a odvětví.
- Osoby vykonávající znaleckou činnost mohou být nově odpovědné přibližně za 15 typů přestupků, např. za nedodržení evidenčních povinností, nesplnění obsahových náležitostí znaleckého posudku a nesprávné vyúčtování odměny. Sankce se dle závažnosti dělí do skupin, ve kterých mohou být uloženy pokuty do 75 000 Kč, 250 000 Kč a 500 000 Kč.
Závěrečné hodnocení
Pokud jde o celkové hodnocení výše uvedených změn, považujeme v první řadě za pozitivní nastavení vyššího standardu kvality činnosti a výstupů znalců. Spíše neutrálně se stavíme ke zpřísnění regulatorních podmínek činnosti znalců. V rámci znalecké činnosti bylo nepochybně třeba nastavit větší řád. Na druhou stranu je otázkou, zda nové povinnosti nezatíží znalce nad rámec nezbytně nutného, což jim ve výsledku bude brát čas a energii na přípravu kvalitních znaleckých posudků. Negativně pak hodnotíme pokračování v nesystémovém nastavení odměňování znalců.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Partner
HAVEL & PARTNERS
Mgr. Adam Forst
Vedoucí advokát
HAVEL & PARTNERS
[1] Jde konkrétně o vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, č. 504/2020 Sb., o znalečném, a č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.
[2] Zejména vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
[3] Zákon nicméně definici či podmínky vědecko-výzkumné činnosti blíže nespecifikuje.
[4] V souladu s § 6 dosavadní vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích, se seznam znaleckých ústavů skládal ze dvou oddílů: V prvním oddílu byly vedeny „běžné“ ústavy a jiná pracoviště specializovaná na znaleckou činnost. Ve druhém oddílu byly vedeny vědecké ústavy, vysoké školy a organizace, od nichž mohou státní orgány ve zvlášť obtížných případech žádat znalecké posudky.
[5] Pokud však byly v prvním oddíle vedeny osoby veřejného práva, byly tyto transformovány do znaleckých ústavů ve smyslu nového znaleckého zákona.
[6] Srov. § 6 dosavadní vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích.
[7] Nebude-li dále výslovně uvedeno jinak, vztahují se podmínky činnosti „znalce“ vždy automaticky i na znalecký ústav nebo kancelář.
[8] Dostupné z: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.
[9] Stejně jako doposud, pochopitelně platí, že znalec je povinen zpracování znaleckého posudku odmítnout v případě vlastní podjatosti v dané věci.
[10] Výjimkou byl § 13 prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb., dle kterého měl znalecký posudek mj. obsahovat „popis zkoumaného materiálu, popř. jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Ve zbytku byly řešeny spíše formální obsahové náležitosti znaleckého posudku, jako je např. číslování stran a umístění doložky.
[11] V případě listinné podoby budou přílohy samostatně sešity dohromady. V případě elektronické podoby musí být elektronicky podepsány a opatřeny časovým razítkem.
[12] Drobná vylepšení ve stanovení pravidel pro náhradu za zmeškaný čas, popř. ušlý výdělek na věci nic nemění.
Komentáře
Přidat komentář