Zatímco v minulých letech spíše ubývalo škod, které byly způsobeny špatným přezimováním ozimých plodin, tak v letošním roce se počet těchto škod zvýšil. Příčin bylo hned několik. Některé lokality republiky trápilo sucho, takže zasetý porost, hlavně řepky, měl problémy se vzejitím. A když už vzešel, tak v mnoha oblastech byl napaden škůdci, převážně mšicí broskvoňovou, kterou bylo bohužel téměř nemožné zlikvidovat.
Některé takto poškozené porosty se musely zrušit a znovu oset ještě na podzim, jiné se přesévaly až na jaře, kdy je navíc ještě poznamenaly velké mrazy v průběhu zimy. Tyto škody pracovně označujeme jako „nákladové“ a klient jako pojistné plnění obdrží náklady za osetí – to znamená, že se mu proplatí náklady na osivo a náklady za práci spojenou se setím.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Už zase nejsou lidi…
Když se ze zimy přesuneme dál, musíme konstatovat, že na množství škod nebyl příznivý ani začátek jara. Již několik let se téměř s pravidelností vyskytují (v dubnu až květnu) jarní mrazy, které výrazně poškozují nejen úrodu ovoce a vinné révy, ale také porosty cukrovky a máku.
Ani letos tomu nebylo jinak a opakované poklesy teplot pod bod mrazu způsobily značné škody na ovocných stromech a vinné révě. Prognóza rozsahu takto způsobených škod se blíží výše jako v loňském roce a v rámci celé republiky dosahuje několik set milionů korun.
A nejsou to jen mrazy, které nenechají zemědělce v klidu. Změny klimatu posledních let přináší extrémní výkyvy počasí. V pojišťovnictví, a to hlavně v likvidacích, působím již 24 let, a pokud toto období mohu zhodnotit, tak před cca 15–20 lety padaly první kroupy nejdříve koncem měsíce května, zatímco poslední roky se s bouřkami, doprovázenými krupobitím, setkáváme už v průběhu dubna. Bouřky pak většinou bývají doprovázené silným a intenzivním přívalovým deštěm, který způsobí bleskové povodně, splavení a zaplavení porostů. Ani tento jev v minulosti nebyl tak častým.
Mohlo by vás zajímat: Kam nejezdit na dovolenou? Unikátní mapa ukazuje riziko terorizmu
Klimatickými změnami se již několik let zabývají vědci z projektu CzechAdapt. Ti uvedli, že čím více emisí se bude vypouštět do ovzduší, tím více se bude oteplovat, a to nejen na území České republiky. Bude ubývat sněhových i dešťových srážek, a tím docházet ke zhoršování vodní bilance a zvýší se riziko výskytu suchých období. Klimatická změna právě přinese i častější výskyt těchto extrémních jevů.
Díky produktům zemědělského pojištění tak může zemědělec minimalizovat finanční ztráty, které mu vzniknou v souvislosti se ztrátami na výnosech plodin způsobenými jakoukoliv nepřízní počasí, např. krupobitím, vichřicí, povodní nebo suchem. Zemědělské pojištění kromě toho také kryje i rizika spojená s výskytem nemocí nebo nákaz, která mohou ohrozit chov hospodářských zvířat.
Změny klimatu, a s tím spojené častější extrémní jevy, se projevují i v pojištění zvířat. Výskytem tzv. horkých dní, což jsou dny, kdy teplota přesáhne 33 °C, trpí např. drůbež, u které pak dochází ke zvýšeným úhynům z důvodu přehřátí organismu.
ředitelka úseku zemědělského pojištění
Komentáře
Přidat komentář