Podle výzkumu společnosti McKinsey, který se zabýval kupní silou obyvatelstva, neporoste HDP na osobu zdaleka takovým způsobem, jako je tomu dnes. Průměrný příjem sice do roku 2030 poroste, ale současně s tím porostou i výdaje domácností.
"Časovanou bombou jsou zdravotní systémy. Dramaticky totiž porostou náklady na zdravotnictví, nehrazené z pojištění. A stále budou stoupat," zdůraznil Poncar.
Lidé budou méně spořit a poroste spotřeba. Ovšem mnohem méně, než tomu bylo v osmdesátých letech, dodal. Kromě růstu nákladů na zdravotní péči ale porostou i náklady na bydlení. Z výsledků výzkumu rovněž vyplývá, že poroste poptávka po službách, které se budou zabývat péčí o starší a nemocné lidi.
Ekonomická krize a penzijní fondy
Ekonomická krize nedopadla na všechny subjekty, podnikající na finančním trhu, stejně. "Dopady na penzijní fondy nemohly být velké, protože fondy byly vytvořeny tak, že směly investovat jen konzervativním způsobem. To proto, aby vklady byly jejich účastníkům vždy vráceny. Přesto byly penzijní fondy, i když krátkodobě, zasaženy," uvedl generální ředitel penzijního fondu Allianz.
Negativní vývoj na trhu dluhopisů vedl k tomu, že fondy kapitálově oslabily, takže řada fondů musela kapitál navyšovat. Poučily se nejen penzijní fondy, ale i Česká národní banka, pod kterou spadá dohled. Ta umožnila penzijním fondům držet cenné papíry i po jejich splatnosti.
Investiční výnos penzijních fondů nikdy nebude srovnatelný s jinými produkty, ale díky státnímu příspěvku se podařilo po celou dobu krize držet výnosy nad inflací, vysvětlil Poncar.
Vývoj v Evropě a jeho dopady na investování
Není žádnou novinkou, že populace stárne. Poválečné babyboomy se dožívají důchodového věku.
"U nás jsou do babyboomu zahrnovány i tzv. Husákovy děti, přestože babyboom začal ještě před tím, než se Husák stal generálním tajemníkem Komunistické strany," vysvětlil Poncar a zdůraznil, že ve skutečnosti neexistuje žádný ekonomický důvod pro jakýkoliv babyboom. Jsou jen přirozené prvky, dodal.
Pracovní trh
Analýzy pravidelně porovnávají pracovní síly, které na trh vstupují s těmi, kteří odcházejí do důchodu. V letošním roce na něj vstoupilo méně lidí, než kolik z něj odešlo.
Přibylo 220 000 důchodců. Tento trend se bude zhoršovat, protože začíná ubývat pracovních sil.
Jak vůbec podporují jednotlivé státy lidi, aby neodcházeli předčasně do důchodu, nebo pracovali i v době, kdy již mají nárok na důchod?
Nejvíc pracujících lidí je ve Švédsku, tam sice mohou jít lidé do důchodu již v 61 letech, ale jsou motivováni státem, aby do důchodu odcházeli později. Na opačné straně je Maďarsko, které má nejnižší podíl osob, jež pracují i ve vyšším věku.
"V roce 2030 přibyde na pracovní trh dalších 8 miliónů pracovních sil. A pokud nebudou vytvořeny podmínky - tedy pracovní místa - pro lidi nad 60 let, zruinují se státní rozpočty výplatou důchodů," varoval generální ředitel penzijního fondu Allianz JUDr. Petr Poncar.
DŠ
Komentáře
Přidat komentář