Speciální divize pojištění průmyslových rizik AGCS analyzovala ve své zprávě „Global Claims review 2018“ celkem 471 326 pojistných událostí z období 1. 7. 2013 až 1. 7. 2018, k nimž došlo přibližně ve 200 zemích.
Ukazuje se, že oheň a exploze jsou nejčastější a nejdražší příčiny škod, z nichž většina vznikne na základě technických problémů nebo selhání lidského činitele v provozu. Pro někoho možná překvapivě hrají přírodní katastrofy spíše druhořadou roli. Trendem posledních let je narůstání nákladů spojených s přerušením provozu.
Celková vyplacená částka pojistného plnění nejen ze strany AGCS, ale i od jiných pojistitelů, činila 58,1 miliardy eur. Přes 75 % všech finančních ztrát přitom podnikům vzniklo z deseti nejdůležitějších příčin.
Nejnákladnější příčiny škod
Na špici jsou zmíněné příčiny požár a výbuch. Na tato dvě rizika připadalo na 14 miliard eur, neboli 24 %. V průměru přišla každá škoda tohoto druhu na 1,7 milionu eur. Další příčku obsadily škody – bez ohledu na to, zda na zemi nebo ve vzduchu – vzniklé střetem, nárazem nebo zřícením v letecké dopravě (14 %). Náklady na opravy ženou vzhůru složité materiály a také náhrady technických komplexních celků.
Mohlo by vás zajímat: Nové povinné pojištění. Vláda upraví podnikání realitním makléřům
Chybné zpracování a nedostatečná nebo nesprávná údržba následují na třetí příčce s podílem na nákladech škod ve výši 8 %. Těsně za nimi skončila vichřice nebo bouře se 7 %.
Přírodní katastrofy nezpůsobují největší trable. Podle AGCS lze 87 % nároků na náhradu škody v průmyslovém pojištění připsat technickému selhání nebo lidské chybě, případně jiným faktorům, které ale s přírodními živly nemají nic společného.
U sousedů v Rakousku
Také u našich jižních sousedů jsou požár a výbuch příčinami s největším podílem na škodních výplatách, jenž činí 53 %. S odstupem následují chybné zpracování a nesprávná údržba (11 %) a škody v letecké dopravě (10 %).
Pokud budeme vycházet z počtů nehod, relativně nejčastěji k nim dochází kvůli špatnému zpracování a chybné údržbě (13 %), stejně jako při událostech v letectví (rovněž 13 %).
Statistika Rakouska byla v analýze zastoupena 2 717 škodami v celkové výši nárokované náhrady za škodu 242 milionů eur během sledovaného pětiletého období.
Mohlo by vás zajímat: BaFin zakázal Caritas sjednávat nové obchody
Částka škodních výplat stoupá
„Všeobecně lze říci, že v majetkovém pojištění ženou částku škod do výše inflace a vyšší koncentrace hodnot. To souvisí s globalizací a stoupající integrací dodavatelských řetězců,“ komentoval vývoj Raymond Hogendoorn, specialista na majetkové a technické škody v AGCS.
V návaznosti na stoupající efektivitu v průmyslu se exponenciálně zvyšuje hodnota připadající na čtvereční metr podniků. „V souladu s tím rostou i škody na metr čtvereční způsobené požárem a záplavami. Jsou výrazně dražší než před 10 lety,“ upozornil Raymond Hogedoorn. Do výše tlačí náklady na škody rovněž výdaje způsobené přerušením provozu. V průměru činí škoda z přerušení provozu v rámci majetkového pojištění 3 miliony eur, což je o 39 % více než průměrná přímá majetková škoda ve výši 2,2 milionu eur.
Nové technologie: nová rizika i nové šance
„V nadcházejících letech budou ve škodách z průmyslového pojištění hrát stále větší roli rostoucí i nová kybernetická rizika a účinky nových technologií. Jejich vliv bude růst,“ předpovídá Ole Ohlmeyer, manažer AGCS pro Rakousko a východní Evropu.
Nové technologie sice přinesou i výhody, ale budou skrývat také nová rizika a z nich pramenící nové druhy škod v pojištění. „Nicméně nám tyto technologie poskytnou i šanci na odvrácení některých škod, případně alespoň na jejich zmírnění. A dále významně posunou oblast vyřízení škody ve prospěch zákazníka,“ uzavřel komentář k výsledkům studie Ole Ohlmeyer.
Komentáře
Přidat komentář