Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Dohled je prováděn v oblasti obezřetného chování a odborné péče pojišťoven podle platné veřejnoprávní regulace, resp. národních i evropských právních předpisů pro oblast pojišťovnictví. Dohled České národní banky nad činností pojišťoven je tak vykonáván jak v kontextu zachování jejich finanční stability, tak v zájmu ochrany spotřebitele, resp. pojistníků, pojištěných a oprávněných osob. Za tímto účelem volí Česká národní banka adekvátní soubor nástrojů dohledu na dálku, kontroly na místě, komunikace s pojišťovnami, profesními asociacemi i veřejností, metodického působení na pojišťovny a eventuálně i sankčních kroků.
Současně je dohled České národní banky v rámci svého členství aktivně zapojen do činnosti Evropského úřadu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), a to jak na řídicí, tak expertní úrovni. Na platformě EIOPA dochází ke koordinaci metodiky dohledu v některých oblastech a vstupů pro evropský legislativní proces v oblasti pojišťovnictví. Česká národní banka dále komunikuje a bilaterálně spolupracuje se zahraničními orgány dohledu pro oblast pojišťovnictví, zejména při dohledu činností s přeshraničním prvkem.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty
Je třeba také dále doplnit, že Česká národní banka může při výkonu dohledu jednat pouze v mezích svých svěřených zákonných pravomocí. Ve vztahu k ne vždy zcela správnému vnímání role České národní banky ze strany veřejnosti či médií je třeba konstatovat, že do těchto pravomocí nespadá posuzování soukromoprávních nároků pojistníků vůči konkrétní pojišťovně, zejména pak stanovení konkrétní výše škody při výplatě pojistného plnění nebo platnosti smluvního ujednání mezi pojišťovnou a jednotlivými pojistníky. Tyto (i jiné) soukromoprávní otázky náleží vždy do kompetence soudů nebo institucí mimosoudního řešení sporů. V oblasti neživotního pojištění se jedná např. o Českou obchodní inspekci nebo jiný subjekt pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR k řešení mimosoudních spotřebitelských sporů; v životním pojištění jde o Kancelář finančního arbitra, s níž Česká národní banka v relevantních oblastech dohledového zájmu pravidelně komunikuje a vzájemně si vyměňuje zobecněné poznatky z činnosti. Česká národní banka rovněž neschvaluje pojistné podmínky k jednotlivým pojistným produktům a má jen limitovanou kompetenci k posuzování oblasti cenotvorby ve vztahu k pojistným (resp. obecně finančním) produktům.
V návaznosti na vývoj relevantní judikatury však Česká národní banka upozorňuje pojišťovny na nedostatky soukromoprávních ujednání či postupů v soukromoprávní oblasti, pokud jsou s nimi spojena pro pojišťovnu rizika, a stejně tak sleduje, zda pojišťovna v rámci své činnosti vývoj platné judikatury s dopady do oblasti soukromého práva systematicky reflektuje.
1 Právní úprava a metodické dohledové nástroje v oblasti odborné péče
Produkty životního pojištění nebyly donedávna podrobněji regulovány tak, jak to známe z jiných sektorových úprav (doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, fondy kolektivního investování), a to ani co se týče fungování produktu jako takového, ani pokud jde o typologii či výši nákladů a poplatků s těmito produkty související. Konkrétní podmínky pojištění nad rámec ustanovení občanského zákoníku, konkrétní nabídku a fungování podkladových aktiv investičního životního pojištění a možnosti uplatňování nákladů a poplatků určoval, resp. určuje smluvní vztah mezi pojistníkem a pojišťovnou (pojistná smlouva). Stejně tak se individuálně podle jednotlivých pojišťoven liší výluky z pojištění, čekací doby, podmínky progresivního pojistného plnění či uplatňovaný systém bonusů. Tato skutečnost se také do značné míry propisuje do způsobu a možností výkonu dohledu v této oblasti a usměrňování jednání subjektů působících na pojistném trhu ze strany České národní banky.
V zákoně o pojišťovnictví[1] byla od roku 2010 bez dalších podrobností zavedena nová povinnost pojišťovny jednat s odbornou péčí. Obdobně jako u jiných sektorových úprav podnikání na finančním trhu se jedná o neurčitý právní pojem, jehož naplňování bylo nezbytné předvídatelným způsobem vymezit, a to postupně ve vztahu k různým oblastem činnosti pojišťovacích institucí, jak „dovnitř“, v rámci pojišťovny a jejích útvarů, tak „navenek“, vůči svým zákazníkům či zájemcům o pojištění.
Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?
Odbornou péči nelze jednoznačně předem vymezit jakoukoli definicí, přestože zejména na straně trhu by byl zájem o vymezení tohoto pojmu zcela jednoznačný. V každém případě je možné stanovit určité principy, podle kterých se odborná péče (resp. její vynaložení) posuzuje. Standardy jednání s odbornou péčí jsou do značné míry formulovány praxí, nebo přesněji best practice, a to vždy ve vztahu ke konkrétní činnosti dané pojišťovny. Příslušné jednání musí zahrnovat jak odbornost (profesionalitu ve smyslu vědět a umět), tak pečlivost (aktivní jednání a svědomitost), jaké lze od profesionála rozumně očekávat. Česká národní banka dále v rámci dohledu odborné péče aplikuje zásadu, že jednání v minulosti nelze posuzovat tak, jak se nám dané jednání jeví aktuálně, ale vždy ve vztahu k okolnostem a podmínkám, za kterých k jednání v minulosti došlo. Dohledová opatření České národní banky ve vztahu k naplňování povinnosti jednat s odbornou péčí pak lze s ohledem na kompetence České národní banky i správní zásadu legitimních očekávání aplikovat do budoucna a bez obecné možnosti retroaktivních zásahů do již platných smluvních (soukromoprávních) vztahů. Povinnost pojišťovny jednat s odbornou péčí nelze navíc vnímat zcela izolovaně. Případné nedostatky v zákaznické oblasti se mohou úzce či zprostředkovaně promítat do oblasti obezřetnosti pojišťoven, zejména pak efektivního nastavení a fungování řídicího a kontrolního systému každé instituce, příp. i jejích kapitálových požadavků.
Česká národní banka začala od roku 2012 publikovat pro oblast pojišťovnictví tzv. „dohledové benchmarky“, příp. úřední sdělení.[2] Hlavním účelem těchto soft law nástrojů bylo seznámit zejména pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele s vybranými dohledovými poznatky a zkušenostmi, resp. best practice, ze kterých vycházejí i očekávání České národní banky při výkonu kontrol na místě a dohledu na dálku u těchto subjektů. Tímto Česká národní banka sleduje posílení prvku předvídatelnosti vlastních postupů a kultivaci tržního prostředí. Současně Česká národní banka aktivně komunikuje s profesními asociacemi, ať už jde o interpretační nejasnosti, implementaci nových požadavků právních předpisů, nebo vydávání samoregulačních standardů, které Česká národní banka obecně velmi vítá. V posledních letech pak začala Česká národní banka nově dohlížet na požadavky regulace PRIIPs a nové povinnosti podle zákona o distribuci pojištění a zajištění.
2 Klíčové oblasti dohledu v životním pojištění
2.1 Řízení a kvalita distribuce
V rámci dohledové činnosti vykonávané Českou národní bankou bylo prioritním cílem obecné zvýšení kvality distribuční činnosti a zavedení prevence missellingu a nekalých obchodních praktik tak, aby se zákazníky nebyly sjednávány pojistné produkty, kterým nerozumí, o jejichž fungování mají mylnou představu či které jsou pro ně z hlediska vlastních požadavků a potřeb nevhodné. Taktéž bylo zájmem omezit nežádoucí praktiky tzv. „přesmluvňování“ bez zjevného důvodu a přidané hodnoty na straně zákazníka. Dohled se soustředil jak na činnost pojišťovacích zprostředkovatelů samotných, tak na pojišťovny a jejich řízení kvality distribučních sítí. Tu lze realizovat již na vstupu v rámci předsmluvních kontrolních mechanismů vůči konkrétnímu pojišťovacímu zprostředkovateli a dále v průběhu trvání smluvního vztahu monitoringem kvality jím zprostředkované produkce pojistných smluv. Česká národní banka na podporu své dohledové činnosti vydala i dvě úřední sdělení zabývající se touto problematikou.
Mohlo by vás zajímat: Covid-19 a úmrtnost
Přestože obecná kultivace poměrů v distribučním byznysu je bezesporu během na dlouhou trať, s odstupem několika let je již zřetelná snaha pojišťoven efektivní kontrolu kvality činnosti distribuční sítě udržovat. Pojišťovny by v tomto ohledu měly vždy kromě obchodního hlediska (a spíše krátkodobých či okamžitých benefitů z nich plynoucích) brát v úvahu také nezbytnost řízení compliance, právních a reputačních rizik a v dlouhodobém horizontu i rizika finančních ztrát. V tomto ohledu lze konstatovat významný posun ve vnímání těchto aspektů podnikání ze strany pojišťoven, čemuž odpovídá i snížení finančních ztrát vzniklých v minulosti v souvislosti s nekvalitní distribucí. Částečná regulace způsobu vyplácení provizí za zprostředkování rezervotvorného pojištění zavedená od roku 2016 navázala na dohledová očekávání České národní banky již dříve komunikovaná vůči trhu. Zavedení nových pravidel informačních povinností před uzavřením pojistné smlouvy a v průběhu jejího trvání podle nového zákona o distribuci pojištění a zajištění od konce roku 2018 pak Česká národní banka vnímá jako formální završení procesu řízení kvality distribuce v pojišťovnictví. Novým tématem se pak stává otázka kvality distribuce flotilového pojištění, jehož význam v rámci distribuce výrobků a služeb spotřebitelům postupně narůstá a kterému je níže věnována samostatná část tohoto článku.
2.2 Transparence pojistných produktů
Dalším z dlouhodobých dohledových cílů bylo dosažení vyšší míry zajištění transparence (jinak neregulovaných) pojistných produktů životního pojištění, a to zejména s akcentem na oblast investičního životního pojištění. Zde byla Česká národní banka významně činná především v rámci kontrol na místě, podpořených vydávanými dohledovými benchmarky k informacím o nákladovosti, poplatcích, výši pojistného apod. v předsmluvní dokumentaci. Z aktuální dohledové praxe je již zjevné výrazné zvýšení transparentnosti této dokumentace i ucelenost smluvní dokumentace u pojistných produktů distribuovaných od roku 2014. K transparenci produktů životního pojištění přispěly nemalou měrou i samoregulační standardy České asociace pojišťoven vytvořené za účelem zvýšení kvality předsmluvní a posmluvní transparence produktů investičního životního pojištění, účinné od 1. ledna 2015 (standardy k syntetickému ukazateli nákladovosti, k modelaci vývoje pojištění a předsmluvním informacím a dále k obsahu tzv. „výročního dopisu“) a reagující na dohledové požadavky. Česká národní banka rovněž věnuje v dohledové oblasti pozornost postupnému vývoji a sjednocování judikatury Nejvyššího soudu v dané oblasti s dopadem do soukromoprávních vztahů mezi pojistníky a pojišťovnami, která nebyla v minulosti zcela jednoznačná. Pojišťovny musí v tomto ohledu řádně řídit svá právní i reputační rizika i rizika finančních ztrát z možných soudních sporů s pojistníky u pojistných smluv z historických pojistných kmenů.
Významné změny do oblasti předsmluvní transparence pojistných produktů vnesly nové požadavky nařízení PRIIPs doplněné regulačními technickými standardy[3] účinnými od 31. prosince 2017. Jejich implementaci provázely některé výkladové problémy související se specifiky produktů investičního životního pojištění, kombinujících pojistnou a investiční složku. Jak již bylo zmíněno, pojistné produkty s investiční složkou jsou co do rozsahu nabídky připojištění neregulované a stejně tak se liší i podmínky jednotlivých pojištění a typologie podkladových aktiv. V konkrétních případech se rozcházejí nejen zvolená připojištění a výše konkrétních pojistných částek, ale také výše pojistného a nákladů na biometrické riziko v závislosti na věku, zdravotním stavu, povolání pojištěného a příp. na dalších individuálních kritériích. Z hlediska ochrany spotřebitele je pak při zohlednění výše uvedených specifik nezbytné zajistit zejména rovnováhu mezi formálním naplněním požadavků nařízení PRIIPs a jeho základním účelem, kterým je zlepšení transparentnosti produktů s investiční složkou nabízených retailovým investorům.
Mohlo by vás zajímat: Jakou strategii by měla pojišťovna zvolit pro 2. pololetí 2020?
Zákazník by měl být schopen správně pochopit fungování těchto produktů tak, aby je mohl vzájemně porovnávat mezi sebou či s ostatními investičními produkty a učinit informované investiční rozhodnutí. Současně je třeba naplnit požadavek, aby informace byly přesné, pravdivé, jasné, a nikoli zavádějící.
Dohledová činnost se v této oblasti proto nejprve zaměřila na nastavení vnitřních procesů a obsahové stránky sdělení klíčových informací (KID) a následně na identifikaci nedostatků, které by mohly vést k nesprávnému informování adresátů sdělení. Identifikováno bylo např. nerespektování předepsaného formátu nařízení a formulací, přílišná obecnost generického KID, nedostatečný popis podkladových aktiv a nesprávné vykazování nákladů a výkonnosti. V této oblasti Česká národní banka dále považuje za žádoucí dosáhnout sjednocení způsobu prezentace nákladů a metodiky vykazování výkonnosti podle regulace UCITS fondů a PRIIPs. V souvislosti s nařízením PRIIPs je třeba současně konstatovat, že Česká národní banka zaznamenala podstatnější snížení nabídky podkladových fondů/aktiv v rámci investičního životního pojištění.
2.3 Produktové řízení
Po účinnosti nového zákona o distribuci pojištění a zajištění[4] a příslušného nařízení Evropské komise (nařízení POG[5]) je předmětem aktuálního dohledového zájmu taktéž oblast produktového řízení. Nová regulace se plně vztahuje na produkty nově distribuované po 1. prosinci 2018. K rozsahu aplikace postupů produktového řízení na produkty schválené před 1. prosincem 2018 a distribuované po tomto datu se Česká národní banka vyjádřila na svých webových stránkách, kde dovodila, že na tyto produkty je třeba vztáhnout průběžné povinnosti plynoucí z § 53 zákona o distribuci pojištění a zajištění a nařízení POG. Při náběhu povinností je třeba vzhledem k absenci přechodného ustanovení uplatnit princip proporcionality. S ohledem na výše uvedené nelze přístup trhu k této problematice zhodnotit zcela komplexně, na základě dosavadních poznatků lze nicméně konstatovat, že k ní pojišťovny přistupují ve většině případů zodpovědně. Co je třeba dále posilovat, je zavádění relevantních postupů do praxe při uvědomění si základního cíle této regulace, kterým je zajištění souladu nabízeného pojištění s požadavky, cíli a potřebami zákazníků.
Základním předpokladem pro naplnění průběžných povinností je věcně dostatečné určení cílového trhu pro jednotlivé pojistné produkty. V rámci dohledové činnosti byly identifikovány nedostatky spočívající zejména v přílišné obecnosti určení cílového trhu, když takovéto určení ve své podstatě znemožňovalo efektivní naplnění průběžných povinností v souladu s cílem regulace. Obsah cílového trhu by měl odpovídat složitosti pojistného produktu.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Po COVID-19 by mělo nastat v globálním pojišťovnictví rychlé zotavení
V nařízení POG je princip proporcionality vyjádřen v čl. 2 preambule, když „proporcionalita“ znamená, že opatření by měla být relativně jednoduchá u jasných a nekomplexních produktů, které jsou v souladu s potřebami a charakteristikami masového maloobchodního trhu, včetně stávajících pojistných produktů v oblasti neživotního pojištění s omezeným, snadno pochopitelným obsahem. Opomíjena byla v některých případech existence investiční složky u produktů investičního životního pojištění. I zde platí, že určení cílového trhu musí být rozhodně granulované minimálně na takové úrovni, aby došlo k vyloučení zahrnutí skupiny zákazníků, s jejichž požadavky a potřebami nemůže být produkt vůbec slučitelný. Z preambule nařízení POG vyplývá, že úroveň podrobnosti údajů o cílovém trhu a kritérií použitých k jeho vymezení a určení vhodné distribuční strategie by měla být relevantní pro daný produkt a měla by umožňovat posouzení toho, kteří zákazníci do cílového trhu spadají. Za dostatečné vymezení cílového trhu ve vztahu k investiční části pojistného produktu tak nelze považovat absenci takového vymezení s odkazem na konkrétní individuální posouzení požadavků a potřeb zákazníků. Vzata v úvahu by měla být zejména riziková tolerance cílového zákazníka a jeho tolerance nést ztráty, jeho finanční situace, znalosti a zkušenosti v oblasti investic. Velká pozornost by měla být dále věnována vymezení negativního cílového trhu tak, aby bylo zajištěno, že těmto zákazníkům nebude nevhodný produkt vůbec nabízen.
V souvislosti s pravidly řízení produktu lze dále upozornit na jejich plnou aplikaci též na nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění. Zásadní je zde také posouzení a pravidelný přezkum vhodnosti tohoto distribučního kanálu pro cílový trh s přihlédnutím k charakteristice pojistného produktu.
3 Další relevantní oblasti dohledu v životním pojištění a výzvy související s legislativním vývojem
3.1 Uzavírání smluv (vyžadování informací – investiční dotazník)
Změn doznala v souvislosti s novou právní úpravou v zákoně o distribuci pojištění a zajištění taktéž oblast uzavírání smluv rezervotvorného životního pojištění. V oblasti vyžadování informací, na jejichž základě poskytuje pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi povinně radu týkající se vhodnosti produktu, byly u některých pojišťoven dosud zjištěny nedostatky jak v rozsahu a povaze těchto informací, které nebyly dostatečné pro řádnou analýzu vhodnosti produktu, tak ve způsobu jejich vyhodnocování. Překážkou v praxi bývá neochota zákazníků sdělovat některé informace, zejména ty, které se týkají jejich finanční situace. Postupy při distribuci se různí: v některých případech není takové pojištění sjednáno, a to z důvodu zvýšených právních rizik a rizika budoucích sporů s pojistníky; v jiných případech bývají chybějící údaje získávány jiným způsobem, např. zjištěním rozpětí příjmů zákazníka, vztažením jejich výše k výši pojistného nebo jejich odvozením od profese zákazníka v daném regionu. Česká národní banka se k této otázce podrobně vyjádřila na svých webových stránkách[6].
3.2 Přeplatky na pojistném
Specifickou oblast zaměření dohledu představuje ve vztahu k dlouhodobosti životního pojištění systém vypořádání přeplatků na pojistném, a to jak u ukončených pojistných smluv, tak u pojistných smluv stále platných. U některých pojišťoven absentuje účinný systém upozorňování pojistníků na existenci těchto přeplatků. U stávajících smluv pojistníci např. nebyli standardně upozorňováni na chybně nastavený trvalý příkaz a přeplatek na pojistném byl vypořádán až na konci pojistné doby.
3.3 Nabízení možnosti stát se pojištěným
Významným dohledovým tématem poslední doby jsou pro Českou národní banku úroveň řízení kvality procesu nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění (tzv. „flotilové pojištění“) a kontrolní mechanismy aplikované v této souvislosti pojišťovnami. Očekávání dohledu v této oblasti shrnula Česká národní banka v dohledovém benchmarku č. 1/2020[7] k některým povinnostem pojišťovny a pojistníka při nabízení možnosti stát se pojištěným. Přestože flotilové pojištění nachází uplatnění spíše u produktů neživotního pojištění a ve vztahu k rezervotvornému životnímu pojištění je tento typ distribuce podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění vyloučen, je životní pojištění součástí některých pojistných produktů pojištění schopnosti splácet úvěr, kde může být možný negativní dopad na pojištěného v případech nekvalitní distribuce, či dokonce missellingu výrazný. Vzhledem k tomu, že tento B2B2C model distribuce nabývá v pojišťovnictví stále více na významu, je třeba možným rizikům plynoucím z distribuce životního pojištění tímto způsobem věnovat pozornost. Pojišťovna by měla v rámci nových pravidel produktového řízení pečlivě vybrat distribuční kanál vhodný pro cílový trh a předcházet rizikům, kterým je cílový trh vystaven, s přihlédnutím ke konkrétním charakteristikám pojistných produktů životního pojištění. Při výběru vhodného distribučního kanálu je třeba vzít v úvahu také případné střety zájmů pojistníka a pojištěných.
Mohlo by vás zajímat: Nálet černých labutí aneb jaká rizika by mohla překonat COVID-19?
Tento střet zájmů nepochybně nastává v okamžiku, kdy je pojistník např. současně poskytovatelem úvěru, současně dlužníkovi nabízí možnost stát se pojištěným a zajišťuje komunikaci pojištěného s pojišťovnou, typicky v procesu šetření pojistné události. V rámci flotilového pojištění je dále třeba vzít v úvahu, že právní postavení pojištěného se liší od postavení pojistníka, neboť pojistnou smlouvu uzavírá pojistník podle občanského zákoníku, přičemž pojištěný není smluvní stranou pojistné smlouvy. Pokud pojišťovna s přihlédnutím ke všem identifikovaným rizikům v případě životního pojištění k nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění přesto přistoupí, měla by věnovat zvýšenou pozornost kvalitě obsahu upozornění zájemce o pojištění na důsledky spojené s tím, že se nestává pojistníkem. Pojišťovna by měla zajistit minimálně to, aby byl zájemce o pojištění informován zejména o rozdílu v právech a povinnostech při přistoupení do pojištění oproti právům a povinnostem, jaká by měl při uzavření smlouvy v postavení pojistníka, a to mj. pokud jde o jeho právo na plnění z pojištění, právo vlastním právním jednáním způsobit změnu nebo zánik svého pojištění a právo domáhat se plnění z pojištění u soudu nebo jiného orgánu s obdobnou funkcí, a dále o krocích, které může učinit, pokud nebude pojistné pojistníkem uhrazeno včas.
3.4 Ukončování smluv životního pojištění
Z hlediska odborné péče je významná taktéž problematika procesu ukončování smluv životního pojištění. Zde je obecně nezbytné zajistit, aby pojistníci byli upozorňováni na negativní důsledky, které pro ně předčasné ukončení smlouvy životního pojištění může představovat. Regulatorní požadavky zákona o distribuci pojištění a zajištění na transparenci předsmluvních informací se v tomto kontextu týkají zejména informací o výši odkupného a potažmo pouze některých finančních dopadů předčasného ukončení pojistné smlouvy souvisejících s poplatkovou strukturou, zejména s poplatky určenými na krytí provizí vyplácených pojišťovacím zprostředkovatelům. Předčasné ukončení pojistné smlouvy však může být pro pojistníka nevýhodné i z dalších příčin.
Týká se to např. předčasného ukončení pojistných smluv, u nichž pojistník hradí konstantní „rizikové“ pojistné po celou dobu trvání smlouvy namísto rizikového pojistného stanoveného v závislosti na věku pojištěného. Dále se jedná o případy, kdy je stávající pojistná smlouva nahrazována smlouvou novou a pojistníkovi běží nová čekací doba pro nárok na pojistné plnění nebo v souvislosti s uzavřením nové pojistné smlouvy bude nutné znovu posuzovat jeho zdravotní stav a případné zhoršení zdravotního stavu od uzavření původní pojistné smlouvy může znamenat zhoršení podmínek v rámci nově sjednaného pojištění (zvýšení pojistného, snížení pojistné částky, uplatnění jiných/nových výluk z pojištění apod.). K těmto dalším možným negativním důsledkům ukončování smluv životního pojištění a souvisejícím očekáváním dohledu České národní banky je aktuálně připravován dohledový benchmark.
Mohlo by vás zajímat: Průzkum ČAP: Jak jsou klienti spokojeni se službami pojišťoven?
3.5 Nová právní úprava udržitelného financování
Na oblast dohledu produktového řízení pojistných produktů s investiční složkou bude mít vliv i nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb[8], jehož převážná část se stane účinná dne 10. března 2021, resp. 1. ledna 2022, s výjimkou některých ustanovení, která se stala účinnými již ode dne 29. prosince 2019. Nařízení stanoví nové povinnosti v oblasti zveřejňování informací, které se v různém rozsahu týkají jak pojišťoven, které zohledňují nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti, tak i těch pojišťoven, které tyto nepříznivé dopady nezohledňují.
Z pravidelných sebehodnocení pojišťoven vyplývá, že rok od roku čím dál tím více pojišťoven nejen seriózně zvažuje, ale i rozvíjí svou činnost cestou udržitelného rozvoje. Lze očekávat, že s rostoucím zájmem veřejnosti o environmentální otázky poroste i zájem zákazníků o pojistné produkty s různými programy udržitelnosti a o možnost jejich srovnání.
Na webových stránkách a v předsmluvních informacích budou zveřejňovány zejména informace o politikách začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do procesů investičního rozhodování pojišťoven a v předsmluvních informacích dále údaje o tom, jaké jsou pravděpodobné dopady rizik udržitelnosti do návratnosti investovaných finančních prostředků a o možných nepříznivých dopadech investice na faktory udržitelnosti. Předmětné informační povinnosti budou také povinnou součástí marketingové komunikace, výročních dopisů pravidelně zasílaných pojistníkům i výročních zpráv pojišťoven. Novinkou v této oblasti bude také možnost srovnání produktů s referenčním indexem.
4 Komunikace s veřejností
Stížnosti a jiná podání veřejnosti jsou pro Českou národní banku cenným zdrojem informací o postupu pojišťoven či pojišťovacích zprostředkovatelů v praxi. Úroveň takovýchto podání z hlediska jejich využitelnosti pro dohled se však výrazně liší, od stručných podání nedoložených relevantní dokumentací ani informacemi až po podání odborné veřejnosti, advokátů apod. doložená množstvím souvisejících podkladů. Na základě takto získaných informací dohled porovnává soulad sdělených, příp. doložených informací s informacemi a poznatky, kterými disponuje na základě své dohledové činnosti (např. zjištění z tematických a individuálních šetření, z kontrolní činnosti apod.), včetně zohlednění výstupů analýzy informací veřejně dostupných (např. zveřejněných na webových stránkách dohlížených subjektů).
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Pojišťovny jsou pod tlakem. Musí přehodnotit přístup k rizikům
Dále je samozřejmě kladen důraz na soulad postupu dohlížených subjektů s právními předpisy, s přihlédnutím k očekáváním, která byla ze strany České národní banky v dané oblasti komunikována např. formou dohledových benchmarků. Na základě tohoto expertního posouzení jsou indikována možná pochybení na straně dohlížených subjektů, se kterými je dále dohledově pracováno, přičemž – jak zmiňujeme výše – i zde platí princip do budoucnosti hledícího a rizikově orientovaného dohledu.
Ve vztahu k veřejnosti je podatelům zpravidla ve 30denní lhůtě vypravena odpověď, jejímž primárním cílem je potvrdit přijetí podání ve smyslu jeho dohledového využití a objasnit rozsah pravomocí České národní banky při výkonu dohledu, příp. upozornit, že podstata podání je soukromoprávní, kdy Česká národní banka není oprávněna k řešení takových nároků z pojištění (typicky spor o to, zda škodní událost je ve smyslu pojistné smlouvy událostí pojistnou, a spor o výši pojistného plnění), a poučit o subjektech, na které je možno se s daným individuálním sporem obrátit (viz výše).
Je-li z podání veřejnosti ve větší míře patrné, že spotřebitelé nemusí být i přes regulatorní požadavky v oblasti transparence dostatečně obeznámeni s principem fungování určitého aspektu činnosti pojišťovny či pojistného produktu a jeho specifiky, zveřejňuje Česká národní banka na svých webových stránkách taktéž upozornění pro veřejnost nebo sdělení, příp. informace k určitému tématu. Takto bylo v minulosti publikováno např. Upozornění pro veřejnost na důležitost zdravotních dotazníků při uzavírání či změně pojistné smlouvy, Upozornění na rizika přistoupení k pojistné smlouvě v souvislosti se zakoupením spotřebního zboží a služby či Sdělení k tématu pojistných smluv životního pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Obvyklí podezřelí: Přehled typických profilů podvodníků v pojištění
5 Pandemie COVID-19 a zajištění kontinuity standardů odborné péče
Česká národní banka taktéž monitoruje, jakým způsobem pojišťovny ve své činnosti reagovaly, resp. reagují na mimořádnou situaci spojenou s pandemií onemocnění COVID-19. Takto Česká národní banka zejména sleduje, jaká opatření pojišťovny v této souvislosti přijaly vůči svým zaměstnancům, distributorům, zákazníkům a veřejnosti jako takové a nakolik se tato opatření projevují v naplňování povinnosti jednání s odbornou péčí.
V situaci vyvolané pandemií by měla být věnována zvýšená pozornost jak kontrole procesu uzavírání pojistných smluv životního pojištění (riziko missellingu), tak možnému impulzivnímu chování na straně zákazníků, zejména při předčasném ukončování smluv rezervotvorného pojištění. Tato rizika kladou zvýšené nároky na pracovníky distribuce pojišťoven při poskytování adekvátního poradenství, kdy je třeba zachovávat povinnost jednat v nejlepším zájmu zákazníka a poskytovat veškeré informace k tomu, aby mohl v dané otázce učinit informované rozhodnutí.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
RNDr. Zuzana Silberová, CIA, Ph.D.
Ředitelka Sekce dohledu nad finančním trhem
Česká národní banka
Ing. Ondřej Libosvár
Ředitel odboru kontroly finančního trhu II
Česká národní banka
[1] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/dohledova-uredni-sdeleni-a-benchmarky/
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, a nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení.
[4] Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění.
[6] Https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/K-nekterym-ustanovenim-zakona-o-distribuci-pojisteni-a-zajisteni/
[7] Https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni-trh/.galleries/vykon_ dohledu/dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2020_01.pdf
[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019.
Komentáře
Přidat komentář