Finanční krize z roku 2008 postihla převážně banky. Jak se ale píše ve zprávě dohledového orgánu pro evropské pojišťovnictví EIOPA, z nejrůznějších důvodů byly zasaženy také některé pojišťovny a pojišťovací skupiny. V průměru trvala krize nebo výrazné omezení u analyzovaných pojistitelů 1,7 roku.
Zpráva se zakládá na datech shromažďovaných ze strany EIOPA od roku 2014. Ta zahrnují 180 případů krize nebo výrazného omezení. Časově jsou události tohoto druhu ohraničeny lety 1999 až 2016 a pocházejí z 31 zemí Evropského hospodářského prostoru.
Definice EIOPA
Krize („failure“): Pojišťovna není skutečně nebo pravděpodobně delší dobu schopna plnit požadavky dozoru nebo dostát svým platebním závazkům v době jejich splatnosti. Zotavení vypadá beznadějně; odpovídající opatření už selhala.
Mohlo by vás zajímat: Většina žádostí o invalidní důchod v Rakousku je zamítnuta
Výrazné omezení („near miss“): Pojišťovna se ocitla v určitých finančních obtížích, kvůli nimž považuje dozor za nezbytné učinit intervenci nebo speciální opatření.
Finanční krize z roku 2008 dominuje
Období, během něhož se událo nejvíce krizí a výrazných omezení, se shoduje s finanční krizí. Ta vypukla v září 2008. Jen během dvou let 2008 a 2009 bojovalo s krizemi nebo omezeními 37 % pojišťoven, které byly ve zprávě Eiopy podrobeny zkoumání.
Během analýzy došla EIOPA k závěru, že korelace vývoje ekonomického cyklu a vývoje instituce je silnější u životních pojišťoven než neživotních pojišťoven. Ve sledovaném dvouletém období bylo totiž zasaženo potížemi různé síly jen 15 % neživotních pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: České domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují
Příčiny problémů
Nejčastěji uváděnými „všeobecnými“ příčinami pro vznik krize nebo výrazného omezení byly:
- nedostatek schopností, zkušeností nebo profesních kvalit v managementu nebo na straně personálu pojišťoven, anebo
- nedostatečný systém řízení a kontroly („internal governance“).
Pokud jde o „jádro“ rizik specifických pro pojišťovnictví nebo finance, sehrávají zjevně neblahou roli pojistně-technické rezervy a hospodaření v oblasti aktiv a investic. Méně často se u zkoumaných případů objevují také podvod nebo tržní riziko.
Mohlo by vás zajímat: Zvýší inteligentní automatizace obrat ve finančním sektoru?
Různé příčiny u životních a neživotních pojišťoven
Zpráva dále rozlišuje mezi příčinami krizí a výrazných omezení u životních a neživotních pojišťoven. Ty nejvýznamnější kořeny byly odlišné nebo měly odlišnou důležitost.
U životních pojišťoven dominovala chybějící kompetence managementu a personálu, zatímco u neživotních pojistitelů to bylo nakládání s technickými rezervami a chybné ocenění rizik. Nedostatečná kompetence je u neživotních pojišťoven až na třetím místě, zatímco rezervy a nacenění rizik se ocitlo u životních pojišťoven až na čtvrtém místě. Pro „životáře“ je druhým klíčovým tématem práce s aktivy a investování, pro neživotní pojišťovny vnitřní řízení a kontrola.
Časné rozpoznání problému
Cílem zkoumání byla i identifikace možností, jak takovou problémovou situaci včas poznat. Jako signály hrozící krize uvádí zpráva EIOPA zejména klesající finanční sílu a/ nebo snižující se solventnost. Dalšími indikátory jsou slabost managementu, vysoké náklady a nízká profitabilita.
Komentáře
Přidat komentář