Pojistný obzor je k přečtení ZDE
S ohledem na naši dosti trpkou 40letou zkušenost s brutálním přerozdělovacím systémem, jehož hlavním krédem bylo dosažení stavu, abychom všichni měli stejně málo, se u nás jeví silná nechuť navrátit se k robustnímu přerozdělovacímu daňovému mechanismu. Nicméně o jeho obnovení u nás v současnosti vedou někteří i ekonomicky špičkově vzdělaní politici zcela vážně míněnou diskuzi. Účel kroků ke vzkříšení vysoké míry přerozdělování pomocí daňového systému je zřejmý: získat další finanční zdroje potřebné pro pokračování populistické a z hlediska ekonomické teorie stavu ekonomiky neodpovídající fiskální politiky.
V tomto ohledu významným a v poslední době relativně často se vracejícím diskuzním tématem cílícím na získání dodatečných zdrojů veřejných rozpočtů je zavedení sektorové daně pro banky. V některých zemích byla tato daň uplatněna s odůvodněním, že krachující banky při poslední finanční krizi zachránila fiskalizace jejich ztrát nebo že v dané ekonomice je stav národního bankovnictví dlouhodobě nestabilní, a tudíž vyžaduje tvorbu zdrojů na eventuální default.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Geniální myšlenka ministryně Schillerové!
Sektorová daň pro bankéře
Ani jedno z těchto odůvodnění ovšem neobstojí v případě českého bankovního sektoru. České banky v krizi nečelily žádným vážnějším problémům a i současná kondice bankovního sektoru je velmi dobrá. Zavedení sektorové daně pro bankéře by tudíž nemělo žádnou analogickou argumentační oporu jako v zemích, kde byla tato daň s výše uvedeným zdůvodněním aplikována. V našich podmínkách by tak představovala pouze čistý přerozdělovací proces, jehož účelem je získat dodatečné zdroje na pokrytí růstu rozpočtových výdajů.
Výroky politiků hovořící o „bankovním eldorádu“ v ČR a nemravných ziscích bank jako důvodu pro potrestání bankéřů jinak neodůvodnitelnou sektorovou daní mají podporovat krok, který v případě realizace pokřiví tržní spontaneitu a princip rovných podmínek a trochu zavání minulými pořádky, jež se příliš neosvědčily. Navíc je tu zřetelná – pro politiky dosti typická – krátká paměť. Podstata bankovního byznysu, stejně jako v případě pojišťovnictví, je významně ovlivněna negativním vztahem k fenoménu volatility: obě odvětví jsou ve své vnitřní ekonomice limitována výší svých možných zisků, ale potenciální ztráty jsou prakticky neomezené.
Mohlo by vás zajímat: ČAP představuje: První kalkulačka nákladové složky IŽP
Banky a pojišťovny přicházejí při defaultech často o jmění střádané po celé generace. Ostatně důsledky volatility okolního prostředí pro bankovní sektor jsme v nedávné době opakovaně zažili: v 90. letech se přelily transformační problémy reálné ekonomiky do bankovního sektoru způsobem, který vedl v polovině 90. let k bankovní krizi, jež nejprve postihla malé banky, ale vzápětí se přelila i do systemicky významných českých bank. Ty byly posléze privatizovány do rukou zahraničních bank, které jako první krok nového vlastníka doplnily rezervy nových dceřiných bank na potřebnou úroveň.
Vzápětí došlo k finanční krizi, při níž se dostaly do vážných obtíží zahraniční mateřské banky. Jejich české dcery, kapitálově čerstvě dovybavené, však krizi prakticky bez problémů ustály. Zásadní otázka tedy v této souvislosti zní: Umíme věrohodně predikovat v současném volatilním, komplexním a globálním světě vývoj ekonomických cyklů, a tedy i z tohoto pohledu např. predikovat délku trvání „bankovního eldoráda“? Nebo jde především o snahu, bez ohledu na budoucí dopad na odvětví, vrátit se ke starým dobrým přerozdělovacím pořádkům?
Daňová uznatelnost části technických rezerv komerčních pojišťoven
Stejně motivované a obdobně silně kontroverzní je Ministerstvem financí ČR ohlášené zavedení změny v metodě tvorby daňové uznatelnosti části technických rezerv komerčních pojišťoven. Jak již bylo zmíněno, i pojišťovací byznys trpí negativním vztahem k volatilitě, zesíleným faktem, že ekonomika pojišťovnictví je přímo závislá na obtížně predikovatelném chování nahodilého generátoru škodního průběhu z pojišťovnou převzatých pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zpráva IE: Jaké jsou vztahy pojistitelů s G20?
Pro eliminaci výkyvů ve škodním průběhu, které plynou z kolísajících hodnot náhodné veličiny, jsou jako historicky osvědčený vestavěný stabilizátor v pojišťovnách využívány pojistnětechnické rezervy, které jsou v letech, kdy náhodný mechanismus stanovil lepší než kalkulovaný škodní průběh, z pojistnětechnických přebytků dotovány a naopak v letech s negativními dopady výkyvů nahodilosti čerpány. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že se jedná o rizikovou přirážku na nahodilé výkyvy ve škodním průběhu jednotlivých druhů pojištění, jsou tedy obsahem úplných vlastních nákladů a jsou zahrnuty v kalkulaci pojišťovny na pojistný produkt, a proto i součástí platby pojistného ze strany pojištěných klientů.
Zdanění výkyvových rezerv by znamenalo odčerpání zdrojů z pojišťoven, které byly vytvořeny pro zcela jiný a zcela adresně a konkrétně stanovený účel: krýt náhodné výkyvy ve škodním průběhu, jehož výši určuje k ekonomice pojišťovny zcela lhostejný náhodný generátor. Podle poslední verze vládou schváleného návrhu jsou ovšem do změny metody kromě zdanění výkyvových rezerv zahrnuty i rezervy pojistného životního pojištění, tedy rezervy, které jsou vytvářeny jako zdroj pro budoucí výplaty pojistných částek v životním pojištění a jež jsou obsahem kalkulace ceny za pojišťovací službu, tj. i obsahem platby pojistného ze strany pojištěných klientů.
Mohlo by vás zajímat: GDV: Imperativ dneška. Mladší musí spořit dvakrát více než starší
Pojistnětechnické rezervy pojistného životního pojištění pojišťovny obezřetně investují na finančních trzích a přispívají tak k ekonomickému růstu. Podle Ministerstva financí ČR by tato úprava měla přinést příjem pro veřejné rozpočty v objemu zhruba o velikosti jednoho ročního kumulovaného zisku celého odvětví. Použít takto část pojistnětechnických rezerv, účetně představujících cizí zdroje, patřící klientům, sloužících jako zdroj pro budoucí výplatu pojistných částek v životním pojištění a zvyšujících v neživotním pojištění odolnost pojišťoven zejména proti důsledkům náhodných katastrofických realizací, pro fiskální účel je z teoretického hlediska neodůvodnitelné a pro pojistný byznys kontraproduktivní.
Ministerstvo financí ČR ve zdůvodnění tohoto kroku uvádí, že i po chystaném odčerpání části pojistnětechnických rezerv pojišťoven bude ve smyslu regulatorního projektu Solventnost II zachována jejich projektem požadovaná úroveň – dodejme: jejich minimální úroveň, která nemusí odpovídat pojmu „potřebná úroveň rezerv pojišťovny“. Její co nejexaktnější stanovení je v souladu s platnou zákonnou normou, výsostnou doménou a hlavně odpovědností zákonem institucionalizovaného odpovědného pojistného matematika pojišťovny.
Predikovat škodní průběh pojištění, který je typickou tekoucí kategorií, je z podstaty problému velmi obtížné. Konzervativní finanční instituce typu komerční pojišťovny si musí při kalkulaci rizikové přirážky na výkyvy ve škodním průběhu počínat spíše opatrně; pokud by se však v delším časovém horizontu jevila přirážka jako nadměrná, pojišťovny by ji měly upravit, eventuálně aktuální přebytky vracet klientům, např. bonifikacemi při výplatách pojistných částek.
Mohlo by vás zajímat: Co spojuje digitalizaci a výši pojistného?
Banky a pojišťovny jako páteř národního finančního sektoru
Fiskalizace části pojistnětechnických rezerv má zatím precedens pouze v předchozím, nemonetárním totalitním systému: v důsledku tarifních disproporcí nereflektujících reálný škodní průběh ve výkyvové rezervě neživotních pojištění tehdejší monopolní České státní pojišťovny v 80. letech minulého století stále narůstaly nespotřebované pojistnětechnické přebytky, které v případě napjatosti mezi zdroji a potřebami zcela nesystémově a opakovaně odčerpávalo ministerstvo financí formou mimořádných odvodů do státního rozpočtu.
Banky a pojišťovny tvoří páteř národního finančního sektoru. I přes proces zextenzivňování státní regulace a velmi konkurenční prostředí se oběma odvětvím v současnosti poměrně slušně daří. Kardinální otázkou ovšem je, jak dlouho tento stav ve volatilním ekonomickém prostředí potrvá. Nicméně nesystémové zásahy do tržního fungování obou odvětví, a to bez jakékoliv teoretické fundace a zdravého rozumu, mohou dosavadní pozitivní vývoj významně zpomalit, eventuálně zcela zvrátit. Opravdu to chceme?
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
Prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc.
Vysoká škola ekonomická
Komentáře
Přidat komentář