Je opravdu potřeba přísněji regulovat zprostředkovatele?


			Je opravdu potřeba přísněji regulovat zprostředkovatele?
26.10.2009 Pojistný trh

Historicky se opakuje situace, kdy v časech ekonomické krize je politiky deklarována a posléze i zdůrazňována insufience trhu vracet se do rovnovážné polohy, což vytváří živnou půdu pro zasahování státu do ekonomiky a vyšší míru regulace. Je tomu i tentokrát, přičemž je zcela ignorován fakt, že současná krize vznikla na nejregulovanějším ze všech trhů – trhu bankovním a že se tudíž tato regulace ukázala vůči indikaci současné krize zcela neúčinná.

Jako reakce na krizi v EU vznikají nové vrcholné nadnárodní regulatorní orgány pro finanční trhy, které sice budou mít vysoké pravomoci, nikoliv však odpovědnost, ta zůstane zcela na národních dohledových orgánech nad finančními trhy.

Otázka vážné konfrontace státního dirigizmu a pravidel trhu se dotýká i pojišťovnictví. Z nedávné minulosti si připomeňme čas od času se znovu vracející problematiku „gender“, tedy Evropskou komisí požadující rovnost tarifů mužů a žen v životním pojištění zcela v rozporu s logikou a pojistně-technickými principy kalkulace pojistného. Příklad novějšího data je požadování po komerčních pojišťovnách, které mají dostatek svých starostí s řešením katastrofálních rizikových realizací poslední doby (povodně, hurikány, terorismus, atd.) pojišťování dalších rizik s možnými katastrofálními realizacemi škod na životním prostředí.

Zesílení regulace distributorů finančních produktů?

Nejnověji myšlenka zesílení regulace z domácí provenience zazněla na výroční konferenci Asociace českých pojišťovacích makléřů minulý týden, kde zástupci ČNB a MF ČR otevřeli otázku zesílení regulace distributorů finančních produktů, včetně pojišťovacích zprostředkovatelů.

Ve vystoupení viceguvernéra ČNB Miroslava Singera zaznělo, že na oblast pojišťovnictví směřuje více než polovina všech stížností, které ČNB obdrží a tudíž současnou úpravu pojišťovacích zprostředkovatelů nepovažuje za účinnou, zejména co se týče sankcí za porušení povinnosti podávat klientům srozumitelné informace o pojistných produktech a podmínkách a rizicích souvisejících s uzavřením pojistných smluv.

Je pravdou, že zejména při zprostředkovávání prodeje kontroverzního investičního životního pojištění (mísícího v sobě výnosnější investici s vyšším rizikem a konzervativní pojistný produkt) rizikově averzním klientům došlo v současné krizové peripetii k mnoha stížnostem pojištěných, kteří neměli veškeré potřebné informace o charakteru produktu. Vytvoření tlaku ze strany dohledu na informační povinnost zprostředkovatelů by tudíž měla svou logiku, vycházející ze současného stavu věcí.

Bylo tudíž překvapující, že představa MF ČR o zdokonalení regulace distributorů finančních produktů se týká dvou oblastí, kde v případě pojišťovacího byznysu nejsou nějaké zásadnější problémy indikovány. Regulace by se měla v budoucnu týkat oddělení činnosti poradenské a činnosti zprostředkovací. Takový problém se zdá trochu uměle vyvolaný, poradenství na finančních, potažmo pojistných trzích od zprostředkovávání hladkého se sejití poptávky s nabídkou totiž nelze prakticky od sebe oddělit, hraniční čára mezi oběma se prolínajícími činnostmi je velmi subtilní.

Úhrada zprostředkovatelské činnosti klientem

Vážnějším problémem však je, že se v rámci diskuse o zesílení regulace znovu vynořila myšlenka úhrady zprostředkovatelské činnosti přímo klientem. Myšlenka není nová, objevila se již při projednávání první porevoluční úpravy pojišťovacích zprostředkovatelů, do schválené právní normy v roce 2004 však nakonec pro svou neracionalitu neprošla.

Nyní je tu tedy znovu pod rouškou zvýšení transparentnosti vztahu zprostředkovatel – klient, tedy zabezpečení zprostředkování produktu, ušitému klientovi na míru. Převedení úhrady nákladů zprostředkování na klienta z důvodu obecného snížení informační asymetrie se jeví jako pověstné vylévání vody z vaničky spolu s dítětem.

Současný český pojistný trh je nepochybně probíhající ekonomickou krizí deformován. Přírůstky pojistného stagnují a zprostředkovatelé zvyšují úsilí o získání nové produkce a rovněž zvyšují tlak na růst svých provizí vůči pojišťovnám. Strategie získávání produkce za každou cenu, tedy i za cenu snížené informovanosti klienta o produktu, požadování v tržních proporcích neúměrně vysokých provizí, není rozhodně z dlouhodobějšího hlediska ta správná strategie, což takto se chovajícímu zprostředkovateli trh po určité době prokáže. Z diskuse na zmíněné konferenci vyplynulo, že si to zprostředkovatelé uvědomují. Je tedy na nich, aby krizové deformace co nejrychleji napravili v dlouhodobý  prospěch svůj i svých klientů.

Regulatorní oddělení poradenství a zprostředkování pojištění a zavedení nového nevyzkoušeného způsobu úhrady zprostředkovatelské služby současné neduhy neodstraní a naopak do historicky osvědčeného systému hledání správné polohy mezi nabídkou a poptávkou po pojistných produktech může vnést více škod než užitku.

Jaroslav Daňhel, Eva Ducháčková, Vysoká škola ekonomická

 

Share/Bookmark

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Eva Ducháčková

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Informovanost klienta

Monika Musilová,  2. 11. 2009

Je třeba podotknout, že pokud bude zprostředkovatel placen přímo klientem, velké množství klientů se raději obrátí na virtuální trh. Při takovém způsobu sjednání ps většinou klient nerozumí všem aspektům sjednávaného produktu a informovanost tak ještě klesne. Práce pojišťovacích zprostředkovatelů by se měla naopak více podporovat. Jistě i ze své praxe chápu dopady špatně odvedené práce zprostředkovatelů, ale toto nepovažuji za správnou cestu.

RSS