Konference ČAP: Výzvy klimatické změny pro pojišťovnictví  


			Konference ČAP: Výzvy klimatické změny pro pojišťovnictví  
2.5.2022 Pojistný trh

Česká asociace pojišťoven uspořádala v budově České národní banky odbornou konferenci, která se věnovala přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů prostřednictvím inovací v pojišťovnictví a investic ESG. Na konferenci se diskutovalo o nových obchodních příležitostech vyplývajících z měnícího se prostředí a také o tom, jak je možné shromažďovat, analyzovat a chápat data, aby bylo možné lépe porozumět novým druhům rizik, a lépe je tak řídit. Prodebatovány byly i způsoby, jak může pojišťovnictví změnit své investiční zaměření a aktivněji se podílet na financování udržitelné budoucnosti.  

Konferenci zahájil úvodním slovem výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek, který se nejprve zamyslel nad válečným konfliktem na Ukrajině. Jsem rád, že pojišťovny, jak mohou, pomáhají krajinským občanům a organizují řadu dalších aktivit především v oblasti humanitární pomoci. Dělá mi velkou radost, že se členové ČKP dohodli, že po dobu 6 měsíců budou bezplatně hradit škody způsobené vozidly ukrajinských občanů, kteří v naší zemi hledají bezpečí. Máme-li skutečně reprezentovat evropské hodnoty, musíme mít v srci solidaritu, soucit, a především odvahu obětovat něco ze svého pohodlí. Na Ukrajině se bojuje i za nás, za naši svobodu, za naši obranu před ruským imperialismem. A nakonec i za naši svobodu dělat business ve svobodném a demokratickém světě. Pokud zchudneme, budiž. Jakmile budeme mít strach z konsekvencí naších akcí, prohrajeme. Mezi stranou zla a dobra si nemůžeme vybírat s podmínkami. Současné Rusko je zemí, která díky tomu, že nemá budoucnost, se pouze dívá do své minulost. A jako takové musí být poraženo,“ řekl Jan Matoušek.


Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Dušan Quis


„Dnes tu Však chceme mluvit o klimatické změně a vím, že řadu z vás to téma překvapilo. Máme přeci jiná témata. Covid. Je válka. Je krize. Dopady změny klimatu představují konstantní a postupný proces. Zvykáme si na teplejší léta, na málo sněhu, svět kolem se trochu mění ale žádná katastrofa. Vždyť je tu ta válka! Ale to je iluze. Tornádo na jižní Moravě je v pravém smyslu klimatický budíček, který by nám měl připomenout, že změna klimatu bude mít zcela konkrétní, jasně ohraničené a viditelné katastrofické dopady. Ale nejen ty. Zvyšující se nepředvídatelnost počasí, častější extrémní jevy, dopady na ekosystémy, na podobu krajiny, na udržitelnost zemědělství. Každý z mé generace, který projíždí přes uschlou Vysočinu mezi obrovskými řepkovými lány a poloprázdnými přehradami musí přece pochopit, že krajina našeho dětství je jednoduše minulostí,“ pokračoval výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

Pojišťovny jako významné finanční instituce a investoři a mají pochopitelně velký vliv na environmentální udržitelnost a mohou své klienty motivovat na cestě k uhlíkové neutralitě. Podle Jana Matouška však musí udělat o mnoho více a stojí před nimi několik velkých výzev. Porozumění, prevence a pomoc.

„Pojišťovna dneska není jen kasička, která čeká na škody. Pojišťovny musí být aktivním členem komunity, klást důraz na prevenci škod. Využít svých znalostí a zcela konkrétního vlivu pojistných podmínek na své klienty. Umíme zabezpečit, aby továrna pojištěná proti požáru měla dokonalá protipožární opatření. Stejně tak bychom chtěli mít vliv například na to, že námi pojištěný zemědělec nebude špatným hospodařením způsobovat erozi půdy. Položme si například také otázku, jak můžou pojišťovny podpořit šetrné zacházení s krajinou, které podpoří její odolnost proti přívalům deště a bleskovým záplavám?“ dodal výkonný ředitel České asociace pojišťoven.  


Mohlo by vás zajímat: Platby Ruska v rublech: Jaké jsou dopady na zahraniční pojistitele


Výkonného ředitele ČAP vystřídal hlavní řečník Michael E. Mann, který působí jako americký klimatolog, geofyzik a ředitel Earth System Science Centra na Pensylvánské státní univerzitě, kde je také profesorem. Michael E. Mann je hlavním autorem třetí IPCC zprávy v roce 2001, jeho práce na čtvrté zprávě významně přispěla k udělení Nobelovy ceny za mír pro IPCC v roce 2007. Je držitelem řady ocenění za komunikaci v oblasti vědy a v roce 2013 ho Bloomberg nominoval mezi 50 nejvlivnějších světových osobností. Mezi zatím poslední udělená ocenění patří Tylerova cena za úspěchy v oblasti životního prostředí z roku 2019 a Světová cena za udržitelnost udělovanou Nadací pro udržitelnost MDPI z roku následujícího. V roce 2020 byl zároveň zvolen do Národní akademie věd USA. Michael E. Mann Mann je autorem více než 200 vědeckých článků a publikací, mnoha novinových textů a komentářů a také pěti knih. Přednáška, kterou na dálku odprezentoval návštěvníkům konference České asociace pojišťoven, byla zaměřena na klimatický systém Země a na dopady a politické důsledky změny klimatu způsobené člověkem.

„Teploty na naší planetě jsou vyšší, než jsme předpokládali. Léta jsou sušší a zimy teplejší. A toto oteplování způsobují lidé. Důsledkem jsou extrémy v počasí a následné požáry a přívalové povodně. Pojišťovny můžou hrát heroickou roli – použít svůj hlas, abychom dospěli k přechodu na udržitelné zdroje. Fosilní paliva jsou jako odvětví na nesprávné straně, pojišťovnictví je na správné straně. Je třeba tlačit na politiky, aby začali jednat," řekl Michael E. Mann.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Důchodová reforma aneb stejné chyby, stejné známky


Následoval diskusní panel, v rámci kterého byla detailně prodebatována kritéria pro udržitelné investování (ESG). Danilo Chiono, Senior ESG Advisor ze společnosti RepRisk AG, Dieter Pscheidl, Head of European Affairs and ESG společnosti Vienna Insurance Group AG Wiener Versicherung Gruppe,  Lucia Silva, Group Head of Sustainability and Social Responsibility z Generali Group, Lubomír Vystavěl, Chief Investment Officer v NN Investment Partners Czech Republic a moderátorka panelu Jana Brodani, ředitelka, Asociace pro kapitálový trh České republik, probrali, jak konkrétně pojmout ESG problematiku v pojišťovnách. Zamysleli se nad nástroji, které jsou k tomu k dispozici, a co vše má skutečně smysl v této oblasti realizovat. Popsali, jak se vyhnout zvýšení tranzičního rizika a zároveň usnadnit hladký přechod ekonomiky, a přesto nevylít s vaničkou i dítě. V neposlední řadě také konkrétně prodiskutovali, zdali v dnešní domě umíme pojišťovat nové zelené technologie a obnovitelné zdroje.

„Již nemůžeme mluvit jen o finanční hodnotě, pojišťovnictví přináší také společenské, sociální a environmentální hodnoty. Jsme ve skvělé pozici, z níž můžeme věci měnit a ovlivňovat správným směrem,“ uvedla například  Lucia Silva, kterou doplnil Danilo Chiono: „ESG je univerzální příležitostí – je relevantní pro firmy i pojišťovny na různých úrovních. Můžeme jeho pomocí lépe pochopit rizika a zeštíhlit činnosti a dosáhnout větší efektivity.“  


Mohlo by vás zajímat: ČBA: Zájem o hypotéky neklesá. Plánuje ji 13 % Čechů


Po coffee breaku následoval další panel, který si položil klíčovou otázku, zdali vůbec přesně rozumíme klimatickým rizikům. Bastian Manz, Allianz SE Cat CoC Research & Development Climate Risks ze zajišťovny Allianz Re, Dimitris Mazarakis, Director, Sustainability Consulting Central Europe z Deloitte, Vladimír Stejskal, Head of Analytics golnálního makléře AON, Jiří Střelický, předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny a moderátorka Linda Zeilina, Founder and CEO, International Sustainable Finance Centre (ISFC) probrali, jak pracovat s novými typy rizik, které nerespektují historickou zkušenost. Zamysleli se také nad tím, co všechno potřebují pojišťovny k tomu, aby správně řídily klimatická rizika a zdali dokáží redukovat podíl nepojistitelných rizik.

„Vytváříme modely přírodních katastrofických rizik a v současné době máme takové modely, které nám pomáhají klimatické změny pochopit," uvedl k tématu Vladimír Stejskal. Jiří Střelický poskytl pohled z praxe a to, jak někteří lidé o pojištění přemýšlí: „Je spousta lidí, kteří nemají pojištěný majetek. Lidé se budou snažit šetřit na pojištění a na nás bude jim vysvětlit, že to není ta pravá oblast, kde šetřit.“ Jiří Střelický zmínil jako příklad loňské tornádo na jižní Moravě, které bylo varováním, ale také zviditelněním pro oblast klimatických změn. 

Expert na adaptaci lesní a zemědělské krajiny, správce lesích majetků a poradce pro lesnicko-dřevařský sektor Aleš Erber se poté ve své přednášce podíval na problematiku udržitelného hospodaření v krajině budoucnosti ve vleku klimatické změny. Podle něj je dřevo surovina budoucnosti, získává se totiž těžbou stromů výhradně z hospodářských lesů. Stromy vážou z atmosféry plyn CO2, který je následně na dlouhou dobu fixován v dřevěných výrobcích. Využívání dřeva je tak zbraní proti změně klimatu.


Mohlo by vás zajímat: Počet úmrtí na silnicích zůstal v roce 2021 výrazně pod úrovní před pandemií


Po další přestávce přišly na řadu další dvě panelové diskuze. V první se už zmíněný Aleš Erber, Rafał Mańkowski, analytik z Polish Chamber of Insurance (PIU), Klára Salzmann z Fakulty architektury ČVUT v Praze, Radim Wolák, starosta města Velvary a moderátor Adam Voldán ze společnosti Deloitte zaměřili na prevenci. Povodně a záplavy jsou totiž jedny z nejčastějších přírodních katastrof v ČR. Prevence jejich dopadů přitom úzce souvisí s krajinotvorbou a zemědělstvím. Panelisté prodebatovali opatření, která nám můžou pomoci mitigovat dopady klimatických změn, a samozřejmě neopomněli charakterizovat roli, kterou v tomto kontextu mají sehrát pojišťovny. „Po každé závažné události se diskutuje nad způsobem pojišťování. Po záplavách jsme hovořili o povinném protipovodňovém pojištění. Později se začalo diskutovat o pojištění proti suchu. Je však důležité usilovat především o prevenci," řekl ke klimatickým zěmnám analytik Polské asociace pojišťoven Rafał Mańkowski. Potřebu prevence potvrdil i starosta obce Velvary Radim Wolák: „Obce potřebují partnery, prevence je pro nás důležitá. Lidé si rizika neuvědomují, dokud nenastanou.“

V druhé panelové diskuzi, která také celou konferenci uzavřela, se Vojtěch Kotecký, Výzkumný pracovník z Univerzity Karlovy, Jana Smolíková, odborná pracovnice a koordinátorka offsetových projektů ve společnosti CI2 a moderátorka Michala Hergetová zamysleli nad otázkou, zdali je kompenzace uhlíkové stopy šancí pro českou krajinu a jaká je role byznysu v obnově české biodiverzity.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články