Návrh zákona o distribuci pojištění podpořila Sněmovna

Důvodem předložení návrhu zákona je transpozice směrnice IDD. Vzhledem k tomu, že tato směrnice již neupravuje pouze zprostředkování pojištění, ale rozšiřuje svou působnost nově i na poskytování pojištění pojišťovnou prostřednictvím jejích zaměstnanců a dále obsahuje řadu koncepčních změn, navrhuje se zcela nový zákon o distribuci pojištění a zajištění a současně zrušení stávajícího zákona 38 o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

Návrh zákona se zaměřuje na sjednocení regulatorních principů a ochrany spotřebitele napříč finančním trhem, zajištění stejné úrovně ochrany spotřebitele pro různé způsoby distribuce, posílení důrazu na srozumitelnost a srovnatelnost informací o finančních produktech (zejména pak informací o nákladech životního pojištění) a zvýšení nároků na profesionalitu osob působících při distribuci pojištění a zajištění.

Mohlo by vás zajímat: Arbitr: Smlouvy s nulovou pojistnou částkou neplatí

„Dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích pokrývá pouze činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. Nová směrnice oproti tomu požaduje, aby kvalitativně stejné nároky, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníkem a požadavků na odbornost, plnily při sjednávání pojištění i pojišťovny a jejich zaměstnanci. Z hlediska koncepce ochrany spotřebitele na finančním trhu je tento prvek klíčový a plně odpovídá dlouhodobé snaze Ministerstva financí o uplatňování jednotného přístupu ke všem distributorům pojištění, aby tak byla zabezpečena stejná úroveň ochrany spotřebitelů,“ řekla Ministryně financí ČR Alena Schillerová.

V souladu s úpravou platnou pro spotřebitelské úvěry a kapitálový trh se v novele uplatňuje nový jednotný standard odbornosti distributorů včetně způsobů jejího ověřování. „Zatímco stávající systém požadavků na odbornost distributorů pojištění je postaven na formálním ověřování teoretických znalostí ze všech pojistných odvětví, nový zákon oproti tomu zdůrazňuje potřebu spíše hloubky než šíře potřebných znalostí a dále též souvisejících praktických dovedností nezbytných pro kvalifikované jednání se zákazníkem. Při vstupu do odvětví bude muset každý distributor úspěšně absolvovat zkoušku, kterou doloží svou odbornost, a tuto odbornost si bude muset dále prohlubovat následným vzděláváním,“ pokračovala Ministryně financí.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Seminář k otázkám GDPR

O vhodném a přiměřeném způsobu transpozice směrnice o distribuci pojištění do návrhu nového zákona Ministerstvo financí při jeho přípravě dlouhodobě diskutovalo jak s regulovanými subjekty, tak i s Českou národní bankou. Koncepčně návrh zákona vychází z předchozích vládních návrhů novel zákona  38 o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, u nichž nebyl legislativní proces dokončen (v roce 2013 z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny), resp. se omezil na pouhou regulaci provizí a odkupného u životního pojištění. 

„Předložený návrh zákona důsledně dbá na vyváženost a přiměřenost regulace. Tuto hypotézu si dovoluji podpořit jak odkazem na konkrétní ustanovení zákona rozlišující rizika spojená s pojistnými produkty určenými spotřebitelům na straně jedné a velkým společnostem na straně druhé, tak i velmi dlouhým procesem konzultací, které k nové právní úpravě Ministerstvo financí vedlo jak se všemi reprezentativními zástupci pojišťovacího trhu, tak i s Českou národní bankou coby orgánem dohledu,“ dodala Alena Schillerová.

Nad rámec cílů určených směrnicí o distribuci pojištění se návrh zákona zaměřuje také na dosažení jednotného přístupu k regulaci distribuce na finančním trhu v ČR jako celku. Stejně upravené instituty a procesy v sektorech spotřebitelských úvěrů, pojišťovnictví a na kapitálovém trhu by měly zpřehlednit právní řád, zefektivnit výkon povolovacích a dohledových činností a snížit náklady osobám, které na finančním trhu podnikají.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Penzijní a zdravotní reforma jsou výzvy pro 2018

Návrh zákona má ovšem i své kritiky. Jedním z nich je poslanec ODS Marek Benda, který se k celé problematice vyjádřil takto:  „Nepochybuji, že jsou to zase dobré záměry různých evropských regulátorů. Banky, pojišťovny, operátoři a dalších velké obchodní domy předkládají další a další stohy papírů, které mají klienta informovat o tom, co všechno o něm vedou, jak je to všechno dokonale spravované, jakým způsobem se vše distribuuje. Jenom upozorňuji, že konečný výsledek je ten, že lidé z toho nic nečtou a zaplňují se tím jenom kvanta potištěného papíru."

„Ke každé smlouvě dostává spotřebitel podepsat šest papírů, kde je kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů, kvalifikovaný souhlas s tím, že si to můžete spravovat externě... kvalifikovaný, kvalifikovaný, kvalifikovaný. Nikdo už to nečte. Jenom si říkám, jestli bychom se neměli zamýšlet nad tím, jestli by nebylo lépe občas se řídit více zdravým rozumem a méně předpisy nějakých evropských regulátorů,“ doplnil Marek Benda.

Mohlo by vás zajímat: Petr Borkovec: Nová pojišťovna se zaměří na jeden produkt

Změnový zákon předpokládá, že v případě mimosoudního řešení sporů se nově stane příslušným k řešení mimosoudního sporu z jiných než životních pojistek finanční arbitr. I k tomuto faktu měl Marek Benda několik zajímavých poznámek: „Doposud fungovala jako mediátor, respektive nesoudní řešitel sporů v oblastech neživotního pojištění, Česká obchodní inspekce. Nyní je to přesouváno na finančního arbitra. Já myslím, že by stálo za to ještě v průběhu projednávání na výboru zvažovat, jestli je to rozumné řešení, jestli není lépe to ponechat na České obchodní inspekci.“

„Myslím si, že bychom minimálně měli mít do jednání výboru čísla, která by nás mohla přesvědčit o tom, že Česká obchodní inspekce nefunguje podle představ ministerstva financí, a naopak, že  finanční arbitr funguje o mnoho lépe a že když na něj celou agendu navalíme, bude to mnohem lepší. Moje poznatky, které mám z praxe, jsou obráceného charakteru a spíše mě varují před tím, že by mohlo dojít k prodloužení sporů a spíše k jejich „zesložitění“ pro běžného klienta než k jejich zjednodušení,“ uzavřel Marek Benda.

Směrnice IDD má být na národní úrovni transponována do 23. února 2018. V účinnost pak má vstoupit 1. října 2018. Objevila se však i prozatím nepotvrzená informace, že by mělo dojít k posunutí data transpozice na národní úrovni do 1. července 2018, účinnost zůstane zachována.