Seniorů je stále více, místa pro ně nejsou

Zátěž pro peněženku i psychiku

Dlouhodobá péče o nemocného člověka je velmi náročná. Jak finančně, tak emočně. Málokdo si dnes může dovolit profesionálního ošetřovatele, navíc ve specializovaných zařízení není dostatek místa,
a tak skončí 3 ze 4 lidí v péči příbuzných.

O příbuzného doma se v ČR stará přes 250 tisíc lidí. Péče o nemocného vyžaduje zásadní změnu životního stylu, zabere 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Pečující lidé se musí často vzdát svého zaměstnání. Na odpočinek nezbývá čas.

Mohlo by vás zajímat: Internet používáme už 27 let! Co bude dál?

Systém na to není připraven

Starších lidí je čím dál více, významným způsobem se mění struktura obyvatelstva, rostou nároky na jednotlivé sociální systémy. V současné době je zřejmé, že systém sociálních služeb není na důsledky stárnutí populace připraven.

Podle ČSÚ činily v roce 2017 celkové výdaje na dlouhodobou péči 72,2 mld. Kč, z toho 50,4 mld. Kč představovaly výdaje na dlouhodobou zdravotní péči a 21,8 mld. Kč výdaje na dlouhodobou sociální péči.

Zdroj: APSSČR

Příspěvky od státu nestačí

Nezřídka jsou nemocní i pečující odkázáni na finanční pomoc od státu, která však nepokryje ani polovinu nákladů na potřeby nemocného, natož aby z této podpory mohl žít i pečovatel. Až 54 % všech nákladů na péči je nutné hradit z vlastních zdrojů.

Systém sociálního zabezpečení sice poskytuje celou řadu dalších dávek, kterými jsou například příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku či jiné výhody plynoucí z průkazů osob zdravotně postižených, avšak i tak je spoluúčast nemocných lidí a rodinných pečovatelů nutná. V současné době je státní příspěvek na dlouhodobou péči přiznán přibližně každému čtvrtému žadateli.

Mohlo by vás zajímat: V. AML směrnice a její možné dopady na pojišťovnický sektor  

Česká republika je ve srovnání s kapacitami sociálních služeb (zejména služeb pobytových) dlouhodobě pod evropským průměrem. Tento propad se každoročně zvětšuje tím, jak vyspělé evropské země reagují na zvyšující se poptávku (zejména z důvodu nárůstu podílu starších osob, ale
i osob trpících demencí), zatímco ČR reaguje minimálně a se zpožděním.

V ČR neexistuje zatím žádný centrální plán na budování kapacit sociálních služeb pro seniory (pobytové služby, terénní služby, denní stacionáře apod.). Pro zachování současné úrovně vybavenosti jednotlivými typy služeb sociální péče po celé sledované období do r. 2050 by se např.:

• počet míst v domovech pro seniory do r. 2050 musel zvýšit z 35 596 míst v r. 2016 na 89 146 míst, přičemž největší nárůst kapacity v těchto zařízeních by bylo nutno realizovat do r. 2035
• počet míst v domovech se zvláštním režimem do r. 2050 musel zvýšit z 15 387 míst v r. 2016 na 38 536 míst, přičemž největší nárůst kapacity i v těchto zařízeních by bylo nutno realizovat do r. 2035

Pro odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb je nutné zajistit dostatečnou podporu investic sociálních služeb, a to v souladu s doporučeními Evropské komise pro ČR. Rozpočtovaná částka v rámci státního rozpočtu ČR na r. 2019 pro tento účel ve výši 150 mil. Kč je fatálně nedostatečná.

Mohlo by vás zajímat: Projekt Lemonade získal investiční injekci 300 milionů $

Řešením je pojištění

Naštěstí existuje pojištění dlouhodobé péče, které odlehčí blízkým starosti s péčí a jejím financováním. Pojištění je určené přímo pro generaci od 45 do 80 let. Jeho hlavním úkolem je pomoci lidem zajistit se finančně tak, aby v případě dlouhodobé nemoci ve stáří měli prostředky například:

• k zaplacení pečovatele
• k nákupu zdravotnických pomůcek
• k zajištění úhrady nákladů na péči, ale i některých nákladů, které z příspěvku na péči nelze hradit
• umožní úhradu odpovídající péče v prostředí domova nebo specializovaného zařízení
• zajistí finanční příspěvek pro pečující osobu, která se často musí vzdát své práce