Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Regulace flotilového pojišťování, tedy podnikatelské činnosti pojistníka spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným v rámci jeho pojistné smlouvy, prošla za poslední dva roky poměrně intenzivním vývojem. Zatímco do konce listopadu 2018 se jednalo o činnost nijak neregulovanou, přijetím zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, (zákon o distribuci pojištění) byla tato činnost zasazena do konkrétního právního rámce a dostala se tak do popředí zájmu nejen České národní banky a pojišťoven, ale i subjektů z mnoha dalších sektorů, jako jsou banky, leasingové společnosti, cestovní kanceláře, autopůjčovny a prodejci automobilů nebo elektroniky, kterými je tento způsob distribuce pojištění hojně využíván.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty
Nový rámec pravidel pro flotily
Vlnu zvýšeného zájmu o tuto oblast zvedlo ustanovení § 4 zákona o distribuci pojištění, které nově dalo činnosti, prostřednictvím které je třetí osobě podnikatelským způsobem[1] nabízena možnost stát se pojištěným (tj. je mu předkládána možnost rozhodnout se, že se stane pojištěným, přičemž se za to od něj vyžaduje úhrada určitého poplatku), konkrétní pravidla. Možnost nabízet takto pojištění toto ustanovení výrazně institucionalizovalo a přiblížilo ji tak klasickému způsobu distribuce pojištění.
Přiblížení spočívalo nejen v požadavcích na úroveň odbornosti a důvěryhodnosti pojistníka, ale i na informační vybavenost zákazníka a pravidla jednání s ním (viz § 4 odst. 1–3 a odst. 5 a 6 zákona o distribuci pojištění). Společně s popsanou institucionalizací této činnosti nicméně došlo také ke stanovení kritérií vymezujících, jaké produkty lze touto cestou nabízet. Přijatá pravidla totiž dovolovala uskutečňovat tuto nabídku jen v případech, kdy mezi pojistníkem a pojištěným existoval určitý vztah naplňující zákonem definované parametry (viz § 4 odst. 4 a 7 zákona o distribuci pojištění). Smyslem definování zmíněných kritérií přitom bylo především eliminovat výskyt tzv. „otevřených flotil“[2] a zabránit tak možnému útěku k tomuto způsobu distribuce od povinností dopadajících na standardní distribuci pojištění. Ostatně důvodem pro zasazení této činnosti do právního rámce distribuce pojištění byla právě její podobnost s činností zprostředkování a snaha zajistit při ní lepší postavení pojištěných, pokud jde o jejich informovanost i kvalitu služby, které se jim dostává ze strany pojistníka.[3]
Pokud jde o tato kritéria, neškodí připomenout, že zatímco do 1. prosince 2018 se tedy dalo nabízet možnost stát se pojištěným v podstatě bez omezení[4], od účinnosti zákona o distribuci pojištění až do konce dubna 2020 bylo možné touto cestou nabízet účast pouze na pojištěních, která nejsou rezervotvornými a u kterých:
- bylo možné dovodit na straně pojistníka tzv. „kvalifikovaný pojistný zájem“, tj. pojistný zájem vyplývající z prodeje zboží nebo poskytování služby v rámci jeho podnikání nebo podnikání jiné s ním propojené osoby, přičemž tento zájem musel vyplývat buď 1) z prodeje zboží nebo poskytování služby v rámci podnikání pojistníka, 2) z členství pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení, 3) z pracovněprávního, služebního nebo jiného obdobného vztahu pojištěného k pojistníkovi, nebo 4) z kulturních, sportovních či jiných obdobných činností pojistníka;
- bylo možné prokázat, že věci, jichž se pojištění týká, mají stejného vlastníka;
- pojistník i pojištěný patří do stejného koncernu.
Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?
Kvalifikovaný pojistný zájem
Vzhledem k poněkud vágní formulaci těchto kritérií a využití institutu kvalifikovaného pojistného zájmu, tedy jakéhosi specializovaného typu dosud nepříliš zaužívaného soukromoprávního institutu pojistného zájmu, který však v rámci soukromoprávní úpravy pojištění slouží zcela jinému účelu, než jsou cíle zákona o distribuci pojištění (primárně má zabránit využívání pojištění jako nástroje ke spekulaci, není tedy způsobilý jakkoli zkvalitnit způsob nabízení pojištění), se Česká národní banka rozhodla pomoci odstranit právní nejistotu vyvolanou těmito kritérii a poskytla určitá výkladová vodítka k distribuci pojistné ochrany pojistníkem podle § 4 zákona o distribuci pojištění formou odpovědi na dotaz, kdy je možné v souladu s tímto ustanovením možnost stát se pojištěným nabízet.[5] V rámci těchto vodítek indikovala případy, kdy je činnost nabízení možnosti stát se pojištěným v rámci pojistné smlouvy pojistníka přípustná, a to nejen co do výkladu jednotlivých kategorií kvalifikovaného pojistného zájmu, který na trhu vyvolal nejvíce diskuzí, ale i pokud jde o zbylé případy, tj. kategorii shodného vlastníka věcí, jichž se pojištění týká, a koncernové příslušnosti.
Institut kvalifikovaného pojistného zájmu však i přes výše uvedená vodítka na straně dotčených subjektů nadále vyvolával výkladové nejasnosti, a tedy i vysokou míru právní nejistoty ohledně oprávnění pojistníků nabízet možnost stát se pojištěným v rámci jednotlivých produktů flotilového pojištění a byl tak způsobilý vést k významné, ačkoli často nedůvodné eliminaci nabídky flotilově distribuovaných produktů, a to i pokud jde o produkty na trhu zpravidla dlouhodobě nabízené a veřejností široce využívané. Příkladem za všechny může být produkt cestovního pojištění nabízený zejména bankami jako doplňková služba k platebním či kreditním kartám, který je takto na trhu dlouhodobě nabízen a klienty již jako doplňková služba ke kartě i standardně očekáván. Vůči využití tohoto institutu se tak zvedla vlna kritiky, která umožnila znovuotevřít debatu o vhodnosti tohoto institutu pro zmíněný účel, a i díky úsilí České asociace pojišťoven se podařilo v poměrně krátké době vyjednat novelizaci těchto pravidel, na které se shodli nejen zástupci trhu, ale i Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka.[6]
Mohlo by vás zajímat: Covid-19 a úmrtnost
V hlavní roli souvislost
Od 1. května 2020, kdy se stala tato novelizace účinnou, tedy došlo k opuštění problematického požadavku dovození existence kvalifikovaného pojistného zájmu na straně pojistníka a jeho nahrazení novým, jednodušším a do značné míry uvolněnějším kritériem souvislosti mezi pojištěním a zbožím prodávaným či službou poskytovanou v rámci podnikání pojistníka nebo jiné s ním propojené osoby (§ 4 odst. 7 písm. a] zákona o distribuci pojištění).
S ohledem na spory ohledně přípustnosti celé řady touto formou běžně distribuovaných a široce využívaných produktů flotilového pojištění, jako je cestovní pojištění, pojištění prodloužené záruky či pojištění storna vstupenek, došlo současně k explicitnímu zákonnému připuštění těch pojištění, která se týkají vady, poškození nebo ztráty zboží dodávaného pojistníkem, nevyužití nebo vady služby poskytované pojistníkem či poškození nebo ztráty zavazadla anebo jiné pojistné události spojené s cestováním (§ 4 odst. 7 písm. d] zákona o distribuci pojištění). Přípustnost uvedených pojištění splňujících popsané parametry by tak již dle nové úpravy měla být nesporná.
Jen pro úplnost, dle aktuálně platné právní úpravy tedy pojistník může třetím osobám nabízet možnost stát se pojištěným v případech, kdy nejde o rezervotvorné pojištění a kdy:
- pojištění souvisí s 1) prodávaným zbožím nebo poskytovanou službou v rámci podnikání pojistníka nebo jiné s ním propojené osoby, zejména pokud se jedná o pojištění schopnosti splácet; 2) členstvím pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení; 3) pracovněprávním, služebním nebo jiným obdobným vztahem pojištěného k pojistníkovi; 4) kulturními, sportovními či jinými obdobnými činnostmi pojistníka;
- věci, jichž se pojištění týká, mají téhož vlastníka;
- pojištěný a pojistník jsou součástí stejného koncernu;
- se pojištění týká 1) vady, poškození nebo ztráty zboží dodávaného pojistníkem; 2) nevyužití nebo vady služby poskytované pojistníkem; 3) poškození nebo ztráty zavazadla nebo 4) jiné pojistné události spojené s cestováním.
Mohlo by vás zajímat: Jakou strategii by měla pojišťovna zvolit pro 2. pololetí 2020?
Z výše uvedeného nejzásadnější otázky nadále vyvolává kritérium souvislosti, jehož výklad a aplikace s ohledem na změnu textace právní úpravy a s tím spojenou omezenou použitelnost vodítek již dříve poskytnutých Českou národní bankou zůstávají nejistými. Nicméně vzhledem k tomu, že základní myšlenka vodítek byla v podstatě promítnuta i do nové právní úpravy (nadále je třeba dovodit existenci určité vazby mezi pojištěním a poskytovanou službou či zbožím), a také s ohledem na fakt, že Česká národní banka tato vodítka i přes změnu textace ustanovení § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění dosud ze svých stránek nestáhla a pracovala s nimi i ve svém březnovém benchmarku[7], lze se domnívat, že jejich platnost i za stávající právní úpravy není beze zbytku vyčerpána.
Hledání souvislosti
Domníváme se, že při posuzování produktů flotilového pojištění je tak možné z těchto vodítek principiálně vyjít i při hodnocení nabídky flotilových pojištění podle stávající právní úpravy. Bezesporu je lze použít, pokud jde o výklad kritérií shodného vlastníka věcí, jichž se pojištění týká, a shodné koncernové příslušnosti, jejichž znění se novelizací nezměnilo, částečně je však možné z nich vyjít, i pokud jde o kritérium souvislosti.
Dle stávající právní úpravy (avšak s ohledem na výše uvedené do velké míry i dle předchozí právní úpravy) je základem pro posouzení činnosti nabízení možnosti stát se pojištěným z pohledu § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění existence specifického vztahu mezi pojistníkem a pojištěným vyznačujícího se těmito kvalitami:
- Tento vztah musí mít reálný základ, tj. musí být založen prodejem zboží či poskytnutím služby, přičemž prodej zboží nebo poskytnutí služby musí být primárním důvodem k navázání tohoto obchodního vztahu.
- Musí spadat do okruhu vztahů nebo vazeb výslovně připuštěných zákonem, tj. musí se jednat o vztah založený prodejem zboží nebo poskytnutím služby, popř. členstvím v zájmovém nebo profesním sdružení, o pracovněprávní, služební či obdobný vztah nebo o vztah vyplývající z činností pojistníka v oblasti kultury, sportu apod.
- Pokud jde o vztah založený prodejem zboží nebo poskytnutím služby, souvislost s prodaným zbožím či poskytnutou službou musí být jasná a z dokumentace jednoznačně dovoditelná.
V tomto ohledu lze proto doporučit věnovat velkou pozornost především formulaci vymezení pojistné události v pojistných podmínkách, neboť souvislost s prodávaným zbožím či poskytnutou službou by pro jednoznačný a bezpečný závěr o přípustnosti tohoto produktu měla být z tohoto vymezení zcela zjevná.
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Po COVID-19 by mělo nastat v globálním pojišťovnictví rychlé zotavení
Vhodným příkladem přípustného produktu v tomto ohledu může být produkt pojištění ztráty nebo odcizení platební či kreditní karty a jejího následného zneužití, kde je souvislost mezi službou poskytovanou pojistníkem (vedení platebního účtu) a pojištěním zjevná, neboť toto pojištění kryje rizika spojená s využíváním služeb pojistníka pojištěným. Naopak problematickým se může jevit pojištění ztráty nebo odcizení osobních věcí, rovněž zpravidla nabízené k platební kartě, u kterého jeho přípustnost bude záviset především na tom, nakolik lze mezi jednotlivými pojišťovanými osobními věcmi a riziky ohrožujícími tyto věci spatřovat souvislost se službou poskytovanou pojistníkem, tedy s platební kartou, účtem pojištěného či jinou bankovní službou.
Věci, které mají jasnou vazbu na službu poskytovanou pojistníkem (např. je-li pojistníkem banka, jde o věci, jimiž pojištěný obsluhuje svůj platební účet nebo je využívá k ovládání bankovních služeb, jako mobilní telefon, tablet nebo počítač, popř. doklady, jimiž se při využívání služeb identifikuje), v tomto ohledu bezesporu nebudou problematické – souvislost s primární službou pojistníka lze u nich bezpečně dovodit a takto koncipované pojištění je z pohledu § 4 odst. 7 zákona o distribuci přípustné. Naopak u věcí, u kterých je dovození vazby na službu poskytovanou pojistníkem na první pohled problematické (opět u pojistníka-banky jde např. o šperky, různou drobnou elektroniku, jako MP3 přehrávač, čtečku či fotoaparát, nebo zdravotnické pomůcky, tedy věci, které s nabídkou služeb banky zjevně nesouvisejí), bude obtížné závěr o existenci souvislosti dovodit, a nabízení takto konstruovaného pojištění bankou proto nemusí být z pohledu § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění shledáno přípustným.
Mohlo by vás zajímat: Nálet černých labutí aneb jaká rizika by mohla překonat COVID-19?
Nepodcenit přípravu
Pro minimalizaci rizik a s tím spojené právní nejistoty tak lze doporučit vzít výše uvedené požadavky v potaz nejen při definování pojistné události, resp. formulaci pojistných podmínek, ale i při samotné tvorbě produktu. Jasná klasifikace a jednoznačná schopnost podřadit takto nabízené produkty pod konkrétní, zákonem stanovená kritéria se navíc s ohledem na novou povinnost pojišťoven reportovat České národní bance mj. i údaj o tom, která z kritérií daných § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění jsou u jejich produktů flotilového pojištění naplněna, již stávají i v podstatě nezbytnou.
Sankce za případné shledání nabízení možnosti stát se pojištěným neoprávněným nejsou zanedbatelné, proto lze rozhodně doporučit důkladné uvážení toho, zda konkrétní produkt flotilového pojištění i v případě nejistého závěru o přípustnosti produktu dle § 4 zákona o distribuci pojištění dále nabízet. Za nabízení pojistného produktu, který nelze podřadit pod žádné z výše zmíněných kritérií § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění, je navíc odpovědný nejen pojistník[8], ale i pojišťovna, přičemž Česká národní banka ve svém březnovém benchmarku[9] avizovala, že by takové jednání pojišťovny klasifikovala jako porušení povinnosti řádně řídit a kontrolovat distribuci pojištění a jednat s odbornou péčí, za což podle zákona o pojišťovnictví může být pojišťovně uložena pokuta až do výše 50 mil. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Průzkum ČAP: Jak jsou klienti spokojeni se službami pojišťoven?
Jelikož lze předpokládat, že se Česká národní banka s ohledem na přetrvávající zvýšenou pozornost, kterou této formě činnosti v poslední době věnuje[10], bude na způsob naplnění povinností podle § 4 zákona o distribuci pojištění při výkonu svého dohledu i nadále zaměřovat, lze v duchu hesla „Kdo je připraven, není překvapen“ jedině doporučit být pro případ nutnosti prokázat soulad své činnosti a nabídky produktů s ustanovením § 4 zákona o distribuci pojištění náležitě argumentačně vybaven.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Mgr. Michaela Šmotková
Advokátka
JŠK, advokátní kancelář
[1] Tj. má-li z ní pojistník nikoli nahodilý či ojedinělý příjem, viz odpověď České národní banky na často kladené dotazy k distribuci pojistné ochrany pojistníkem podle § 4 zákona o distribuci pojištění ze dne 29. listopadu 2018. Dostupná z: https:// www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/casto-kladene-dotazy/.galleries/stanoviska_a_ odpovedi/pdf/distribuce_pojistne_ochrany_flotilove_pojisteni.pdf
[2] Otevřenými flotilami rozumíme flotilová pojištění, „v rámci kterých pojistník nabízí pojištění třetím osobám, aniž by mezi ním a pojištěným nebo předmětem pojištění existoval jakýkoli vztah, resp. souvislost mezi jím nabízeným zbožím či službami a pojištěním“, viz důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu poslance Pavla Juříčka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu (sněmovní tisk 398). Dostupná z: https://www.psp.cz/ sqw/historie.sqw?o=8&t=398
[3] Viz text důvodové zprávy k § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění: Jedná se tedy o zasazení činnosti, která na trhu existuje dlouhodobě, do určitého rámce, který uplatňujeme na distribuci pojištění. Z hlediska ochrany spotřebitele je pak zásadní, aby spotřebitel mohl očekávat stejnou odbornost, důvěryhodnost i dodržování stejných pravidel jednání jak při distribuci pojištění, tak při přistoupení k pojištění. […] Účelem tohoto ustanovení je především zajistit lepší postavení pojištěných, zejména s ohledem na úplnost a transparentnost předsmluvních a smluvních informací a dále při uplatňování práv z pojištění a výplatě pojistného plnění.
[4] Výjimkou byla existence obdobné limitace u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla obsažená v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
[5] Stanovisko k tématu distribuce pojistné ochrany pojistníkem podle § 4 zákona o distribuci pojištění ze dne 29. listopadu 2018 je dostupné na webových stránkách České národní banky. Viz https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/casto-kladene-dotazy/.galleries/stanoviska_a_odpovedi/pdf/distribuce_pojistne_ochrany_flotilove_ pojisteni.pdf
[6] Viz zákon č. 119/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu, část devátá, čl. XI, kterým došlo ke změně § 4 odst. 7 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.
[7] Viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2020 k některým povinnostem pojišťovny a pojistníka při nabízení pojištění ze dne 4. března 2020. Dostupný z: https:// www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni-trh/.galleries/vykon_dohledu/ dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2020_01.pdf
[8] Pojistníkovi, který by nabízel možnost stát se pojištěným v rámci pojištění, jež nelze podřadit ani pod jedno z kritérií uvedených v § 4 odst. 7 zákona o distribuci pojištění, hrozí s ohledem na § 115 odst. 2 písm. a) ve spojení s odst. 3 písm. a) zákona o distribuci pojištění pokuta až do výše 5 mil. Kč.
[9] Viz dohledový benchmark České národní banky č. 1/2020 k některým povinnostem pojišťovny a pojistníka při nabízení pojištění ze dne 4. března 2020. Dostupný z: https:// www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni-trh/.galleries/vykon_dohledu/ dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2020_01.pdf
[10] Tento trvající zájem dosvědčuje i nedávno vydaná odpověď České národní banky ze série tzv. „frequently asked questions“ k výkladu povinností pojistníka podle § 4 zákona o distribuci pojištění ze dne 3. června 2020. Dostupná z: https://www.cnb.cz/ export/sites/cnb/cs/casto-kladene-dotazy/.galleries/stanoviska_a_odpovedi/pdf/k_ povinnosti_pojistnika_podle_zakona_o_distribuci_pojisteni_a_zajisteni.pdf
Komentáře
Přidat komentář