Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Poškození občané a ekonomické subjekty potřebovali a potřebují pomoc z veřejných financí. Teď se velmi zřetelně ukazuje, jak je moudré v dobrých časech vytvářet rezervy na takovéto nepredikovatelné katastrofické události a naopak jak j e nemoudré pro krátkozraké, populistické cíle všechny rezervy stačit ještě v dobrých časech utratit – a nejen to, dokonce se začít ve vyšší míře zadlužovat, zejména jestliže to pomůže zviditelnit se na atraktivních předvolebních tématech.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Reálně k odstraňování škod napáchaných tornádem finančně přispěla také zatím v tomto rozměru nevídaná vlna solidarity: ve sbírkách pro postižené se vybrala 1 mld. Kč; ve značné míře se promptně zapojily místní orgány a s profesionální pomocí v řádu miliard přispěchaly i pojišťovny. V této souvislosti je ovšem nutné zmínit velmi zvláštní postoj vládních činitelů, kteří po několikerých změnách rozhodli, že kompenzace ztrát poškozených z veřejných financí se bude snižovat podstatnou částí náhrady z pojistného plnění – od pomoci s tátu se málem odečítaly i příspěvky charitativních sbírek! Tento postup dobře charakterizoval odbornou erudici rozhodovatelů, co se týče pojistného plnění; v naší historii dosud nevídaný krok prakticky trestá ty občany, kteří projevili odpovědnost za svůj majetek a pro případ nastání živelní pohromy se pojistili, a staví je do stejné pozice s těmi, kteří vlastní odpovědnost za svůj majetek necítili.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Pavel Nepala
Situace vyvolává reminiscenci na obdobný bezprecedentní postoj vládních činitelů k odvětví pojišťovnictví před dvěma lety, kdy vláda připravila a nechala schválit „znárodnění“ části matematicky stanovených pojistnětechnických rezerv životního pojištění ve výši zhruba 10 mld. Kč, patřících životním klientům komerčních pojišťoven. Důvodem bylo obstarání dodatečných zdrojů na populistické veřejné výdaje. Nyní se stále více zreálňuje hrozba celkového rozvratu veřejných financí. Koncem června 2021 vydala Národní rozpočtová rada zprávu o jejich dlouhodobé udržitelnosti. Závěry jsou tristní: Pokud v současné politice nenastane změna, dojde k prolomení dluhové brzdy už v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než předpokládala loňská zpráva! Jsme naprostými rekordmany v zadlužování v rámci celé EU. Zpráva to formuluje tak, že se „trajektorie českého zadlužení zcela vymyká očekávanému vývoji veřejného zadlužení v mezinárodním kontextu“. V minulém roce přitom téměř polovina růstu výdajů s pandemií nesouvisela; šlo o růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další položky.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2021: MetLife vykázal čistý zisk 3,4 mld. $. Prudential Financial 2,2 mld. $
Důsledky nárazu na dluhovou brzdu se dotknou i pojišťovnictví
Odpovědní vládní činitelé, evidentně odtrženi od ekonomické reality, zatím zůstávají v klidu a okázale varování Národní rozpočtové rady ignorují. Nadále přetrvává nechuť snižovat evidentně zbytné výdaje a naopak spíše pokračují tendence k jejich dalšímu zvyšování. Při danosti mandatorních výdajů lze po bolestivém nárazu na dluhovou brzdu očekávat, že dojde k roztočení daňové spirály se všemi adekvátními negativními důsledky pro ekonomický růst.
Pro současnou českou ekonomiku je charakteristické přetrvávání rizik plynoucích z predikční nejistoty ekonomických subjektů, vyvolávané vysokou volatilitou či rozpadem modelů a časových řad. Pro samotné odvětví pojišťovnictví lze očekávat pokračování negativního vlivu na tempo růstu jednak v souvislosti s dopady pandemických restrikcí na ekonomiku, zejména na nejvíce postižená odvětví, jednak snížením bonity klientů a jejich neochotou vydávat prostředky za zbytnější potřeby. K celkové atmosféře nepřispívají ani poslanecké návrhy na zrušení daňového zvýhodnění životního pojištění, ani pokračující spory o zneplatnění některých v minulosti sjednaných, podle dnešních měřítek nedostatečně transparentních životních pojištění. Lze očekávat i konkrétní pokračování dopadů skákavé inflace, vzestup cen oprav motorových vozidel apod. V dohledné budoucnosti se odvětví pojišťovnictví samozřejmě významně dotknou důsledky nárazu na dluhovou brzdu.
Mohlo by vás zajímat: Spory kolem Nord Stream 2 zažehnány. Vrátí se pojišťovny?
V této souvislosti je třeba zmínit jeden závažný problém, jehož vyřešení by působilo směrem proti rozvratu veřejných financí: Je to zatím stále odmítaná eventualita komerčních pojišťoven nabízet klientům dobrovolné zdravotní pojištění. V důsledku stárnutí populace budou jedním z nejrychleji rostoucích výdajů veřejných financí náklady na zdravotní péči.
Téma zapojení komerčních pojišťoven svými produkty do zdravotní péče se v naší polistopadové historii opakovaně vrací a zatím naráželo na nechuť řešit problém definování pojmu „nadstandardní zdravotní péče“. V současnosti by významně snížily tlak na veřejné finance zejména komerční produkty finančně podporující potřeby dlouhodobé péče a rostoucí počet nesoběstačných členů společnosti. Podle průzkumu ČAP by o takové pojištění měla zájem více než polovina klientů pojišťoven, ať už pro sebe, partnera, či rodiče, s deklarovanou ochotou platit pojistné i vyšší než 500 Kč měsíčně. V případě nastání nesoběstačnosti by produkt mohl obsahovat mj. poskytnutí asistenčních služeb, zajištění umístění v sociálním zařízení atd. Takto koncipovaný komerční produkt rizikového pojištění proti nesoběstačnosti či pojištění dlouhodobé péče je schopen prakticky ihned vytvářet další finanční zdroje vedle veřejných financí a právě s ohledem na jejich stav se jeví uskutečnění úpravy jasně formulované ČAP jako naprosto akutní.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Pro postupné vyrovnávání se s důsledky pandemie, co se týče míry zadlužování (v našich podmínkách zesílené celkově nestřídmou vládní politikou), nemáme zatím vytvořeny ty nejlepší předpoklady. Celé společnosti, i pojišťovnictví, pomůže předpokládaný růst HDP – a paradoxně pozitivní vliv na snižování dluhové dynamiky by měla mít i předpokládaná míra inflace. Ostatně změnu v postojích k rozvracení veřejných financí může přinést i povolební vývoj. To je tak trochu na nás všech.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
Komentáře
Přidat komentář